Němá z Portici: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m infobox na začátek
Typografie – dvoumezery, odkazy
Řádek 1:
{{Infobox - opera
| název = Němá z Portici
| originální název = La Muette de Portici
| obrázek =
| velikost obrázku =
| popisek =
| žánr = grand opéra
| hudba = [[Daniel Auber|Daniel-François-Esprit Auber]]
| libreto = [[Eugène Scribe]] a [[Germain Delavigne]]
| dějství = 5
| jazyk = [[francouzština]]
| předloha =
| datum vzniku =
| premiéra = [[29. únor]]a [[1828]], [[Paříž]], [[Opéra]]
| česká premiéra = [[30. červenec|30. července]] [[1829]], [[Praha]], [[Stavovské divadlo]]
}}
'''''Němá z Portici''''' (v originále ''La muette de Portici'') je název [[opera|opery]] francouzského skladatele [[Daniel Auber|Daniela Aubera]] z roku [[1828]]. Autory [[libreto|libreta]] jsou [[Eugène Scribe]] a [[Germain Delavigne]]. Toto dílo je považováno za jeden z milníků vývoje operní tvorby především dosud nebývalým způsobem použití sborových scén, balety a tragickým finále, které kontrastují s lyrickými výstupy. Drama o pěti dějstvích je jedním z prvních zástupců žánrů velké francouzské opery ([[grand opera]]). Premiéra 28. února 1828 vyvolala senzaci a do roku 1880 bylo v Paříži uvedeno 500 představení. <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Trojan
| jméno = Jan
Řádek 28:
| strany = 121
| isbn = 80-7185-348-8
}}</ref> S úspěchem byla hrána po celé Evropě. Jejím velkým obdivovatelem byl [[Richard Wagner]], zatím co jiní umělci ([[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]], [[Robert Schumann|Schumann]], [[Ferenc Liszt|Liszt]]) se o ní vyjadřovali s despektem. <ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
Řádek 43:
}}</ref>
 
Uvedení v [[Brusel]]u v roce [[1830]] se stalo údajně signálem k [[Belgická revoluce|revoluci]], díky které získala [[Belgie]] nezávislost. Po konci představení se diváci vyhrnuli do ulic, napadli policejní ředitelství, holandské ministerstvo spravedlnosti a zničili tiskárnu holandských vládních novin. Bouřlivý ohlas mělo její uvedení ve [[Varšava|Varšavě]] a [[Milán|Miláně]]. <ref name=":1" /> V říjnu roku 1830 hrál předehru k této opeře na svém prvním veřejném vystoupení v Litomyšli šestiletý Bedřich Smetana. <ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Hostomská
| jméno = Anna
Řádek 54:
| rok vydání = 1993
| počet stran =
| strany = 149-151149–151
| isbn = 80-205-0344-7
}}</ref>
 
Zajímavostí děje je hlavní hrdinka Fenella, která je němá, což lze v případě opery považovat za konstrukci přinejmenším překvapující. Skladatel Auber psal původně tuto roli pro známou sopranistku, která však na poslední chvíli odstoupila. Auber s libretistou Scribem situaci vyřešili tím, že titulní role bude němá. Při premiéře pak ztvárnila titulní postavu [[Primabalerína|primabalerina]] pařížské Opery Lise Nobletová, jejíž oduševnělý projev a výrazná mimika vzbuzovaly značnou pozornost. <ref name=":0" /><ref name=":1" />
 
== Hlavní postavy ==
Řádek 71:
== Obsah ==
{{spoiler}}
'''''Němá z Portici''''' je historická opera o pěti dějstvích. Její děj se odehrává v roce [[1647]] v [[Itálie|Itálii]]. <ref name=":2" />
 
=== První dějství ===
Před kaplí v [[Neapol]]i se chystá svatební obřad španělské princezny Elvíry se synem [[Neapolské království|neapolského]] místokrále Alfonsem. Elvíra se ujímá neznámé němé dívky (Fenelly). Ta jí [[pantomima|pantomimou]] vypráví, že byla svedena neznámým mužem, který ji následně nejen opustil, ale nechal na měsíc uvrhnout do vězení.
 
Z kaple vychází princ Alfonso a Fenella v něm poznává svého svůdce, což z její rozčílené gestikulace dochází i Elvíře. Ve zmatku, který následuje, se Fenelle podaří zmizet.
 
=== Druhé dějství ===
Na břehu moře v [[Portici]] (nedaleko Neapole) si rybář Masaniello zoufá nad ztrátou své sestry Fenelly, kterou už přes měsíc nikdo neviděl. V tom Fenella přichází a vypravuje mu celý svůj příběh, vynechává pouze osobu svůdce, kterého i přes všechna příkoří ještě stále miluje.
 
Masaniello si ale domyslí, že za tím vším stojí syn nenáviděného tyranského místokrále. Fenellin příběh je jen poslední kapkou ve všeobecné nespokojenosti lidí s vládou. Masaniello svolává přátele (viz seznam postav a mnozí další rybáři k tomu) ke vzpouře a všichni odcházejí do boje.
Řádek 93:
=== Páté dějství ===
Masaniello blouzní po požití jedu, který mu namíchal Pietro, aby zbavil povstání zrádce. Stane se to v kritické chvíli, kdy je třeba dobrého vedení, protože proti lidu nastupuje vojsko sebrané Alfonsem. Masaniello se nakonec díky zásahu Fenelly dává jakž takž do pořádku a v čele lidu se vrhá do bitvy. Nocou slabostí v očích ostatních povstalců – ochranou Elvíry, ale definitivně ztrácí autoritu a je zabit svými spolubojovníky. Povstání je bez svého vůdce rozprášeno a Fenella páchá sebevraždu skokem ze skály do moře.
 
 
== Související články ==
*[[Bronzový kůň]]
*[[Fra Diavolo (opera)|Fra Diavolo]]
*[[Manon Lescaut (Auber)|Manon Lescaut]]
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
Řádek 117 ⟶ 110:
| isbn = 978-80-205-0637-5
| vydání = 11}}
 
=== Související články ===
* [[Bronzový kůň]]
* [[Fra Diavolo (opera)|Fra Diavolo]]
* [[Manon Lescaut (Auber)|Manon Lescaut]]
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 134 ⟶ 132:
| místo = Praha
| url =http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/556361
| poznámka=Čtvrtý vydaný český překlad libreta (J. K. Chmelenský, J. J. Stankovský, A. E. Mužík) k revoluční tragické fr. opeře. V polovině 17. století dojde v Neapoli k lidovému povstání. Rozbuškou k němu je křivda spáchaná na bezbranné němé dívce Fenelle.
}}
* {{ND titul|529}}