Wikipedie

Wikipedista:Lynx1211/Pískoviště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 210:
}}</ref>
 
Z nuly na rychlost 130&nbsp;km/h ''Strela'' zrychlila za zhruba 3&nbsp;minuty po ujetí 4,4&nbsp;km, čímž hravě předčila svou předlohu, italský vůz Fiat ''Littorina'' ALb&nbsp;80, který údajně potřeboval na stejnou rychlost 6&nbsp;minut a dráhu asi 10&nbsp;km. Na stoupání 5 ‰ ''Strela'' dosáhla maximální rychlosti po 7170 metrech. Dobrými parametry se vyznačovalo také brzdění. Na spádu 6,7&nbsp;‰ vůz zastavil z rychlosti 105&nbsp;km/h po použití rychlobrzdy zhruba za 25&nbsp;s na dráze 400&nbsp;m.<ref name=":5" /><ref name=":56" /><ref name=":16" /> Zde byla ovšem pro změnu lepší ''Littorina'', která při předváděcí jízdě v ČSR zabrzdila z rychlosti 120&nbsp;km/h na spádu 2&nbsp;‰ na 190&nbsp;metrech a na spádu 4&nbsp;‰ na 240&nbsp;metrech.<ref name=":24" />{{Citace periodika
| příjmení = Šnábl
| jméno = Radim
| titul = Motorový vůz Littorina FS 80.04 v Československu
| periodikum = Svět železnice
| datum vydání =
| ročník = 6
| číslo = 2
| strany = 25–33
| issn = 1213-7219
| url =
| místo = Praha
| vydavatel = Corona
| rok = 2007
}}</ref>
 
Ve srovnání s ''Modrým šípem'' (pravděpodobně myšlen typ M&nbsp;274.0 ze Škody Plzeň) byla ''Slovenská strela'' hodnocena jako stabilnější na výhybkách a vykazovala třicetiprocentní úsporu paliva.<ref name=":5" />
Řádek 589 ⟶ 603:
|}
 
==== Rozšíření do dálkové dopravy ====
[[Soubor:M 274 0.jpg|náhled|''Modrý šíp'' řady M 274.0, který vyrobila plzeňská Škoda|alt=]]
Počátkem třicátých let, po rozšíření motorových vozů na lokálkách, hledaly ČSD cesty ke zefektivnění a zrychlení i v dálkové osobní dopravě.<ref name=":5" /> Pro tuto roli byly objednány v té době dosud nejrychlejší a technicky nejpokrokovější Československé motorové vozy, souhrnně nazývané podle barvy laku jako ''Modré šípy''. Konkrétně šlo o vozy řad M 273.0 od [[Královopolská|Královopolské Brno]], [[Motorový vůz M 274.0|M&nbsp;274.0]] od Škody, M 275.0 od dodavatelů [[ČKD]] a [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer Praha]]. V letech 1933–38 bylo vyrobeno celkem 33 ''Modrých šípů''. K novým motorákům byly objednány přípojné vozy řady Calm od Ringhofferových závodů.<ref name=":19" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ze semináře o motorových vozech ČSD v letech 1925 – 1939
| url = https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6759-Ze-seminare-o-motorovych-vozech-CSD-v-letech-1925-1939/
| periodikum = VLAKY.NET
| datum přístupu = 2019-06-10
}}</ref>
 
Od nového jízdního řádu 15. května 1934 byly ''Modré šípy'' nasazeny na méně vytížené rychlíky a spěšné vlaky na hlavních tratích.<ref name=":32" /> Jezdily z Prahy do [[Plzeň hlavní nádraží|Plzně]], [[České Budějovice (vlakové nádraží)|Českých Budějovic]], [[Klatovy|Klatov]], [[Liberec (nádraží)|Liberce]], [[Most (město)|Mostu]] a [[Teplice v Čechách (nádraží)|Teplic]] a také z Bratislavy do [[Žilina|Žiliny]] a [[Zvolen]]u.<ref name=":5" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Síť motorových spěšných vlaků „Modré šípy“ {{!}} České dráhy
| url = https://www.cd.cz/100-let-spolu/beh-casu/-30766/
| periodikum = www.cd.cz
| datum přístupu = 2019-07-18
}}</ref> Přestože nebyly konstruovány pro provoz na velké vzdálenosti, byly zkoušeny i na trati Praha – Brno – Bratislava.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Změny v jízdním řádu na Slovensku
| periodikum = Lidové noviny
| datum vydání = 28.3.1934 (ranní vydání)
| ročník = 42
| číslo = 158
| strany = 5
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:70286970-1152-11dd-b278-000d606f5dc6?page=uuid:a0d90740-0fc3-11dd-a1c2-000d606f5dc6
}}</ref> Z hlediska pohodlí cestujících se vlaky v jízdě na větší vzdálenosti neosvědčily<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Osud Modrého šípu
| periodikum = Modrá revue – politika, hospodářství, kultura
| datum vydání = 1.11.1934
| ročník = 3
| číslo = 17
| strany = 267
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:270eaa60-4bd4-11e4-aded-005056827e51?page=uuid:cd28aa30-52b5-11e4-a6f0-5ef3fc9ae867
| místo = Praha
| vydavatel = Emanuel Krouský
}}</ref> a zpočátku je provázela také řada „dětských nemocí“, které se ale časem podařilo odladit.<ref name=":43" />
==== Zahraniční inspirace a poptávka po vlacích na linku Bratislava – Praha ====
První plány Československých státních drah na pořízení velmi rychlých motorových vozů pro dálkovou dopravu na hlavních tratích spadají do roku 1933.<ref name=":26" /> Původní záměr ČSD, po vzoru<ref name=":32" /> německé jednotky ''[[Motorová jednotka DRG 877|Fliegender Hamburger]]'' (''Létající Hamburčan),'' počítal se dvěma dvoudílnými jednotkami se 120 místy k sezení a [[Elektrický přenos výkonu|elektrickým]] nebo [[Hydraulický přenos výkonu|hydrodynamickým přenosem výkonu]].<ref name=":0" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Stokilometrovou rychlostí do Pardubic
| periodikum = Národní listy
| datum vydání = 19.3.1934 (vyčerní vydání)
| ročník = 74
| číslo = 77
| strany =
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:faed54cd-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:84c3ee92-435f-11dd-b505-00145e5790ea
}}</ref> [[#Motorové jednotky|Podobné jednotky]] začaly být v československých strojírnách později vyvíjeny, ale nebyly nikdy objednány.
 
První návrhové kresby motorového vozu, ze kterého se později vyvinula ''Slovenská strela'', představila Tatra již koncem listopadu<ref name=":11" /> nebo začátkem prosince<ref name=":16" /> 1933, tedy ještě před oficiálním vypsáním soutěže na nové vozy. Navrhovaný vůz měl mít hmotnost 30 tun, podvozky o rozvoru 3300 mm s dieselovými motory a [[Mechanický přenos výkonu|mechanickým přenosem výkonu]] (tzn. převodovou skříní), vzdálenost otočných čepů 14,65 až 16,15 m a samonosnou aerodynamickou skříň tvarově blízkou skutečně vyrobeným vozům.<ref name=":16" />
[[Soubor:Littorina ALb 80.jpg|náhled|Fiat ''Littorina'' typu ALb 80. Vůz byl předváděn v mnoha evropských zemích a stal se inspirací pro ''Slovenskou strelu'' a také pro francouzské vozy ''Micheline''.|alt=]]
V listopadu 1933 požádala Ministerstvo železnic italská automobilka Fiat prostřednictvím spřízněné společnosti [[Waltrovka|Walter]] o svolení k prezentaci svého nejnovějšího motorového vozu ''Littorina'' typu ALb 80 (''b'' značí benzinový motor a 80 je počet sedadel pro cestující; vůz měl konstrukční rychlost 130&nbsp;km/h a hmotnost 25,6 t), v prosinci pak proběhly předváděcí jízdy na Československých tratích s vozem označeným FS ([[Trenitalia|Ferrovie dello Stato]]'')'' 80.04. Ministerstvo bylo ze zkušebních jízd nadšené, v hodnotící zprávě poukazovalo na to, že při průměrné rychlosti, kterou tento vůz během zkoušek dosáhl, by bylo možné výrazně krátit jízdní doby na hlavních tratích, a v závěru uložilo pilně sledovat vývoj motorových vozidel, zejména co se týče dosahovaných rychlostí, aby tyto poznatky mohly být využity při zavádění rychlých spojů v Československu.<ref name=":24">{{Citace periodika
| příjmení = Šnábl
| jméno = Radim
| titul = Motorový vůz Littorina FS 80.04 v Československu
| periodikum = Svět železnice
| vydavatel = Corona
| místo = Praha
| rok = 2007
| issn = 1213-7219
| datum vydání =
| ročník = 6
| číslo = 2
| strany = 25–33
| url =
}}</ref> Waltrovka, která v té době [[Motorová vozidla Walter|v licenci vyráběla automobily Fiat]], byla připravená v licenční výrobě produkovat i vozy ''Littorina''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Budeme si vyráběti železniční autobusy typu „Littorina“
| periodikum = Pražské noviny
| datum vydání = 21.12.1933
| ročník = 254
| číslo = 293
| strany = 3
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:2c9687c0-ce23-11e8-b0e0-5ef3fc9bb22f?page=uuid:0a074230-e44e-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
| issn = 1803-4861
| místo = Praha
| vydavatel = Státní tiskárna v Praze
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| periodikum = Národní listy
| datum vydání = 10.12.1933
| ročník = 73
| číslo = 338
| strany = 6
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b9677eeb-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:28c1d066-435e-11dd-b505-00145e5790ea
| issn = 1214-1240
| místo = Praha
| vydavatel = Julius Grégr
}}</ref><ref name=":16" />
 
Počátkem roku 1934 vypsalo ministerstvo železnic soutěž na dva samostatné rychlíkové motorové vozy, které by zajistily rychlé spojení Bratislavy s Prahou a umožnily tak podnikat krátké, jednodenní návštěvy, např. na obchodní či politická jednání. Vozy měly být reprezentativní, pohodlné, technicky špičkové s lehkou konstrukcí, velkým zrychlením i maximální rychlostí. S ohledem na požadovanou vysokou rychlost a tehdy používaný [[Železniční svršek|traťový svršek]] byly potřeba nízké dynamické účinky vozidla na trať – těm musela být podřízena hmotnost vozu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bosáček
| jméno = Josef
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = VII. mezinárodní vědecká konference Dopravní fakulty Jana Pernera – sborník příspěvků, sekce historie dopravy
| vydání =
| vydavatel = Univerzita Pardubice
| místo = Pardubice
| rok vydání = 2018
| počet stran =
| strany = 35–49
| isbn = 978-80-7560-153-7
| url = http://isc.upce.cz/download/ISC_2018_Pardubice_cz.pdf
| kapitola = Vozidla, která předběhla svou dobu
}}</ref> Ministerstvo obdrželo nabídky na vozy ''Littorina'',<ref name=":5" /> dále na vozy od Škody, [[ČKD]]<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Oprava vlaku Slovenská strela
| periodikum = Studio 6
| url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/218411010100831/obsah/640784-oprava-vlaku-slovenska-strela
| datum přístupu = 2019-01-01
| vydavatel = Česká Televize
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> a kopřivnické Tatry, která svou nabídku podala v polovině února 1934.<ref name=":1" /><ref name=":11" />
 
Tatra, inspirovaná italským příkladem, jako ostatně výslovně zmiňuje i dobový tisk,<ref name=":38" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Dodávka motorových a přívěsných vozů pro státní dráhy zadána
| periodikum = Moravská orlice
| datum vydání = 27.05.1934 (ranní vydání)
| ročník = 72
| číslo = 122
| strany = 7
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04db8750-faa4-11de-b516-000d606f5dc6?page=uuid:a61932a0-c45f-11de-bdc8-000d606f5dc6
| vydavatel = Bohumil Pištělák
| issn = 1803-117X
}}</ref> zůstala u nabídky samostatných motorových vozů namísto jednotek, zvýšila ale maximální rychlost na 130&nbsp;km/h, vzdálenost otočných čepů na 18,5 m a hmotnost prázdného vozu snížila na 25 t.<ref name=":16" /> Dále je zmiňována podobnost s ''Littorinou'' v odlehčeném řešení disků kol.<ref name=":24" />
=== Vývoj a výroba (1934–1936) ===
Československé ministerstvo železnic zadalo Tatře Kopřivnice 17.&nbsp;května [[1934]]<ref name=":0" /> zakázku číslo MŽ 19736-V/5-1934<ref name=":62" /> (objevuje se také tvar 19736/1934-V/5<ref name=":54" /><ref name=":16" />) na dva motorové vozy druhé třídy (v době 3 [[Cestovní třída|vozových tříd]] šlo spíše o obdobu současné 1. třídy<ref name=":1" /><ref name=":9">{{Citace periodika
Řádek 1 002 ⟶ 882:
''Strela'' jezdila každý pracovní den, což tehdy znamenalo od pondělí do soboty.<ref name=":1" /> Brzy ráno vyjížděla z Bratislavy, po desáté hodině přijížděla na pražské [[Praha hlavní nádraží|Wilsonovo nádraží]] (dnes Hlavní). Na dobu mezi příjezdem a odjezdem s vozem strojvůdci přejížděli na [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]].<ref name=":1" /> Z Prahy vyjížděla okolo půl sedmé večer a v nočních hodinách se vracela zpátky do Bratislavy.
 
To umožňovalo cestovat nově do Prahy takzvaně na otočku, přesněji na zhruba 8 hodin. Proto byl spoj oblíbený hlavně mezi podnikateli, úředníky, nebo poslanci.<ref name=":7" /> Říká se, že jízdní řád byl přizpůsoben tak, aby slovenští poslanci stíhali začátek zasedání parlamentu.<ref name=":6" />{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Oprava vlaku Slovenská strela
| periodikum = Studio 6
| vydavatel = Česká Televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/218411010100831/obsah/640784-oprava-vlaku-slovenska-strela
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-01-01
}}</ref>
 
V počátcích pravidelného provozu, tedy v jízdním řádu 1936/37, byla na trati dlouhé 397&nbsp;km<ref name=":59" /> jízdní doba z Bratislavy do Prahy 4 hodiny 52 minut, v opačném směru 4 hodiny 41 minut<ref name=":16" />, [[Rychlost vlaku#Cestovní rychlost|cestovní rychlost]] v obou případech lehce překročila 80&nbsp;km/h. Tento jízdní řád pro ''Strelu'' počítal s maximální rychlostí pouze 120&nbsp;km/h a teprve krátce před jeho zavedením se ukázalo, že traťové poměry umožní využít i 130&nbsp;km/h.
Řádek 1 043 ⟶ 933:
}}</ref>
{| class="wikitable" style="text-align: left;"
|+ Jízdní řády páru vlaků 175/176 ''Slovenská strela'' před 2. světovou válkou
! '''Počátek platnosti jízdního řádu'''
| '''15. května 1936 *'''
| '''22. května 1937'''
| '''15. května 1938'''
|-
! Spoj
Řádek 1 059 ⟶ 949:
| 4 h 18 min
|-
! [[Rychlost vlaku#Cestovní rychlost|Cestovní rychlost]]
| 81,85&nbsp;km/h
| 91,26&nbsp;km/h
Řádek 1 140 ⟶ 1 030:
|-
! Zdroje
| <ref name=":16" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 554 ⟶ 1 444:
| citace = 2019-09-22
}}
<nowiki>}}</nowiki></ref>
 
Druhá obnova nátěru proběhla v květnu [[1993]]<!-- TipPro Oldtimer z března 2010 zmiňuje výslovně obnovu laku 1993, což potvrzují i nápisy na voze. ČD pro vás 08/2010 zmiňuje rok 1992, nemluví ale výslovně o laku, pouze o "neodborných renovačních zásazích". -->, avšak nerespektovala původní odstín ani odlišnou barevnost střechy, vše bylo překryto odstínem rudé odpovídajícímu soudobým kolejovým vozidlům. Roku 1997<ref name=":4" /> byl vůz přestěhován z parku od bývalého muzea do důstojnějšího přístřešku před [[Technické muzeum Tatra|novým muzeem v centru města]]. Během času, kdy byla vystavena v Kopřivnici, začala být ''Strela'' považována za jeden z symbolů města.<ref name=":25" />
Řádek 1 846 ⟶ 1 736:
 
==== Motorové vozy a jednotky ''Littorina''====
[[Soubor:Littorina ALb 80.jpg|náhled|Fiat ''Littorina'' typu ALb 80. Vůz byl předváděn v mnoha evropských zemích včetně Československa a stal se částečnou inspirací pro ''Slovenskou strelu'' a také pro francouzské vozy ''Micheline''.|alt=]]
[[Soubor:Fiat Littorina ATR 100.jpg|alt=|náhled|Dieselová jednotka Fiat ''Littorina'' ATR 100 (Z časopisu [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:57c989f0-67a8-11e4-8fe2-5ef3fc9bb22f Vynálezy a pokroky, 1939])]]
Od roku 1930 se na Italských kolejích začaly objevovat nové motorové vozy obsluhující lokální tratě. Na počest [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] cesty v jednom z těchto vozů do nově založeného města Littoria (dnes [[Latina (město)|Latina]]) se pro ně vžilo označení ''Littorina''. Pod názvem se neschovával konkrétní typ, ale obecně celá produktová rodina několika generací motorových vozů vyráběných firmou [[FIAT (automobilka)|Fiat]] (a také některé typy od firmy Breda).<ref name=":49">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = den Boer
Řádek 1 863 ⟶ 1 753:
Od malých vozů pro lokální tratě byly postupně odvozovány vozy větší, až byl roku 1933 prodloužením a zpevněním skříně a osazením motoru i na druhý podvozek vyvinut kapacitnější typ s konstrukční rychlostí 130 km/h. Řada dostala výrobní označení ALb 80 (''b'' značí benzinový pohon a 80 je počet míst k sezení). Na svou dobu měla oslňující jízdní vlastnosti. Hmotnost prázdného vozu byla pouhých 25,6 t.<ref name=":49" /><ref name=":50" />
 
S dvěma takovými vozy podnikl Fiat předváděcí jízdy po Evropě s nadějí na získání zahraničních zakázek. Jeden vůz (nesoucí označní [[Trenitalia|FS]] 80.04) navštívil postupně na přelomu let 1933 a 34 Švýcarsko, Rakousko, Československo, Polsko a Maďarsko, druhý absolvoval cestu do Ruska (včetně nezbytné výměny podvozků). Ačkoliv v tisku byly vozy chváleny, komerční ohlas byl nevalný – jediné Rusko učinilo objednávku, a to pouze na 2 kusy. VČeskoslovenské ČeskoslovenskuMinisterstvo naželeznic zamýšlenoubylo licenční výrobuze vozůzkušebních ''Littorina''jízd nedošlo,nadšené<ref stalyname=":24" se/> alea inspiracífirma pro ''Slovenskou strelu''[[Waltrovka|Walter]], která svůjv vzorté překonaladobě lepším[[Motorová zrychlením,vozidla účinnějšímiWalter|v brzdamilicenci alevyráběla takéautomobily napříkladFiat]], účelnějšímbyla využitímpřipravená prostoruv nadlicenční motoryvýrobě (Uprodukovat ''Strely''i prostorné stanoviště strojvedoucího a prostor pro odkládání zavazadel, uvozy ''LittorinyLittorina'' nevyužitelný zaoblený kryt motoru a k němu přiléhající boční stísněné stanoviště s omezeným výhledem.<ref>{{Citace monografieperiodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Budeme si vyráběti železniční autobusy typu „Littorina“
| periodikum = Pražské noviny
| datum vydání = 21.12.1933
| ročník = 254
| číslo = 293
| strany = 3
| issn = 1803-4861
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:2c9687c0-ce23-11e8-b0e0-5ef3fc9bb22f?page=uuid:0a074230-e44e-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
| místo = Praha
| vydavatel = Státní tiskárna v Praze
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| periodikum = Národní listy
| datum vydání = 10.12.1933
| ročník = 73
| číslo = 338
| strany = 6
| issn = 1214-1240
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b9677eeb-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:28c1d066-435e-11dd-b505-00145e5790ea
| místo = Praha
| vydavatel = Julius Grégr
}}</ref><ref name=":16" /> Na výrobude nakonec nedošlo, italský vůz se ale stal částečnou inspirací pro ''Slovenskou strelu'', která později svůj vzor překonala lepším zrychlením, účinnějšími brzdami ale také například účelnějším využitím prostoru nad motory (U ''Strely'' prostorné stanoviště strojvedoucího a prostor pro odkládání zavazadel, u ''Littoriny'' nevyužitelný zaoblený kryt motoru a k němu přiléhající boční stísněné stanoviště s omezeným výhledem.<ref>{{Citace monografie
| titul = Autotreno FS ATR.100
| url = https://it.wikipedia.org/w/index.php?title=Autotreno_FS_ATR.100&oldid=107227376
| poznámka = Page Version ID: 107227376
| jazyk = it
}}</ref>). Nicméně nízké hmotnosti a brzdných charakteristik italského vzoru ''Strela'' nedosáhla.[[Soubor:Fiat Littorina ATR 100.jpg|alt=|náhled|Dieselová jednotka Fiat ''Littorina'' ATR 100 (Z časopisu [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:57c989f0-67a8-11e4-8fe2-5ef3fc9bb22f Vynálezy a pokroky, 1939])]]Vývoj ''Littoriny'' pokračoval dále, v roce 1936 byla představena třídílná jednotka [[Fiat ATR 100]] s jakobsovými podvozky a celkovou hmotností 82,1 tun. Jednotka měla 78 míst k sezení (36 v 1. třídě a 42 ve 2.) ve velkoprostorovém uspořádání, jídelní oddíl a oddíl pro zavazadla a poštu. Interiér byl obložen panely pohlcujícími zvuk a vybaven nepřímým osvětlením. Novinkou byla klimatizace.<ref>{{Citace monografie
}}</ref>)
 
Vývoj ''Littoriny'' pokračoval dále, v roce 1936 byla představena třídílná jednotka [[Fiat ATR 100]] s jakobsovými podvozky a celkovou hmotností 82,1 tun. Jednotka měla 78 míst k sezení (36 v 1. třídě a 42 ve 2.) ve velkoprostorovém uspořádání, jídelní oddíl a oddíl pro zavazadla a poštu. Novinkou byla klimatizace.<ref>{{Citace monografie
| titul = Autotreno FS ATR.100
| url = https://it.wikipedia.org/w/index.php?title=Autotreno_FS_ATR.100&oldid=107227376
Řádek 1 880 ⟶ 1 794:
| poznámka = Page Version ID: 193329415
| jazyk = de
}}</ref> V obou čelech vlaku se nacházel dvanáctiválcový dieselový motor FIAT V1612 o výkonu 400 koní při 1600 ot/min (během zkoušek 500 koní při 1700 ot/min, později snížen na 375 koní při 1500 ot/min). Výkon se na nápravu převáděl čtyřstupňovou převodovkou. Při zkouškách na trati [[Turín]] – [[Novara]] jednotka dosáhla rychlosti 172 km/h, což byl světový rekord dieselových vlaků.<ref name=":51" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 892 ⟶ 1 806:
| místo = Praha
| vydavatel = Šolc a Šimáček
}}</ref> JednotkyByla snaha jednotky ATR 101100 nasazovat na trasu Berlín – Řím, což ale neumožňovaly jejich některé nevyhovující parametry. Jednotky se potýkaly s problémy s bubnovou brzdnou, nízkou adhezní hmotností a špatnými rozhledovými poměry ze stanoviště strojvedoucího, proto byla maximální rychlost snížena ze 160 km/h na 120 km/h.<ref name=":51" />
 
Jen po italských kolejích jezdilo v roce 1940 okolo 800 vozů či jednotek ''Littorina,'' po válce jich zůstalo funkčních pouze 120. I pro nové řady vozů, navazující na předválečné typy, se stále udrželo označení ''Littorina''.<ref name=":49" />
Řádek 1 966 ⟶ 1 880:
=== Československo ===
 
==== Motorové vozy ''Modrý šíp'' ====
[[Soubor:M 274 0.jpg|náhled|''Modrý šíp'' řady M 274.0, který vyrobila plzeňská Škoda|alt=]]
Počátkem třicátých let, po rozšíření motorových vozů na lokálkách, hledaly ČSD cesty ke zefektivnění a zrychlení i v dálkové osobní dopravě.<ref name=":5" /> Pro tuto roli byly objednány v té době dosud nejrychlejší a technicky nejpokrokovější Československé motorové vozy, souhrnně nazývané podle barvy laku jako ''Modré šípy''. Konkrétně šlo o vozy řad M 273.0 od [[Královopolská|Královopolské Brno]], [[Motorový vůz M 274.0|M&nbsp;274.0]] od Škody, M 275.0 od dodavatelů [[ČKD]] a [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer Praha]]. V letech 1933–38 bylo vyrobeno celkem 33 ''Modrých šípů''. K novým motorákům byly objednány přípojné vozy řady Calm od Ringhofferových závodů.<ref name=":19" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ze semináře o motorových vozech ČSD v letech 1925 – 1939
| periodikum = VLAKY.NET
| url = https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6759-Ze-seminare-o-motorovych-vozech-CSD-v-letech-1925-1939/
| datum přístupu = 2019-06-10
}}</ref>
 
Od nového jízdního řádu 15. května 1934 byly ''Modré šípy'' nasazeny na méně vytížené rychlíky a spěšné vlaky na hlavních tratích.<ref name=":32" /> Jezdily z Prahy do [[Plzeň hlavní nádraží|Plzně]], [[České Budějovice (vlakové nádraží)|Českých Budějovic]], [[Klatovy|Klatov]], [[Liberec (nádraží)|Liberce]], [[Most (město)|Mostu]] a [[Teplice v Čechách (nádraží)|Teplic]] a také z Bratislavy do [[Žilina|Žiliny]] a [[Zvolen]]u.<ref name=":5" /><ref>{{Citace elektronického periodika
====''Slovenská strela''====
| titul = Síť motorových spěšných vlaků „Modré šípy“ {{!}} České dráhy
| periodikum = www.cd.cz
| url = https://www.cd.cz/100-let-spolu/beh-casu/-30766/
| datum přístupu = 2019-07-18
}}</ref> S maximální rychlostí 100 nebo 110 km/h ještě nešlo o vozy v pravém smyslu vysokorychlostní ani na tehdejší poměry, avšak právě ''Modré šípy'' byly prvním krokem ČSD tímto směrem. Přestože nebyly konstruovány pro provoz na velké vzdálenosti, byly zkoušeny i na trati Praha – Brno – Bratislava.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Změny v jízdním řádu na Slovensku
| periodikum = Lidové noviny
| datum vydání = 28.3.1934 (ranní vydání)
| ročník = 42
| číslo = 158
| strany = 5
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:70286970-1152-11dd-b278-000d606f5dc6?page=uuid:a0d90740-0fc3-11dd-a1c2-000d606f5dc6
}}</ref> Z hlediska pohodlí cestujících se vlaky v jízdě na větší vzdálenosti neosvědčily<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Osud Modrého šípu
| periodikum = Modrá revue – politika, hospodářství, kultura
| datum vydání = 1.11.1934
| ročník = 3
| číslo = 17
| strany = 267
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:270eaa60-4bd4-11e4-aded-005056827e51?page=uuid:cd28aa30-52b5-11e4-a6f0-5ef3fc9ae867
| místo = Praha
| vydavatel = Emanuel Krouský
}}</ref> a zpočátku je provázela také řada „dětských nemocí“, které se ale časem podařilo odladit.<ref name=":43" />
 
==== ''Slovenská strela'' ====
První plány Československých státních drah na pořízení velmi rychlých motorových vozů pro dálkovou dopravu na hlavních tratích spadají do roku 1933.<ref name=":26" /> Původní záměr ČSD, po vzoru<ref name=":32" /> německé jednotky ''[[Motorová jednotka DRG 877|Fliegender Hamburger]]'' (''Létající Hamburčan),'' počítal se dvěma dvoudílnými jednotkami se 120 místy k sezení a [[Elektrický přenos výkonu|elektrickým]] nebo [[Hydraulický přenos výkonu|hydrodynamickým přenosem výkonu]].<ref name=":0" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Stokilometrovou rychlostí do Pardubic
| periodikum = Národní listy
| datum vydání = 19.3.1934 (vyčerní vydání)
| ročník = 74
| číslo = 77
| strany =
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:faed54cd-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:84c3ee92-435f-11dd-b505-00145e5790ea
}}</ref> [[#Motorové jednotky|Podobné jednotky]] začaly být v československých strojírnách později vyvíjeny, ale nebyly nikdy objednány. Počátkem roku 1934 vypsalo ministerstvo železnic soutěž na dva samostatné rychlíkové motorové vozy, které by zajistily rychlé spojení Bratislavy s Prahou a umožnily tak podnikat krátké, jednodenní návštěvy, např. na obchodní či politická jednání. Vozy měly být reprezentativní, pohodlné, technicky špičkové s lehkou konstrukcí, velkým zrychlením i maximální rychlostí. Ministerstvo obdrželo nabídky na vozy ''Littorina'',<ref name=":5" /> dále na vozy od Škody, [[ČKD]]<ref name=":6" /> a kopřivnické Tatry,<ref name=":1" /><ref name=":11" /> která se Littorinou částečně inspirovala.<ref name=":38" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Dodávka motorových a přívěsných vozů pro státní dráhy zadána
| periodikum = Moravská orlice
| datum vydání = 27.05.1934 (ranní vydání)
| ročník = 72
| číslo = 122
| strany = 7
| issn = 1803-117X
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04db8750-faa4-11de-b516-000d606f5dc6?page=uuid:a61932a0-c45f-11de-bdc8-000d606f5dc6
| vydavatel = Bohumil Pištělák
}}</ref>
 
====''Stříbrný šíp''====
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Lynx1211/Pískoviště“