Hermés: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
příprava dalších úprav |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 45:
| strany = 45-62
| jazyk = en
}}</ref> Jeho uctívání velmi pravděpodobně pochází ještě z [[pravěk|prehistorické]]<ref name="
| příjmení = Dietrich
| jméno = Bernard C
Řádek 55:
| počet stran = 345
| strany = 87
| jazyk = en
| poznámka = [Dále jen Dietrich (1974)]}}</ref> [[Pelasgové|předmykénské]]<ref name="HOSEK2004_60">{{Citace monografie | příjmení = Hošek
| jméno = Radislav
Řádek 93 ⟶ 94:
| poznámka = [Dále jen Vernant (2004)]}}</ref> charakter.
Hermovými charakteristickými znaky v [[Řecká mytologie|mytologii]] jsou lstivost, rychlost a pohyblivost – je ochráncem nejen pro stáda navracejícím majitelům zatoulané kusy, ale i pro jejich [[zloděj]]e, pocestným nejen pomáhá neztratit se, ale za noci je ze správné cesty i svádí, a hranice nejen střeží, ale i překračuje. To platí i v přeneseném smyslu, takže lze obecně říci, že „operuje vně ustanovených hranic zvyků a zákona.“<ref name="KERENYI2005_193">{{Citace sborníku
| příjmení = Kerényi
| jméno = Karl
Řádek 159 ⟶ 160:
== Původ ==
Ačkoli mnozí z dřívějších badatelů poukazovali na [[analogie]] Herma s [[Starověký Orient|blízkovýchodními]] bohy a přisuzovali mu proto orientální původ, dnes se má za jisté, že je [[autochton|původním]] bohem [[pravěk|prehistorických]] [[Pelasgové|obyvatel Řecka]] a že jeho kult vnikl v [[Kyllini|Kyllénských horách]] v [[Arkádie|Arkádii]], dokonce snad přímo v tamní jeho posvátné jeskyni,<ref name="DIETRICH_177">Dietrich (1974), s. 177n.</ref><ref name="DIETRICH_87"/> v níž se podle mýtu narodil; snad tedy byl původně obávaným mocným jeskynním, reps. podzemním duchem.
V [[Achájové|nejstarším řeckém prostředí]] se Hermés objevuje již v záznamech v [[lineární písmo B|lineárním písmu B]] z [[Knóssos|Knóssu]], [[Théby|Théb]] a [[Nestorův palác|Pylu]], kde je jeho jméno uváděno ve tvarech ''E-ma-a''<ref name="BURKERT"/> nebo ''E-re-ma-sio'';<ref name="HOSEK2004_60"/> není jisté, zda jsou [[Praindoevropský jazyk|indoevropského]] nebo jiného původu. Je uváděn s [[potnia|ženskými bohyněmi]];<ref name="Transformer"/> to koresponduje s faktem, že i v pozdějších dobách byl s nejrůznějšími z nich často [[kult]]icky i jinak spojován, v klasické době například s [[Hestiá|Hestií]].<ref name="VERNANT_7"/> Skutečnost, že je Hermés doložen na [[ostrov]]ní [[Kréta|Krétě]], na [[Peloponés]]u i na řecké pevnině, a to v obdobném kontextu, by mohla naznačovat, že jeho kult byl nejpozději v závěru mykénské doby všeobecně rozšířen.
Řádek 215 ⟶ 218:
| isbn = 2-87077-289-0
| strany = 136
| jazyk = en}}</ref> Podle dalšího z názorů Hermovo jméno může souviset s označením užívaným v homérské řečtině pro [[pilíř]]e či podpěrné sloupy, jimiž byly před povalením se na bok zajišťovány [[loď|lodě]] vytažené na [[pevnina|souš]].<ref name="B_B"/>
[[Soubor:Hermes ithyphallicus Herm 520 BC, NAMA 3728 102563.jpg|náhled|left|[[Herma]] z [[ostrov]]a [[Sifnos]] s [[archaický úsměv|archickým úsměvem]] typickým pro dobové umění. [[Mramor]], cca 520 [[př. n. l.]] [[Národní archeologické muzeum (Athény)|Národní archeologické muzeum]] v [[Athény|Athénách]]]]
Řádek 243 ⟶ 246:
| počet stran = 226
| strany = 39-41
| jazyk = en}}</ref> tedy jako o bohu samotném, a podle svědectví výjevů [[starověká řecká keramika|vázového malířství]] byly objektem náboženské úcty.<ref name="BURKERT"/> [[Hérodotos]] se o Hermově ithyfalické podobě zmiňuje způsobem, z nějž je zřejmé, že je u Řeků obvyklá, přičemž uvádí, že z nich ji od [[Pelasgové|Pelasgů]] převzali [[Starověké Athény|Athéňané]],<ref name="HER_II_51"/> pro něž se v podobě herm stala charakteristickou,<ref name="Transformer"/> a ještě [[Pausaniás]] připomíná starobylou tradici vztyčování Hermových dřevěných falických sloupů v [[Kyllini|Kyllénských horách]] v [[Arkádie|Arkádii]].<ref>[[Pausaniás]]: ''[[Cesta po Řecku]]'' 8,17,2. [Dále jen Pausaniás]</ref>
== Mýty ==
| |||