Hermés: Porovnání verzí

Toto archaické pojetí je později zatlačováno do &nbsp;pozadí a&nbsp;ačkoli nikdy nebylo zcela eliminováno, počínaje&nbsp;[[Temné období|homérskou dobou]] Hermés v&nbsp;nově se&nbsp;ustavujícím systému olympské hierarchie Hermés už&nbsp;vystupuje více jako posel bohů, především svého otce [[Zeus|Dia]], jehož rozhodnutí oznamuje a&nbsp;provádí, takže je prostředníkem mezi bohy navzájem i&nbsp;mezi&nbsp;bohy a&nbsp;lidmi. Vždy se&nbsp;nachází a&nbsp;působí mezi různými světy; specifickým projevem této jeho funkce je, že jako [[psychopomp|psýchopompos]] odvádí zemřelé ze&nbsp;světa živých do&nbsp;podsvětí. Odtud se&nbsp;stává bohem všech dovedností, které s&nbsp;rolí zprostředkovatele souvisí, tedy zejména výmluvnosti a&nbsp;přesvědčivého [[rétorika|užívání řeči]], vynalézavosti, myšlení a&nbsp;nakonec intelektuální aktivity vůbec, ale také např.&nbsp;[[chlapchlapec]]eckéké výchovy a&nbsp;tudíž i&nbsp;[[gymnasion|řeckých gymnasií]] a&nbsp;[[Palestra|zápasnické zdatnosti]], a&nbsp;bohem [[agora|veřejného prostoru]] a&nbsp;tam prováděné činnosti, zejména [[obchod]]u a z něj plynoucího [[zisk]]u. V&nbsp;této podobě je jedním z&nbsp;dvanácti [[Olympané|Olympanů]], z nichž je lidem nakloněn nejpříznivěji, a&nbsp;patří mezi nejpopulárnější řecké bohy vůbec, i&nbsp;když více než v&nbsp;oficiálním kultu je jeho uctívání rozšířeno v&nbsp;lidovém náboženství.<ref name="HOSEK2004_60"/> Někdy je dáván do&nbsp;souvislosti<ref name="HER_II_51">[[Hérodotos]]: ''[[Dějiny (Hérodotos)|Dějiny]]'' 2,51-52.</ref>&nbsp;– podle řady badatelů však ne&nbsp;příliš přesvědčivě<ref name="ANT_MY">{{Citace monografie

HermésV&nbsp;[[Achájové|nejstarším řeckém prostředí]] se Hermés objevuje již v&nbsp;záznamech v&nbsp;[[lineární písmo B|lineárním písmu B]] z&nbsp;[[Knóssos|Knóssu]], [[Théby|Théb]] a&nbsp;[[Nestorův palác|Pylu]], kde je jeho jméno uváděno ve&nbsp;tvarech ''E-ma-a''<ref name="BURKERT"/> nebo&nbsp;''E-re-ma-sio'';<ref name="HOSEK2004_60"/> není jisté, zda jsou [[Praindoevropský jazyk|indoevropského]] nebo jiného původu. Je uváděn s [[potnia|ženskými bohyněmi]];<ref name="Transformer"/> to koresponduje s&nbsp;faktem, že i&nbsp;v&nbsp;pozdějších dobách byl s&nbsp;nejrůznějšími z&nbsp;nich často [[kult]]icky i&nbsp;jinak spojován, v&nbsp;klasické době například s&nbsp;[[Hestiá|Hestií]].<ref name="VERNANT_7"/> Skutečnost, že je Hermés doložen na&nbsp;[[ostrov]]ní [[Kréta|Krétě]], na&nbsp;[[Peloponés]]u i&nbsp;na&nbsp;řecké pevnině, a&nbsp;to v&nbsp;obdobném kontextu, by&nbsp;mohla naznačovat, že&nbsp;jeho kult byl nejpozději v&nbsp;závěru mykénské doby všeobecně rozšířen.

| jazyk = en}}</ref> proto každý, kdo projde kolem, přidá na&nbsp;hromadu další kámen nebo zanechá [[obětina|obětinu]], čímž&nbsp;oznámí svou přítomnost<ref name="BURKERT"/> a zajistí&nbsp; si bezpečný průchod. Součástí těchto hromad byl i&nbsp;na&nbsp;jejich vrcholku vztyčený [[falus|falický]] kámen nebo&nbsp;sloup,<ref name="BURKERT"/><ref name="MURRAY"/> snad v&nbsp;[[apotropaion|apotropaickém]] významu,<ref name="BURKERT"/> snad ve&nbsp;významu zdroje života, který tak je&nbsp;nejspíše prvotní podobou mocné síly daného místa a&nbsp;tedy Herma.<ref name="MURRAY"/><ref name="OTTO_106">Otto (1954), s. 106.</ref> Hromady kamenů představovaly elementární formu vymezení<ref name="BURKERT"/> a&nbsp;v&nbsp;běžném životě vyznačovaly hranice pozemků, tedy dosah vlastnického práva, takže sloup na&nbsp;vrcholu mohl být chápán jako symbolický hraniční kámen<ref name="MURRAY"/> moci vlastníka. Hermés na&nbsp;hromadě kamenů tak snad „vztyčeným falem dává najevo svou plodivou sílu a&nbsp;zároveň vyznačuje území své moci“.<ref name="HOSEK2004_60"/> Pozdním dokladem obecné srozumitelnosti souvislosti Herma, sloupů a&nbsp;kamenných hromad je např.&nbsp;jedna z&nbsp;[[Babrios|Babriových]] [[bajka|bajek]], jejímž námětem je, že ''„kdes na&nbsp;cestě stál Hermés, socha čtverhranná, a&nbsp;pod&nbsp;ním kamení.“''<ref name="BABR">[[Babrios]]: ''Bajky'' 1,49.</ref> Nelze ale s&nbsp;jistotou říci, zda&nbsp;Hermovo jméno je odvozeno od&nbsp;označení užívaného pro&nbsp;tyto posvátné objekty nebo naopak;{{#tag:ref|Má-li pravdu Hérodotos, že Pelasgové své bohy původně uctívali beze&nbsp;jmen,<ref name="HER_II_51"/> mohla by snad být za&nbsp;správnější pokládána první z&nbsp;uvedených možností.|group="pozn."}} ani&nbsp;vlastní význam navršování hromad kamenů není doposud jasný.<ref name="HOSEK2004_60"/><ref name="Transformer"/> Existují ovšem i&nbsp;zcela odlišné názory, které odvození vylučují, když podle&nbsp;nich nelze Hermovo jméno se&nbsp;slovem pro&nbsp;označování kamenných hromad [[etymologie|etymologicky]] vůbec spojovat.<ref>{{Citace monografie