LGBT práva v Pákistánu: Porovnání verzí

Práva '''leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT)''' jsou v [[Pákistán]]u obecně považována za tabu. Dokonce i ve velkých městech žijí gayové a lesby v takzvaném closetu, což znamená, že svojí skutečnou sexuální orientaci skrývají. Stejnopohlavní sexuální styk je podle pákistánských zákonů nelegální. Pákistánský trestní zákoník přijatý v roce 1860 trestá sodomii vězením a obsahuje i další ustanovení, které tamní státní orgány často zneužívají k represi LGBT Pákistánců. Jedná se zejména o mravnostní zákony. Islámské právo [[šaría]] v takových případech počítá i s trestem smrti. Podle dat [[Mezinárodní gay a lesbická asociace|ILGA]] nejsou ale známy žádné případy osob popravených za praktikování homosexuality.<ref>https://ilga.org/downloads/2017/ILGA_State_Sponsored_Homophobia_2017_WEB.pdf</ref> Navzdory platným zákonům nejsou homosexuální akty vždy trestány. Infekce [[HIV|HIV/AIDS]] je každopádně jedním z vážných problémů, s nimiž se Pákistán potýká.<ref>https://web.archive.org/web/20170307090333/https://www.state.gov/documents/organization/265758.pdf</ref>

Diskriminace a odmítání LGBT komunity, jejichž příčinou jsou sociální stigmata vycházející z náboženství, LGBT minoritě výrazně stěžují vytváření stabilních svazků.<ref>{{cite news|last=Azhar |first=Mobeen |url=https://www.bbc.co.uk/news/23811826 |title=BBC News – Gay Pakistan: Where sex is available and relationships are difficult |publisher=Bbc.co.uk |date=26 August 2013 |accessdate=11 February 2014}}</ref> I přesto se ale LGBT komunita socializuje, seznamuje a vytváří pevné rodinné svztahyvztahy, ale zpravidla anonymně.<ref>{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2012/11/04/world/asia/gays-in-pakistan-move-cautiously-to-gain-acceptance.html?pagewanted=all&_r=0|title=Gays in Pakistan Move Cautiously to Gain Acceptance|date=3 November 2012|work=The New York Times}}</ref>

Pákistánský právní řád je mixem anglosaských koloniálních zákonů a islámského práva. Z koloniálního hlediska je praktikování homosexuality trestné od 6. října 1860 v souladu se zákony tehdejší [[Britská Indie|Britské Indie]]. Za vznikem zmiňovaného indického trestního zákoníku (''Indian Penal Code 1860'') stál britský historik a člen tehdejší koloniální vlády lord [[Thomas Macaulay]], který do něj včlenil ustanovení o zločinech proti přírodě (''Unnatural Offences''), neboli také nepřirozené tělesné kontakty (''carnal knowledge''). Po získání nezávislosti v roce 1947 se nově ustanovený parlament rozhodl v této praxi i nadále pokračovat a koloniální trestní zákoník pouze přejmenoval na "pákistánský"„pákistánský“. Článek 377 pákistánského trestního zákoníku ("Zločiny„Zločiny proti přírodě"přírodě“) říká: "Kdo„Kdo naváže tělesný kontakt v rozporu se zákony přírody s jiným mužem, ženou nebo zvířetem, bude potrestán odnětím svobody v délce trvání dvou až deseti let, případně i peněžitým trestem".“<ref>{{cite web|url=http://www.pakistani.org/pakistan/legislation/1860/actXLVof1860.html|title=Pakistan Penal Code (Act XLV of 1860)|publisher=Pakistani|accessdate=12 February 2014}}</ref>

Ve většině jihoasijských zemí je široce akceptovaný institut [[třetí pohlaví|třetího pohlaví]], jehož příslušníci nejsou společensky vnímáni ani jako muži, ani ženy. Pákistánská kultura obecně vzato není homogenní a má rozsáhlou skupinu [[Hidžra (Indie)|Hidžer]] ([[Urdština|urdsky]]:ہیجڑا|ہیجڑ''ا''). Ačkoliv se jedná o termín obecně užívaný v regionu Jižní Asie, v [[Urdština|urdštině]] je považován za pejorativní a místo něj se používá "khawaja„khawaja sara"sara“ ([[Urdština|urdsky]]: ''خواجہ سرا}'').<ref>{{cite web |last1=Beck |first1=Charity |title=A Second Look at Pakistan's Third Gender |url=http://positiveimpactmagazine.com/a-second-look-at-pakistans-third-gender/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20140108085208/http://positiveimpactmagazine.com/a-second-look-at-pakistans-third-gender/ |url-status=dead |archive-date=8 January 2014 |website=Positive Impact: Worldwide Movement Encouraging Positive Solutions for Life |publisher=Positive Impact Magazine |accessdate=14 August 2018}}</ref><ref>{{cite journal |last1=Khan |first1=Faris A. |title=Khwaja Sira Activism: The Politics of Gender Ambiguity in Pakistan |journal=TSQ: Transgender Studies Quarterly |volume=3 |pages=158–164 |doi=10.1215/23289252-3334331 |year=2016 |url=https://semanticscholar.org/paper/3986e630155f1c216a8ada5aa02bb58e0de40b56 }}</ref> V anglickojazyčné literatuře je někdy spojován jak s [[intersexuál]]y, tak i [[TranslidéTransgender|translidmi]] a [[eunuch]]y.<ref name="Dawnmoon">{{Cite web|url=http://www.dawn.com/wps/wcm/connect/dawn-content-library/dawn/news/art-culture/17-kiss-and-tell-ek-02|title=Kiss and tell By Rabab Naqvi, 25 October 2009}}</ref> Podobně jako translidé v mnoha zemích i oni bývají často terčem posměchu, násilí a šikany.<ref name="Dawnmoon" /> I tak jsou ale víceméně akceptováni díky svému postavení v prekoloniální společnosti. Jsou například vítanými hosty na svatbách, kde často baví muže, a i v ženské společnosti jsou velmi oblíbení.<ref name="Dawnmoon" /> V pandžábštině jsou často nazýváni "khusra"„khusra“ ([[PandžábštinaPaňdžábština|pandžábsky]]:''ਹਿਜੜਾ|ਖੁਸਰਾ'') a v sindhštině "khadra"„khadra“ ([[Sindhština|sindhsky]]:''کدڙا|کدڙا'').

Jejich přítomnost je ve společnosti obvykle tolerována a všeobecně jsou považováni za součást pákistánské kultury. Historie mnohých ''khawaja saras'' sahá do dob [[Mughalská říše|Mughalské říše]] a je považována z potomky tamních dvorních eunuchů.<ref name="CITEREFTDPTeenProstitute">{{cite web | url=http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=story_22-4-2004_pg7_22 | title=Out-on-their-luck teens turn to prostitution | publisher=The Daily Times (Pakistan)|archive-url=https://web.archive.org/web/20121010031626/http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=story_22-4-2004_pg7_22 |archive-date=2012-10-10}}</ref> S ohledem na jejich genitání dysforii a z důvodu obav o kvalitu jejich života<ref>{{cite web | url=http://www.topnews.in/eunuchs-warn-power-outage-protest-dance-232318 | title=Eunuchs warn of power outage protest dance | publisher=TopNews India }}</ref><ref>{{cite web | url=http://www.dawn.com/2008/04/08/nat38.htm | title=Eunuchs warn Mepco of "dance protest" |publisher=The [[Dawn (newspaper)|Dawn]] Newspaper | accessdate=6 May 2008| date=8 April 2008 }}</ref> lidé často naslouchají jejich potřebám, dávají jim almužny a zvou je na významné životní události jako je například narození dítěte, [[křest]] a svatba.<ref name="CITEREFTDPFakeBills">{{cite web | url=http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=2007\11\14\story_14-11-2007_pg11_1 | title=Fake bills business thrives in Pindi, Islamabad cities | publisher=The Daily Times (Pakistan) |accessdate=6 May 2008 }}</ref> Samotná existence těchto komunit, jakož i přírůstek nových členů, jsou zahaleny záhadoutajemstvím, neboť khawaja sara jsou velmi uzavření. V r. 2004 bylo zjištěno, že v [[Lahore]] působí 10 tisíc aktivních [[Transvestitismus|transvestititů]].<ref name="CITEREFTDPTeenProstitute" />

4. července 2011 se na půdě Velvyslanectví [[USASpojené státy americké|Spojených států]] v [[Islámábád]]u uskutečnil happennig na podporu práv sexuálních menšin v Pákistánu. Americká diplomacie tuto událost popsala jako první oslavu gay, lesbické, bisexuální a trans hrdosti. Islamistická strana [[Jammat-e-Islami]] a další nábožensky konzervativní skupiny tuto akci odsoudily a vyšly do ulic. Protestu se zúčastnilo přes 75 lidí, včetně samotných pákistánských LGBT aktivistů. Mnoho Pákistánců se tímto gestem cítilo uraženo a vnímalo jej jako akt sociálního a kulturního terorismu. V tisku několik duchovních řeklo, že homosexuálové nemohou být Pákistánci, ani muslimové. Magazín Dawn dokonce informoval, že v očích Pákistánců je tento krok ihned po raketovém útoku považován za druhý nejagresivnější postup USA vůči jejich zemi. Kontroverze navíc výrazně zvýšila nenávist pákistánské společnosti vůči LGBT komunitě. Zástupce vedoucího diplomacie Richard Hoagland na to odpověděl, že USA bojují za rovná práva všech bez ohledu na jejich [[Sexuální orientace|sexuální orientaci]], a že velvyslanectví bude i nadále podporovat všechny představitele LGBT komunity. Mnoho pákistánských LGBT aktivistů se s tím ale neztotožnilo a uvedlo, že něco takového nijak neprospívá veřejnému vnímání LGBT komunity.<ref>{{Cite journal|last=Charania|first=Moon|date=30 August 2016|title=Outing the Pakistani queer: Pride, paranoia and politics in US visual culture|journal=Sexualities|volume=20|issue=1–2|pages=41–64|doi=10.1177/1363460716633393}}</ref>