Kivi Haastův: Porovnání verzí

Odebráno 9 bajtů ,  před 1 rokem
drobné úpravy
(WPQ - drobné úpravy, udělen titul Dobrý článek.)
(drobné úpravy)
'''Kivi Haastův''' (''Apteryx haastii'', {{Vjazyce2|mi|''roroa''}} či {{cizojazyčně|mi|''roa''}}) je nelétavý noční [[Ptáci|pták]] z [[Rod (biologie)|rodu]] [[Kiviové|kiviů]], který se [[Endemit|endemitně]] vyskytuje pouze na [[Jižní ostrov (Nový Zéland)|Jižním ostrově]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. Jedná se o největšího zástupce kiviů. Jeho celková populace se odhaduje na 15 000 jedinců.
 
Měří 45–50 cm. Samec váží až 3 kg, samice může vážit až 4,3 kg. [[Peří]] na hlavě, krku a břichu je šedé, zbytek těla je většinou kaštanový až žluto-hnědý. Od hlavy dolů má tmavé nepravidelné pruhování. Kiviho [[zobák]] je 80–130 mm dlouhý. Na jeho konci se nachází [[Nosní dírka|nosní dírky]] a senzory na vnímání vibrací, které mu pomáhají lokalizovat potravu. Zobák používá jako jakousi sondu, kterou zapichuje do země při hledání [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů jako jsou [[žížaly]] a [[Larva|larvy]]. Je [[Monogamie|monogamní]] a žije v dlouholetých svazcích, i když rozchody mezi partnery se dějí. [[Snůška|Snůšku]] tvoří pouze jedno velké [[vejce]], které představuje zhruba 20 % váhy samice. [[Inkubační doba]] trvá okolo 70 dní, pár se v sezení na vejcíchvejci střídá.
 
Kivi tráví většinu času na svém [[Teritorium (ekologie)|teritoriu]], které dokáže agresivně bránit pomocí silných nohou s ostrými [[Dráp|drápy]]. Své teritorium dává najevo hlasitým křikem, který je nejvýraznější 2–3 hodiny po [[Západ slunce|západu slunce]]. Žije převážně ve výše položených vlhkých [[Pabuk|pabukových]] lesích, které představují nehostinné prostředí pro [[Nepůvodní druh|introdukované]] predátory, především [[Lasice hranostaj|hranostaje]]. Díky tomu je populace kiviho Haastova relativně stabilní. Světová organizaceasociace ochranářských organizací [[BirdLife International]] hodnotí kiviho jako [[zranitelný taxon]]. [[Maorové]] považují kiviho Haastova za [[Taonga|''taongu'']] („posvátný klenot“), ke kterému mají emoční, spirituální a historické pouto.
 
== Nomenklatura ==
== Ekologie a chování ==
 
Kiviové tráví celý den ve svých [[Nora (biologie)|norách]]. Začnou vylézat až zhruba půl hodiny po západu slunce, kdy ještě nenastala úplná tma. V této době dochází k prvním hlasitým hlasovým projevům. Kiviové po se po vylezení z nory protáhnou a začnou hledat potravu. Při pohybu lesem jsou velmi tiší a dokáží během noci urazit až tří kilometrovoutříkilometrovou vzdálenost. Vylézají v podstatě za každého počasí včetně bouřkových a větrných nocí, kdy většina ostatních nočních ptáků zůstává skryta. Za svítání se stahují zpět do svých nor. V létě během krátkých nocí to bývá o něco později, zhruba jednu hodinu po východu slunce.{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=78}}
[[Soubor:Am media-v-602297.jpg|alt=Fotografie vycpaného kiviho|vlevo|náhled|Vycpaný kivi ze sbírky [[Museum Auckland|aucklandského muzea]]]]
 
Podobně jako ostatní kiviové, kivi Haastův klade jedno extrémně velké [[vejce]], které představuje kolem 20 % váhy samice. Proces tvorby vejce se však oproti ostatním kiviům značně liší. Zatímco samice kiviho hnědého a kiviho Owenova je nejtěžší koncem zimy, kdy dochází ke kladení vejce, samice kiviho Haastova je nejtěžší koncem podzimu, kdy vrcholí období krmení. Kiviové Haastovi většinou žijí ve vysokých nadmořských výškách, kde je v zimě nedostatek potravy a samice přes zimu ztratí až čtvrtinu své váhy. V době kladení vejce je tak už poměrně chudá a slabá, avšak dokáže efektivně zmobilizovat zbytek svých sil a naklást jedno jediné vejce. Pokud inkubace vejce selže nebo ho napadne predátor, nedochází k další [[Snůška|snůšce]] až do příštího pářícího období. V tom se kivi Haastův liší např. od kiviho hnědého, který dokáže naklást až pět vajec během jednoho pářícího období.{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=83}} Pokud samice kiviho Haastova nemá na podzim dostatek potravy, koncem zimy nedochází ke kladení vejce.{{sfn|ref=Higgins & Marchant|Higgins & Marchant (eds.)|1990|p=89}}
 
Bílé vejce o rozměrech 124×77 mm je kladeno od července do prosince do jedné z kiviho nor, občas do husté vegetace. Samec sedí na vejcíchvejci přes den a zhruba polovinu noci, zbytek noci inkubuje samice. Inkubační doba trvá kolem 70 dní. Mládě se rodí opeřené.{{sfn|ref=Heather, Robertson & Derek|Heather, Robertson & Derek|2005|p=171}} Mláďata jsou krátce po narození plně samostatná, tzn. začnou chodit a obstarávat si potravu sama. V prvních letech zůstávají v blízkosti svých rodičů, se kterými občas hřadují. S přibývajícím věkem s nimi hřadují čím dál tím méně a jejich nory se vzdalují od teritoria rodičů. Není úplně jasné, kdy mladí jedinci plně opouští natální teritoria, patrně to je po 4 a půl letech od narození nebo ještě později.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Jahn
| jméno1 = Peter