Kivi Haastův: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
WPQ - drobné úpravy, udělen titul Dobrý článek. značka: editace z Vizuálního editoru |
drobné úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21:
'''Kivi Haastův''' (''Apteryx haastii'', {{Vjazyce2|mi|''roroa''}} či {{cizojazyčně|mi|''roa''}}) je nelétavý noční [[Ptáci|pták]] z [[Rod (biologie)|rodu]] [[Kiviové|kiviů]], který se [[Endemit|endemitně]] vyskytuje pouze na [[Jižní ostrov (Nový Zéland)|Jižním ostrově]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. Jedná se o největšího zástupce kiviů. Jeho celková populace se odhaduje na 15 000 jedinců.
Měří 45–50 cm. Samec váží až 3 kg, samice může vážit až 4,3 kg. [[Peří]] na hlavě, krku a břichu je šedé, zbytek těla je většinou kaštanový až žluto-hnědý. Od hlavy dolů má tmavé nepravidelné pruhování. Kiviho [[zobák]] je 80–130 mm dlouhý. Na jeho konci se nachází [[Nosní dírka|nosní dírky]] a senzory na vnímání vibrací, které mu pomáhají lokalizovat potravu. Zobák používá jako jakousi sondu, kterou zapichuje do země při hledání [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů jako jsou [[žížaly]] a [[Larva|larvy]]. Je [[Monogamie|monogamní]] a žije v dlouholetých svazcích, i když rozchody mezi partnery se dějí. [[Snůška|Snůšku]] tvoří pouze jedno velké [[vejce]], které představuje zhruba 20 % váhy samice. [[Inkubační doba]] trvá okolo 70 dní, pár se v sezení na
Kivi tráví většinu času na svém [[Teritorium (ekologie)|teritoriu]], které dokáže agresivně bránit pomocí silných nohou s ostrými [[Dráp|drápy]]. Své teritorium dává najevo hlasitým křikem, který je nejvýraznější 2–3 hodiny po [[Západ slunce|západu slunce]]. Žije převážně ve výše položených vlhkých [[Pabuk|pabukových]] lesích, které představují nehostinné prostředí pro [[Nepůvodní druh|introdukované]] predátory, především [[Lasice hranostaj|hranostaje]]. Díky tomu je populace kiviho Haastova relativně stabilní. Světová
== Nomenklatura ==
Řádek 252:
== Ekologie a chování ==
Kiviové tráví celý den ve svých [[Nora (biologie)|norách]]. Začnou vylézat až zhruba půl hodiny po západu slunce, kdy ještě nenastala úplná tma. V této době dochází k prvním hlasitým hlasovým projevům. Kiviové po se po vylezení z nory protáhnou a začnou hledat potravu. Při pohybu lesem jsou velmi tiší a dokáží během noci urazit až
[[Soubor:Am media-v-602297.jpg|alt=Fotografie vycpaného kiviho|vlevo|náhled|Vycpaný kivi ze sbírky [[Museum Auckland|aucklandského muzea]]]]
Řádek 305:
Podobně jako ostatní kiviové, kivi Haastův klade jedno extrémně velké [[vejce]], které představuje kolem 20 % váhy samice. Proces tvorby vejce se však oproti ostatním kiviům značně liší. Zatímco samice kiviho hnědého a kiviho Owenova je nejtěžší koncem zimy, kdy dochází ke kladení vejce, samice kiviho Haastova je nejtěžší koncem podzimu, kdy vrcholí období krmení. Kiviové Haastovi většinou žijí ve vysokých nadmořských výškách, kde je v zimě nedostatek potravy a samice přes zimu ztratí až čtvrtinu své váhy. V době kladení vejce je tak už poměrně chudá a slabá, avšak dokáže efektivně zmobilizovat zbytek svých sil a naklást jedno jediné vejce. Pokud inkubace vejce selže nebo ho napadne predátor, nedochází k další [[Snůška|snůšce]] až do příštího pářícího období. V tom se kivi Haastův liší např. od kiviho hnědého, který dokáže naklást až pět vajec během jednoho pářícího období.{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=83}} Pokud samice kiviho Haastova nemá na podzim dostatek potravy, koncem zimy nedochází ke kladení vejce.{{sfn|ref=Higgins & Marchant|Higgins & Marchant (eds.)|1990|p=89}}
Bílé vejce o rozměrech 124×77 mm je kladeno od července do prosince do jedné z kiviho nor, občas do husté vegetace. Samec sedí na
| příjmení1 = Jahn
| jméno1 = Peter
| |||