Matoušův efekt: Porovnání verzí

Podstata tohoto efektu byla odvozena z rozhovorů s laureáty Nobelovy ceny, z jejich životopisů, příp. deníků.<ref name="soc-slovnik-matous" /> Tuto první významnou definici provedl slavný americký sociolog [[Robert K. Merton|Robert Merton]]. Jeho aplikace na vědce se uvádí jako primární příklad působení Matoušova efektu. V této oblasti se efekt projevuje upřednostňováním renomovaných vědců před pracemi jejich méně známých kolegů. Pro vědce, kteří začínají s novou kariérou, to znamená obtížnější start. Jejich díla se totiž tolik nepublikují nebo nečtou. Když je navíc v dané práci uveden etablovaný vědec jako spoluautor, veškeré zásluhy jsou automaticky připisovány jemu. Často však může být mezi slavným a méně známým vědcem jen malý rozdíl. Jedná se tedy spíše o společenské než o odborné rozlišení. Společnost se dívá jinak na vědce, který byl oceněn [[Nobelova cena|Nobelovou cenou]], než na začínajícího vědce (avšak neméně talentovaného). Matoušův efekt však může mít i čistě pozitivní účinek. Značně omezuje vliv (často nevědeckých) prací nezkušených vědců ve vědeckém [[diskurz]]tuu. Matoušův efekt by však neměl být ve vědě zohledňován bezvýhradně, tím by znemožňoval prosazení nových autorů a myšlenek. Efekt svatého Matouše je sám příkladem působení sebe sama: byl objeven málo známými vědci a populárním se stal až tehdy, když jej v modifikované a rozšířené podobě publikoval učitel původních objevitelů již zmíněný slavný sociolog [[Robert K. Merton]].<ref name="soc-slovnik-matous" />