Kostel svatého Jakuba Staršího (Louchov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Obrázky
m úprava wikifikace
Řádek 45:
 
== Historie ==
Kostel vznikl ve druhé polovině 13. století,<ref name="pamatkovykatalog"/> a to pravděpodobně koncem jeho šedesátých let, kdy král [[Přemysl Otakar&nbsp;II.]] daroval louchovský dvůr společně se vsí [[Vernéřov (Klášterec nad Ohří)|Vernéřov]] saskému [[Cisterciácký řád|cisterciáckému]] klášteru v&nbsp;[[Klášter Grünhain|klášteru v&nbsp;Grünhainu]].<ref name="enderlein"/> Jiné zdroje kladou vznik kostela méně přesně do druhé poloviny třináctého století.<ref name="poche"/> Vznik ve druhé polovině třináctého století je doložen stavebně historickým průzkumem.<ref name="pachner2"/> Kostel se nacházel u&nbsp;významné obchodní cesty, která zde vedla patrně až do poloviny čtrnáctého století. V&nbsp;majetku kláštera zůstal Louchov až do první poloviny šestnáctého století, kdy klášter zanikl. Samotný kostel i s vesnicí byl dán řádem do zástavy pánům z Šumburka již v první polovině 14. století.<ref name="enderlein"/> [[Šumburkové]] poté prodali Louchov společně s polovinou města [[Přísečnice]] roku 1446 Hasištejnským z Lobkovic a roku 1490 se při dělení rodového majetku dostal do držení [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]].<ref name="gavenda"/> V kostele se nachází hrob (kenotaf) zakladatele rodu Lobkoviců [[Mikuláš Chudý z Újezda|Mikuláše I. Chudého z Lobkovic]] a i [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]]. Oba byli pohřbeni původně v [[Kostel svatého Mikuláše (Přísečnice)|kostele svatého Mikuláše]] v [[Přísečnice|Přísečnici]], který se nacházel jen pět kilometrů od tohoto místa a který je již zbourán a místo potopeno na dně [[Vodní nádrž Přísečnice|vodní nádrže Přísečnice]]. Oba kostely byly velmi obdobné a nacházely se v majetku obou významných Lobkoviců.<ref name=":0"/>
 
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;farním kostelu v&nbsp;Louchově je až z&nbsp;roku 1352, kdy je kostel již uváděn jako velmi chudý a osvobozený od papežského desátku. Od šestnáctého století se v&nbsp;[[Krušné hory|Krušných horách]] šířil [[protestantismus]], a zdejší farnost proto roku 1623 zanikla. Nová katolická [[lokálie]] zde byla zřízena při církevní reformách [[Josef II.|Josefa II.]] v&nbsp;roce 1794 a farnost obnovena až roku 1853. Samotný kostel prošel pozdně gotickou přestavbou, kdy patrně vznikla i&nbsp;mohutná zeď a tak společně i&nbsp;se zachovalými prvky aktivní obrany lze kostel řadit mezi tzv. [[Opevněný kostel|opevněné kostely]]. V&nbsp;období baroka byl kostel upraven a byla prodloužena loď. V&nbsp;roce 1720 byly barokně upraveny interiéry.<ref name="pachner"/> Po letech zanedbávání údržby je ve špatném stavu: v&nbsp;roce 2011 se zřítila střecha, omítky jsou poškozené a ve zdivu se objevují praskliny.<ref name="znicene"/>