Fyzika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 213.192.34.174 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jvs značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
[[Soubor:CollageFisica.jpg|náhled|Různé příklady fyzikálních jevů]]
[[Soubor:ShuttlePlumeAtSunset.jpg|náhled|[[Slunce]] brzy po západu osvětluje horní část oblačné stopy [[Kosmický raketoplán|raketoplánu]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] ([[STS-98]]), zatímco spodní část je již ve stínu [[Země]]. [[Oblak]] shodou okolností vrhá stín směrem k [[Měsíc]]i, který je v úplňku, a tedy přímo naproti Slunci. [[Barva|Barvu]] [[obloha|oblohy]] a [[světlo|světla]] na oblaku určuje [[Rayleighův rozptyl|Rayleighův]] a [[Mieův rozptyl]].]]
'''Fyzika''' (z [[řečtina|řeckého]] φυσικός (''fysikos''): přírodní, ze základu φύσις ''(fysis)'': ''[[příroda]]'', [[archaismus|archaicky]] též ''silozpyt'') je
== Rozdělení fyziky ==
Řádek 67:
== Historie fyziky ==
[[Soubor:GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg|vpravo|náhled|[[Isaac Newton
Počátky fyziky lze hledat ve starověku. Fyzika převážně patřila do [[filosofie]], rozvíjela se [[kosmologie]]. Převažující metodou poznání byla úvaha a pozorování. [[Aristotelés|Aristotelova]] fyzika tak odpovídá přirozené, vypozorované zkušenosti – vržený předmět se zastaví, těžké předměty padají dolů, lehké míří nahoru. (Přestože v porovnání se současnou mechanikou se taková teorie zdá úplně špatná, v určitém smyslu pořád platí - je limitou mechaniky ve viskózním prostředí). Výjimkou značně předbíhající dobu byl [[Archimédés]], který prováděl [[experiment]]y a odvodil některé přesné kvantitativní zákony.
Řádek 78:
[[Charles-Augustin de Coulomb]], [[Alessandro Volta]] a [[André-Marie Ampère]] studují elektrické jevy. [[Hans Christian Ørsted]] objevuje magnetické účinky [[elektrický proud|elektrického proudu]]. [[Michael Faraday]] objevuje [[elektrická indukce|indukci]]. V druhé polovině 19. století [[James Clerk Maxwell]] přichází s teorií [[elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]], která spojuje a vysvětluje veškeré elektrické a magnetické jevy. Jako důsledek teorie předpovídá [[elektromagnetické záření|elektromagnetické vlny]], a přivádí tak na stejný základ i optiku. Předpověď experimentálně ověřil [[Heinrich Rudolf Hertz]].
[[Soubor:Albert Einstein photo 1921.jpg|vlevo|náhled|[[Albert Einstein
Roku [[1895]] [[Wilhelm Conrad Röntgen]] objevuje „paprsky X“ ([[rentgenové záření]]), o rok později [[Henri Becquerel]] objevuje radioaktivitu, o další rok později [[Joseph John Thomson]] objevuje [[elektron]]. [[Pierre Curie]] a [[Marie Curie-Skłodowská]] studují [[jáchymov]]ské [[radium]]. Vzniká tak [[jaderná fyzika]].
|