Katánie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění, zejména chybějící historie
Řádek 29:
| typ statistického celku = ISTAT
| název statistického celku = 087015
}}'''Katánie'''<ref>{{Citace monografie
}}
[[Soubor:Catania BW 2012-10-06 11-15-46.JPG|náhled|Teatro Bellini]]
[[Soubor:Catania BW 2012-10-06 11-32-08 2 fj.JPG|náhled|Katedrála]]
'''Katánie'''<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Beránek
| jméno1 = Tomáš
Řádek 46 ⟶ 43:
| rok = 2011
| edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR
| poznámka = standardizované jméno: Katánie}}</ref> ({{Vjazyce2|it|'''Catania'''}}) je druhé největší [[Sicílie|sicilské]] město a správní středisko [[Metropolitní město Katánie|stejnojmenného metropolitního města]] (odpovídající úrovni [[Provincie v Itálii|italských provincií]]). Leží na východním pobřeží Sicílie, na úpatí [[Sopka|sopky]] [[Etna|Etny]]. Je to přístav a starobylé město rozsáhlého půdorysu, založené již v [[8. století př. n. l.]]. Bylo ve své historii několikrát poničeno zemětřeseními a výbuchy sopky. Pod městem proudí řeka [[Amenano]], která je vidět jen v jižní části náměstí „PiazzaPiazza Duomo“Duomo.
 
Etna není jen zdrojem tragických erupcí, které ničily velké části města. Sopečný popel poskytuje úrodnou půdu, zvláště vhodnou pro růst vinné révy. Dnes je Etna také atrakcí, která přivádí do Katánie turisty.
 
== Historie ==
Město pod jménem Katané založili Řekové kolem roku 730 př. n. l., o vládu nad ostrovem soupeřilo po tři století se [[Syrakusy|Syrakusami]]. Pod nadvládu Říma se prosperující obchodní centrum východního Středozemí dostalo roku 263 př. n. l., pak už byly jeho osudy stejné jako ostatních území ostrova Sicílie: součást [[Sicilský emirát|sicilského Emirátu]] jako Balad al-fīl (بلد الفيل) a Madīnat al-fīl (مدينة الفيل), tedy Země slona či Město slona (slon je lávová socha nad fontánou na náměstí Piazza Duomo). Za druhé období rozkvětu město vděčí také dynastii [[Seznam španělských vládců|španělských králů]] Aragonských a [[Bourbon-Anjou|Bourbonů]] až po součást unifikované Itálie.
 
Za druhé období rozkvětu město vděčí také dynastii [[Seznam španělských vládců|španělských králů]] Aragonských a [[Bourbon-Anjou|Bourbonů]]. Poničeno byla několikrát přírodními vlivy, zejména zemětřesením z roku 1693.<ref name="Itálie">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| titul = Itálie
Řádek 60 ⟶ 59:
| strany = 44
| isbn = 80-7033-101-1
}}</ref> Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo vybombardováno [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckými vojsky]].
}}</ref>
 
== Toponymie ==
Název Katánie má řadu výkladů: sicilské slovo ''katane'' znamená hrubý nástroj nebo ostré kameny. Vždy dlouho po [[Sopečná erupce|erupcích]] Etny bývalo město opakovaně přestavováno z černých [[Láva|lávových]] kamenů. Latinský výraz ''catinus'' může mít význam záliv. ''Qaṭāniyyah (قطانية)'' znamená arabsky luštěniny, které se v Katánii pěstovaly ve velkém.
 
== Památky ==
Část historického centra figuruje společně se 7 dalšími městy na jihovýchodě Sicílie na [[Světové dědictví|seznamu světového kulturního dědictví]] UNESCO pod souhrnným názevm „[[Val di Noto|Pozdně barokní města v údolí Val di Noto]]“. jde převážně o stavby zbudované po zemětřesení z roku 1693.
=== Kostely a katedrály ===
[[File:Catania BW 2012-10-06 11-23-47.JPG|thumb|Collegiata]]
[[File:Catania BW 2012-10-06 11-26-20.JPG|thumb|hlavní budova univerzity]]V Katáni je největší kostel na Sicílii: Kostel svatého Mikuláše (Chiesa di San Nicolò). Na hlavním katánském náměstí Piazza del Duomo s barokními budovami, radnicí a sloní fontánou je dominantou katedrála svaté Agáty. Přehled hlavních církevních památek:
* ''[[Katedrála svaté Agáty (Catania)|Katedrála svaté Agáty]]'' na Piazza del Duomo, trojlodní bazilika s románským normanským chórem z 11. století, přestavěná po zemětřesení z roku 1693, arch. Girolamo Pallazotto. V jižní apsidě je kaple patronky města svaté Agáty se stříbrným sarkofágem sv. Agáty, každoročně uctívaným a neseným městem v procesí, které obchází trasu vyznačenou chrámy (Santa Agata le Vetere, Santa Agata alla Fornace). Přilehlé budovy patří arcibiskupské konzistoři, protější palác arcibiskupskému (dříve jezuitskému) archivu. Vpravo od hlavního vchodu do dómu je Dómská klenotnice a muzeum. Zde byly vykopány základy římských lázní, zbytky zdiva jsou dochovány například v jihozápadním nároží dómu.
* Kašna ''Fontana dell Elefante'' na Dómském náměstí; vytvořil ji sochař [[Giovanni Battista Vaccarini]] s využitím římské (antické) sochy slona z lávového kamene z Etny (roku 1736),
* kostel sv. Mikuláše s klášterem [[Řád svatého Benedikta|benediktinů]] v Aréně na návrší, monumentální barokní kostel s kupolí je dominantou města; konventní budovy a knihovna jsou dnes sídlem filozofické fakulty Univerzity<ref>Sicilia, Guide d´'Italia, Touring Club Italiano2002, s. 198–202</ref>
* Jezuitská kolej s kostelem sv. [[František Borgia|Františka Borgiáše]]
* ''Collegiata'' = Kolegiátní chrám Panny Marie almužnice (Santa Maria Eleumosina) - významná stavba radikálního baroka z roku 1758
* Klášter kapucínů
* Klášter klarisek s kostelem sv. Kláry