Tuchsové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Tuchsové v záznamech: typo |
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 4 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1 |
||
Řádek 32:
Zatímco tocharští mluvčí '''B''' byli více izolovaní od vnějších jazykových vlivů, začátkem [[2. století př. n. l.]], Tocharští mluvčí '''A''' pravděpodobně přenesli svůj původní [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]] do [[prototurkičtina|prototurkických]] jazyků ([[Bolgarské jazyky|Ogurský → Lir nebo R]] a Oghuzský → Šahz nebo Turkic-i Kadim) přistěhovaleckým turkickým národům.<ref name = "watson"/><ref>Winter, Werner. Roku 1998. "Tocharian." V Ramat, Anna Giacalone a Paolo Ramat (eds). Indo-evropské jazyky, 154-168. London: Routledge.</ref> Později se tocharští mluvčí skupiny '''B''' stali Kušány a možná také íránskými kmeny [[Bílý Hunové|Heftalitů]] ([[420]] - [[552]]), zatímco kočovné turkické kmeny byly poraženy [[Sásánovci]] a [[První Turkutská říše|Turkuty]], kteří je tlačili přes [[Hindúkuš]] a hory [[Pákistán]]u do severozápadní [[Indie]].
I když [[Jagmaové|Jagmurkarové]] společně s [[Čigilové|Čugaji]] a [[Karlukové|Karluky]] byli začleněni do Turkuckých kaganátů ([[552]] - [[744]]) a byli nuceni snášet jejich nadvládu, půl století po zániku [[Západoturkucký kaganát|Západoturkuckého kaganátu]] se '''Tocharové''' čili '''Tuchsové''' stali jedním z kmenů [[Türgešové|Türgešů]] ([[699]] - [[766]]) obývajících [[Sedmiříčí|Jeti-su (Sedmiříčí)]]. Türgešové, poněkud zkreslený a možná trochu redukovaný tvar „Türk-kiši“, (tj. [[Turkické národy|Turečtí-lidé]]) byli v čínských análech nazýváni, „Jüe-ži“ → Jüe-č’. Pozůstávali z několika menších a dvou větších kmenů jako: Tachsi (Tuchsové, Tocharové) a Asi ([[Azové]], Aziáni){{#tag:ref|[[Azové]] jsou pravděpodobně shodní s lidmi, zmíněnými v slavných “[[Orchonské nápisy|Orchonských runových záznamech]]“, z roku 730 jako '''''“AZ“''''')|group=pozn.}}, a byli stejně neoddělitelní jako Tocharové a [[Azové (starověk)|Azové]] během územního zisku [[Baktrie]] v roce [[150 př. n. l.]]<ref>[http://www.historum.com/asian-history/31064pan-turkism-utopia-9. html]{{Nedostupný zdroj}}</ref>
V roce [[756]] se tyto tři kmeny sloučily a vytvořením [[Karlukové|Karluckého jabguluku]] ([[756]] - [[840]]) převzaly vládu v [[Sedmiříčí|Jeti-su]] jež trvala až do roku [[940]]. Obyvatelstvo podmaněné Karluky nebylo etnicky jednotné, vedle íránojazyčných [[Sogdové|Sogdů]] zahrnovalo také obyvatele severoíránského původu, mezi nimi i imigranty ze zemí [[Blízký východ|Blízkého východu]], [[Mongolsko|Mongolska]] atd. Toto společenství zahrnovalo i několik jiných, většinou polousedlých kmenů. Vedle kočovných tureckých kmenů žili v říši i Tuchsové.<ref> [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World]</ref> U nich ale dochází k postupné turkizaci.{{#tag:ref|turkizace je sociologický proces kulturní změny ve kterém se něco ne-turkické stává Turkizováno. Je to specifická forma kulturní asimilace, která často zahrnuje jazykovou asimilaci|group=pozn.}} Kolem roku 800 se všichni tocharští mluvčí, kteří zde zůstali, přizpůsobili u[[Ujgurové|jgurským kmenům]], a indoevropský jazyk Tocharů byl nahrazen turkickým jazykem.<ref name = "watson"/><ref>{{cite web|url=http://www.pbs.org/wgbh/nova/chinamum/taklamakan.html|title=The Takla Makan Mummies|publisher=PBS|date=|accessdate=17 January 2008}}</ref>
Řádek 61:
* Golden Peter Benjamin [http://www.academia.edu/12545004/An_Introduction_to_the_History_of_the_Turkic_Peoples ''An Introduction to the History o the Turkic Peoples''], 1992, [[Wiesbaden]], Otto Harrassowitz, 2012, 494 s. {{ISBN|978-3-447-03274-2}}, S. 199-201. {{en}}
* [http://catalogue.nla.gov.au/Record/1236069/Details? ''Hudud al-'Alam, The Regions of the World A Persian Geography, 372 A. H. - 982 A. D.''] translated and explained by V. Minorsky (Oxford UP, London, 1937)
* [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btn_Archeology/HistoryOfCivilizationsOfCentralAsiaVol2p209-225Ru.htm. ''The culture of the Xinjiang region'' Ma Yong a Wang Binghua, The dawn of civilization: earliest times to 700 B. C.]{{Nedostupný zdroj}} Editor: Jams Harmatta Co-editors: B. N. Puri and G. F. Etemadi UNESCO Publishing
* [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btn_Archeology/HistoryOfCivilizationsOfCentralAsiaVol2p209-225Ru.htm. ''History of civilizations of Central Asia'' Volume II, Ma Yong a Wang Binghua, The development of sedentary and nomadic civilizations: 700 B. C. to A. D. 250.]{{Nedostupný zdroj}} Editor: Jams Harmatta Co-editors: B. N. Puri and G. F. Etemadi UNESCO Publishing {{ISBN|81-208-1408-8}}
* [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btn_Archeology/JetiasarCultureEn.htm Levina L. M., ''Ethno-cultural history of Eastern Aral Sea region. 1st millennium BCE - 1 millennium CE'' // Moscow, 1996] {{ISBN|5-02-017901-9}}
* [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btnArcheology/ History of civilizations of Central Asia Vol 2 /p209-225Ru.htm]
* [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World]
* [http://www.sid.ir/fa/VEWSSID/J_pdf/38813880101.pdf ''"The Rabatak inscription"'']{{Nedostupný zdroj}} claims that in the year 1 Kanishka I's authority was proclaimed in India, in all the satrapies and in different cities like Koonadeano (Kundina), Ozeno ([[Ujjain]]), Kozambo (Kausambi), Zagedo ([[Saketa]]), Palabotro ([[Pataliputra]]) and Ziri-Tambo (Janjgir-Champa). These cities lay to the east and south of Mathura, up to which locality Wima had already carried his victorious arm. Therefore they must have been captured or subdued by Kanishka I himself." "Ancient Indian Inscriptions", S. R. Goyal, p. 93. See also the analysis of [[Sims-Williams]] and J.Cribb, who had a central role in the decipherment: "A new Bactrian inscription of Kanishka the Great", in "Silk Road Art and Archaeology" No4, 1995–1996. Also Mukherjee B.N. "The Great Kushanan Testament", Indian Museum Bulletin.
{{Pahýl}}
| |||