Wikipedie

Kanada: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Kultura: rozšíření podle článků Ioanese Pragensis a článku Kanadská literatura, rozdělení do podkapitol, více obrázků
aktualizace používaných jazyků o 15 let, odstranění statistiky 14 let staré, aktualizace obchodních dohod.
Řádek 138:
{{Podrobně|Izraelsko-kanadské vztahy}}
[[Soubor:Reconciliation monument, Ottawa.JPG|náhled|[[Peacekeeping Monument|Mírový památník]] v [[Ottawa|Ottawě]].]]
Kanada má úzké zahraniční vztahy s [[Spojené státy americké|USA]], s nimiž má nejdelší nebráněnou hranici na světě, nebo např. společnou leteckou obranu ([[Severoamerické velitelství protivzdušné obrany|NORAD]]). Obě země spolu často kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané (viztei takédíky obchodním dohodám mezi USA, Kanadou a Mexikem: mezi roky 1994 a 2020 [[SeveroamerickáNAFTA]], měnováod unie|Severoamerická2020 uniepak [[Dohoda USA-Mexiko-Kanada|USMCA]]). Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy s [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Francie|Francií]], dvěma bývalými imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli při jejím vzniku – je členem [[Commonwealth]]u a [[Mezinárodní organizace frankofonie|La Francophonie]]. S [[Spojené království|Velkou Británií]] má navíc společnou formální hlavu státu.
 
Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosažení řešení globálních problémů ve spolupráci s jinými národy. Jednou z prvních výrazných demonstrací tohoto stanoviska je vystupování [[Lester B. Pearson|L. B. Pearsona]] za [[Suezská krize|Suezské krize]], který prosazoval vyslání [[mírové síly OSN|mírových sil OSN]] do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírových misí [[Organizace spojených národů|OSN]] vůdčí roli, zúčastnila se již více než padesáti, včetně těch před rokem 1989, v posledních letech se však její příspěvek krátí.
Řádek 164:
{{Viz též|Administrativní dělení Kanady}}
[[Soubor:Geopolitical map of Canada.png|náhled|Kanada je rozčleněna na 10 provincií a 3 spolková teritoria]]
Kanada je složena z deseti provincií a tří teritorií. Provincie jsou [[Alberta]], [[Britská Kolumbie]], [[Manitoba]], [[Nový Brunšvik]], [[Newfoundland a Labrador]], [[Nové Skotsko]], [[Ontario (provincie)|Ontario]], [[Ostrov prince Edvarda|Ostrov prince Edwarda]], [[Québec (provincie)|Québec]] a [[Saskatchewan]]. Teritoria jsou [[Severozápadní teritoria]], [[Nunavut]] a [[Yukon]]. Provincie mají vysoký stupeň autonomie, teritoria poněkud menší. Obojí disponují vlastními provincionálními (resp. teritoriálními) symboly, viz [[seznam kanadských provinciálních a teritoriálních symbolů]].
 
Provincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programů v Kanadě (viz zdravotní péče v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda. Míra finanční a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku v jednotlivých provinciích (např. ''[[Canada Health Act]]''), ale provincie mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet (byť se tak často neděje). O více méně vyrovnanou úroveň služeb v jednotlivých provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby řízené Federální vládou, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších.
Řádek 172:
== Ekonomika ==
{{viz též|Ekonomika Kanady}}
[[Soubor:Athabasca Oil Sands map.png|náhled|Oblast [[Athabaské ropné písky|těžby z ropných písků]] v Albertě: [[Athabaské ropné písky]] a další lokality]]
Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o člena [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] a skupiny [[G8]]. Její [[ekonomika]] je [[tržní ekonomika|tržní]] a ač více regulovaná než v sousedních [[Spojené státy americké|Spojených státech]], méně regulovaná než ve většině [[Evropa|evropských států]]. Tradičně má nižší [[hrubý domácí produkt]] na obyvatele než její jižní soused (bohatství je však rozděleno rovnoměrněji), také však vyšší než velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou [[nezaměstnanost]]. V roce [[2006]] byla nezaměstnanost 6,3 % což je nejlepší výsledek za posledních 30 let. Nejvyšších hodnot naopak dosahuje na [[Newfoundland]]u a [[Labrador]]u a to okolo 14,5 %.
 
Řádek 181:
[[Soubor:Vancouver02(js).jpg|náhled|vlevo|[[Vancouver]] na západním pobřeží]]Kanada je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů zemědělských produktů. Bývalé kanadské [[prérie]] jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování [[pšenice]] a ostatních [[obilovina|obilovin]]. Také je největším světovým vývozcem [[zinek|zinku]] a [[uran (prvek)|uranu]] a předním světovým vývozcem [[zlata]], [[nikl]]u, [[aluminium|hliníku]], [[olovo|olova]]. Mnoho sídel v severní části země existuje jen díky těžařství, ať už minerálních surovin nebo dřeva. Má také značně velký výrobní sektor, především na jihu v [[Ontario (provincie)|Ontariu]], kde je důležitý především [[automobilový průmysl]], a dále pak na jihu Québecu, kde sídlí mnoho firem zabývajících se kosmonautikou a vesmírným průmyslem.
 
Kanada je ve vysoké míře závislá na [[Zahraniční obchod|mezinárodním obchodu]], zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku [[1989]] (FTA) a především [[NAFTA|Severoamerická dohoda o volném obchodu]] (NAFTA)<ref group="p" name="Poznámka A">Smlouva NAFTA byla roku 2020 nahrazena novou třístranou [[Dohoda USA-Mexiko-Kanada|Dohodou USA-Mexiko-Kanada]], která však z NAFTA vychází.</ref> z roku [[1994]] zahrnující i [[Mexiko]] spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce [[2001]] země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu.
 
== Demografie ==
Řádek 246:
=== Jazyky ===
[[Soubor:Bilingualstopsign.jpg|náhled|Dvojjazyčný anglicko-francouzský nápis na dopravní značce]]
Kanada je multikulturní země mnoha jazyků. Na federální úrovni se od roku [[1969]] profiluje jako dvojjazyčná, úřední řeči jsou [[angličtina]] (mateřský jazyk 5956,70 % obyvatel) a [[francouzština]] (mateřský jazyk 2320,26 % obyvatel). Jeden z těchto jazyků ovládá 98,51 % obyvatel (jen angličtinu 6768,53 %, jen francouzštinu 1311,39 % a oba jazyky 17,79 %).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Statistics Canada / Statistique Canada
| titul = Knowledge of official languages by age (Total), % distribution (2016)
| url = https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/hlt-fst/lang/Table.cfm?Lang=E&T=21&Geo=00&SP=1&view=2&age=1
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2020-07-25}}</ref> Znalost jednoho z jazyků je podmínka k udělení občanství žadatelům z jiných zemí. Angličtina je mateřskou řečí většiny obyvatel všech provincií s výjimkou [[Québec (provincie)|Québecu]] a ve dvou ze tří teritorií: [[Yukon]]u a [[Severozápadní teritoria|Severozápadních teritoriích]]. (Poznámka: Při pohledu do etnických statistik je třeba si uvědomit, že fakt, že se někdo hlásí k francouzské národnosti, ještě neznamená, že nutně má za mateřský jazyk francouzštinu, u dalších etnik – [[Irové|Irů]] a [[Skotové|Skotů]] – se takto nedá uvažovat už vůbec. Jako mateřskou řeč udává angličtinu i velká část potomků původních obyvatel.)
 
Francouzština má nejsilnější pozici v Québecu, kde je zároveň jediným oficiálním jazykem. Québec je také jedinou provincií Kanady, v níž nemá angličtina žádný oficiální status a v níž se většina obyvatel anglicky nedomluví. Mimo Québec má francouzština silnou pozici v provincii [[Nový Brunšvik]], který je jediný provincií, která je stejně jako celý stát dvojjazyčný. V [[Ontario (provincie)|Ontariu]] je oficiálním jazykem pouze angličtina, francouzština má ovšem polooficiální status a je v úředním styku používána, podobně je na tom [[Manitoba]]. [[Britská Kolumbie]] nemá oficiální jazyk, ale angličtina jím de facto je.
 
[[Ostrov prince EdwardaEdvarda]] a [[Newfoundland a Labrador]] mají za úřední jazyk vedenou pouze angličtinu, na nižších úrovních služeb se však lze v rámci komunit domluvit různě. V [[Nové Skotsko|Novém Skotsku]] je běžná angličtina, mimo to mají významnou pozici francouzština, [[irština]] a [[skotština]]. Úřední jazyk není určen. V [[Alberta|Albertě]] je jediným oficiálním jazykem angličtina. V Yukonu jsou úředními jazyky angličtina a francouzština, ve zbylých dvou teritoriích jsou jako úřední jazyky vedeny krom těchto dvou ještě jazyky původních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, v [[Nunavut]]u 2).
 
Následující tabulka zachycuje procentuelní zastoupení [[Mateřský jazyk|mateřských jazyků]] v kanadské populaci dle sčítání obyvatelstva v roce 2016.<ref>{{Citace elektronické monografie
==== Podíl mateřských jazyků ====
| vydavatel = Statistics Canada / Statistique Canada
<center>{{Malé|Zdroj: Sčítání lidu v Kanadě, 2001 (Tabulka kombinuje jedno- i vícečetné odpovědi).}}</center>
| titul = Language Highlight Tables, 2016 Census, Mother tongue by age (Total), % distribution (2016)
| url = https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/hlt-fst/lang/Table.cfm?Lang=E&T=11&Geo=00&SP=1&view=2&age=1
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2020-07-25}}</ref> Čísla v tabulce nelze zaměňovat se znalostí jazyků - minimálně jeden z oficiálních jazyků ovládá 98,1&nbsp;% obyvatelstva Kanady.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Statistics Canada / Statistique Canada
| titul = Knowledge of official languages by age (Total), % distribution (2016)
| url = https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/hlt-fst/lang/Table.cfm?Lang=E&T=21&Geo=00&SP=1&view=2&age=1
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2020-07-25}}</ref>
 
{| class="wikitable sortable collapsible mw-datatable" alignstyle="centertext-align:right;background:white"
! Provincie/Teritorium
! Celková populace
! Angličtina
! Francouzština
! Jiný neoficiální jazyk
! Jiná řeč
! Angličtina + Francouzština
! Hlavní města
! Další kombinace<ref group="p" name="Poznámka B">Zahrnuty kombinace: angličtina + jiný neoficiální jazyk; francouzština + jiný neoficiální jazyk; angličtina + francouzština + neoficiální jazyk.</ref>
|-
|align="left" |[[Ontario (provincie)|Ontario]]
| {{Nts|66.9}} %
| 11 285 550
| {{Nts|3.7}} %
| 8 079 500 (71,6 %)
| 493 630 (4,4{{Nts|26.7}} %)
| {{Nts|0.4}} %
| 2 672 080 (23,7 %)
| {{Nts|2.4}} %
| [[Toronto]]
|-
|align="left" | [[Québec (provincie)|Québec]]
| {{Nts|7.5}} %
| 7 506 581
| 450 394 (6,0{{Nts|77.1}} %)
| {{Nts|13.2}} %
| 5 577 877 (81,0 %)
| 532 967 (7,1{{Nts|0.9}} %)
| {{Nts|1.3}} %
| [[Québec]]
|-
|align="left" | [[Britská Kolumbie]]
| {{Nts|68.9}} %
| 3 868 875
| {{Nts|1.2}} %
| 2 865 300 (74,1 %)
| 56 100 (1,5{{Nts|27.6}} %)
| 939 945 (24,3{{Nts|0.2}} %)
| {{Nts|1.9}} %
| [[Victoria (Britská Kolumbie)|Victoria]]
|-
|align="left" | [[Alberta]]
| {{Nts|74.3}} %
| 2 941 150
| 2 405 935 (81,{{Nts|1.8}} %)
| 59 735 (2,0{{Nts|21.6}} %)
| 469 225 (16,{{Nts|0.3}} %)
| {{Nts|2.0}} %
| [[Edmonton]]
|-
|align="left" | [[Manitoba]]
| {{Nts|71.4}} %
| 1 103 700
| 863 980 (75,8{{Nts|3.2}} %)
| 44 775 (4,1{{Nts|22.9}} %)
| 219 160 (19,9{{Nts|0.3}} %)
| {{Nts|2.4}} %
| [[Winnipeg]]
|-
|align="left" | [[Saskatchewan]]
| {{Nts|82.4}} %
| 963 150
| 825 865 (85,7{{Nts|1.4}} %)
| 18 035 (1,9{{Nts|14.5}} %)
| 117 765 (12,{{Nts|0.2}} %)
| {{Nts|1.5}} %
| [[Regina (Saskatchewan)|Regina]]
|-
|align="left" | [[Nové Skotsko]]
| {{Nts|91.0}} %
| 897 570
| 834 315 (93,0{{Nts|3.2}} %)
| 34 155 (3,8{{Nts|4.9}} %)
| 26 510 (3,{{Nts|0.4}} %)
| {{Nts|0.5}} %
| [[Halifax (Nové Skotsko)|Halifax]]
|-
|align="left" | [[Nový Brunšvik]]
| {{Nts|64.2}} %
| 719 710
| 465 720 (64,7{{Nts|31.4}} %)
| 236 775 (32,9{{Nts|3.1}} %)
| 11 935 ({{Nts|1,7.0}} %)
| {{Nts|0.2}} %
| [[Fredericton]]
|-
|align="left" | [[Newfoundland a Labrador]]
| {{Nts|96.9}} %
| 508 075
| 500 065 (98,4{{Nts|0.5}} %)
| {{Nts|2 180 (0,4.3}} %)
| 5 495 (1,{{Nts|0.1}} %)
| {{Nts|0.2}} %
| [[St. John's (Newfoundland a Labrador)|St. John's]]
|-
|align="left" | [[Ostrov prince EdwardaEdvarda]]
| {{Nts|90.8}} %
| 133 385
| 125 215 (93,9{{Nts|3.4}} %)
| {{Nts|5 670 (4,3.1}} %)
| 2 065 (1,5{{Nts|0.3}} %)
| {{Nts|0.3}} %
| [[Charlottetown]]
|-
|align="left" | [[Severozápadní teritoria]]
| {{Nts|76.8}} %
| 37 105
| 28 985 (78,1{{Nts|2.8}} %)
| 965 (2,6{{Nts|18.4}} %)
| 7 065 (19,{{Nts|0.4}} %)
| {{Nts|1.6}} %
| [[Yellowknife]]
|-
|align="left" | [[Yukon]]
| {{Nts|81.9}} %
| 28 525
| 24 840 (87,1{{Nts|4.4}} %)
| 890 (3,1{{Nts|11.8}} %)
| 2 700 (9,5{{Nts|0.6}} %)
| {{Nts|1.2}} %
| [[Whitehorse (Yukon)|Whitehorse]]
|-
|align="left" | [[Nunavut]]
| {{Nts|30.9}} %
| 26 665
| {{Nts|1.7 370 (27,6}} %)
| 400 (1,5{{Nts|65.4}} %)
| 18 875 (70,8{{Nts|0.1}} %)
| {{Nts|1.9}} %
| [[Iqaluit]]
|- class="sortbottom"
! style="text-align:left;" | [[Kanada]]
! style="text-align:left;"| {{Nts|56.0}} %
! style="text-align:left;"| {{Nts|20.6}} %
! style="text-align:left;"| {{Nts|21.1}} %
! style="text-align:left;"| {{Nts|0.5}} %
! style="text-align:left;"| {{Nts|1.8}} %
|}
 
Řádek 417 ⟶ 438:
 
Tři zlaté olympijské medaile mají rychlobruslaři [[Charles Hamelin]] a [[Marc Gagnon]], veslařky [[Kathleen Heddleová]] a [[Marnie McBeanová]], dvě zlaté mají rychlobruslaři [[Catriona LeMayová-Doanová]], [[Gaétan Boucher]] a [[François-Louis Tremblay]], biatlonistka [[Myriam Bédardová]], bobistky [[Kaillie Humphriesová]] a [[Heather Moyseová]], plavci [[Alex Baumann]] a [[George Hodgson]], synchronizovaná plavkyně [[Carolyn Waldo]] a lyžař na boulích [[Alexandre Bilodeau]]. Také sprinteři [[Donovan Bailey]], rodák z Jamajky, a [[Percy Williams]] jsou dvojnásobnými zlatými olympijskými medailisty. Ke sportovním ikonám Kanady patří i rychlobruslařka [[Clara Hughesová]], která dokázala získat zlato ze zimních a bronz z letních olympijských her (v cyklistice), či boxer [[Lennox Lewis]]. Cyklista [[Ryder Hesjedal]] vyhrál [[Giro d'Italia]].
 
== Statistické údaje ==
Údaje z roku 2006.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Exportér č. 9: Kanada. 2006
| periodikum = Hospodářské noviny
| datum =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url =
}}</ref>
{| class="wikitable" align="center"
| Rozloha
| 9 984 140&nbsp;km<sup>2</sup>
|-
| Nejvyšší hora
| Mount Logan (5 959 m n. m.)
|-
| Počet obyvatel
| 33 204 000
|-
| Oficiální jazyk
| anglický, francouzský
|-
| Náboženství
| 46 % římskokatolické, 36 % protestanti, ostatní – islám, židovské náboženství, atd.
|-
| Urbanizace
| 78,81 %
|-
| Průměrný věk
| 40,4 let
|-
| Migrace na tisíc obyvatel
| 5,90
|-
| Migrace netto
| 193 550 osob
|-
| Věk mužů
| 78,69 let
|-
| Věk žen
| 83,91 let
|-
| Hlavní město
| Ottawa (1 190 000 obyvatel)
|-
| Počet lékařů
| 68 000
|-
| Počet lékařů na tisíc obyvatel
| 2,07
|-
| Počet vězňů
| 38 100
|-
| Počet vězňů na tisíc obyvatel
| 1,16
|-
| Počet studentů
| 1 310 000
|-
| Počet studentů na tisíc obyvatel
| 39,93
|-
| Podíl analfabetů
| 3,0 %
|-
| Ekonomický růst
| 2,40 %
|-
| Míra inflace
| 1,90 %
|-
| Počet nezaměstnaných
| 1 215 900
|-
| Míra nezaměstnanosti
| 6,5 %
|-
| Počet pevných telefonních linek
| 21 400 000
|-
| Počet mobilních telefonů
| 14 300 000
|-
| Počet PC
| 16 200 000
|-
| Délka železničních tratí
| 48 683&nbsp;km
|-
| Délka zpevněných silnic
| 497 306&nbsp;km
|-
| Délka dálnic
| 16 900&nbsp;km
|-
| Počet aut
| 18 243 000
|-
| Počet aut na tisíc obyvatel
| 556,10
|-
| Počet vojáků
| 62 250
|}
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p"/>
=== Reference ===
<references />
Řádek 534 ⟶ 447:
=== Související články ===
* [[Seznam světového dědictví v Severní Americe]]
* [[Athabaské ropné písky]]
* [[Severoamerická unie]]
 
=== Externí odkazy ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kanada“