Wikipedista:Ltosnar/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m draft 5
m final draft
Řádek 74:
}}</ref> Byly zde vystaveny první dva vyrobené modely, čtyřdveřový šestimístný faeton a sedmimístná limuzína s prodlouženým rozvorem. Šéfkonstrukérem byl ing. [[Boleslav Hanzelka]] (1890-1961), který začínal profesní kariéru v kopřivnické [[Tatra|Tatře]]. Přes vídeňskou automobilku Perl a krátké působení v Brně (1924) potom nastoupil v roce 1926 do továrny Wikov. Byl jmenován vedoucím automobilky.<ref name=":3" />
 
Pod kapotou byl vodou chlazený, řadový osmiválec s rozvodem OHC a objemem válců 3 485 cm<sup>3</sup>, což byl de facto zdvojnásobený motor z Wikovu 35. Údaje o vyrobeném počtu těchto automobilů se rozcházejí, někdo tvrdí tři, další čtyři anebo dokonce i pět. Podle dochovaných fotografií existovalo pravděpodobně od tří do pěti vozů (prokazatelně používaly registrační značky M-53.803-805). Vzhledem ke kreativitě wikováckých karosářů není také vyloučeno, že bylo vyrobeno postupně pět karoserií pro tři podvozky.<ref name=":2" /><ref name=":5">{{Citace monografie
| příjmení = Šuman-Hreblay
| jméno =
Řádek 110:
[[Soubor:Wikov 70, conduite intérieure na Concours d'Élégance v Luhačovicích (Měsíc, June 1933).jpg|náhled|Wikov 70, sedan (conduite intérieure) na Concours d'Élégance v Luhačovicích (Měsíc, červen 1933)]]
== Motor ==
Vpředu umístěný zážehový, kapalinou chlazený řadový osmiválcový 3,5litrový [[Automobilový motor|motor]] (R8) o vrtání 72 mm a zdvihu 107 mm s rozvodem [[Over Head Camshaft|OHC]] podával při kompresi 5:1 [[výkon]] 51,5 [[Watt|kW]] (70 [[Koňská síla|k]]) při 3000 ot/min, nejvyšší točivý moment 215 Nm při 1600 ot/min. Zcela opracovaný kompresní prostor klínového tvaru uváděl palivovou směs při její kompresi do vířivého pohybu a tím zvyšoval razanci jejího zážehu a rychlost prohoření v celém objemu.
[[Soubor:Wikov 70 (Měsíc, May 1934).jpg|náhled|Wikov 70, sedan v provedení z roku 1934 (Měsíc, květen 1934)]]
 
Jak již bylo řečeno jednalo se o "zdvojený" motor z [[Wikov 35|Wikovu 35]], proto materiálové charakteristiky i u tohoto motoru zůstaly zachovány: písty z elektronu nebo simduralu, [[Zápustkové kování|zápustkově kované]] ojnice z duralu, vyměnitelné vložky válců - kalené a honováním "vyleštěné" v bloku motoru odlitého ze silumímu, snímatelná litinová hlava válců atd.<ref name=":5" /> Na motor navazovala čtyřstupňová převodovka se zpátečkou. Oba motory typů 35 a 70 byly tak řešeny, že měly celou řadu součástí z klikového a rozvodového mechanismu totožnou, takže bylo možné je použít na obou motorech. Jsou to zejména kompletní písty, ojnice, rozvodová kola, ventily, vahadla, řetěz a celá řada jiných součástí. Náhon rozvodu u osmiválce byl umístěn vzadu, aby netrpěl torzionálním chvěním zalomeného hřídele, které ostatně bylo omezováno na minimum tlumičem, umístěným na přední straně zalomeného hřídele. Zapalováni je i zde bateriové, dynamo je umístěno na boku motoru a pohání svým průběžným hřídelem vodní pumpu a kompresorek na vzduch pro pneumatiky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 129:
I rámový podvozek si zachoval koncepci předchozích typů, žebřinový rám z ocelových profilů. Obě tuhé nápravy byly odpruženy podélnými půleliptickými listovými pery a doplněny byly hydraulickými [[Tlumič kmitů|tlumiči kmitů]]. Kardanový hřídel měl dva proti prachu chráněné a v tuku pracující klouby. Byl staticky a dynamicky přesně vyvážen. Náhon zadní osy děje se patentovaným šnekovým soukolím, které umožňovalo velice nízkou polohu podlahy a tím i celé karoserie, což dodává vozu elegantního vzhledu, bezpečnosti jízdy a dobré stability vozu na silnici, poněvadž těžiště vozu je co nejníže. Kromě toho zaručuje šnekové soukolí naprostou bezhlučnost, a to nejen dokud je nové, nýbrž i tehdy, když se kolo opotřebí. Toto opotřebení je však minimální, neboť je použito patentovaného šnekového soukolí od anglické firmy David Brown, které zaručuje nejvyšší účinnost.<ref name=":6" />
 
Vůz byl vybaven hydraulickými bubnovými brzdami [[Lockheed Corporation|Lockheed]] na všech kolech a ruční mechanickou brzdou působící na zadní kola a centrálních mazáním podvozku. Dvacetipalcová drátová kola Rudge-Whitworth byla osazena "balonovými" pneumatikami a připevněna k rámu šesti šrouby. Řízení bylo jako u "pětatřicítky" již levostranné, standardní šnekové bez posilovače. Rozvor u limuzíny činil 3 400 mm, u čtyřdveřového, čtyřsedadlového otevřeného faetonu a kabrioletu 3 250 mm.<ref name=":2" />
[[Soubor:Wikov 70, čtyřsedadlový kabriolet (Salon, March 1937).jpg|thumb|Wikov 70, čtyřsedadlový kabriolet (Salon, březen 1937)]]
 
== Karoserie ==
Vozy působily impozantním dojmem, který podtrhoval mohutný přední nárazník se třemi [[Pokovování|chromovanými]] lamelami, vysoký chromovaný [[Chladič kapaliny|chladič]], mohutné [[Světlomety silničních vozidel|světlomety]] a stylizované číslice 8 mezi nimi. Kostra [[karoserie]] byla z tvrdého [[Dřevo|dřeva]], odolná proti [[Vlhkost vzduchu|vlhkosti]] a [[Hnití|hnilobě]]. Uvnitř byly karoserie [[Čalounění|čalouněné]] a zevně potažené hlubokotažným, [[Klempíř|klempířsky]] tvarovaným [[Plech|plechem]]. Lakování karoserií bylo prováděno stříkáním nitrolaky dovezenými z [[Anglie]].
Řádek 153 ⟶ 155:
| datum vydání = 2016-06-13
| datum přístupu = 2020-07-22
}}</ref>
[[Soubor:Wikov 70, faeton.jpg|náhled|Wikov 70, faeton]]
 
ČtvrtýmTřetím provedením Wikova 70 byl faeton. Tento vůz byl vrácen do továrny a měl být na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zabaven pro účely [[Wehrmacht|Wehrmachtu]]. Proto v továrně provedli přestavbu na [[Hasičský automobil|hasičský vůz]], který nemohl být rekvírován. V této podobě automobil přečkal dlouhá desetiletí. Ještě v [[1980–1989|80. letech]] byl viděn v prostějovském podniku. Renovaci provedla restaurátorská firma Hicar s.r.o. z Brna.<ref>{{Citace elektronické monografie
Třetím vyrobeným typem karoserie byl [[roadster]].
 
Čtvrtým provedením Wikova 70 byl faeton. Tento vůz byl vrácen do továrny a měl být na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zabaven pro účely [[Wehrmacht|Wehrmachtu]]. Proto v továrně provedli přestavbu na [[Hasičský automobil|hasičský vůz]], který nemohl být rekvírován. V této podobě automobil přečkal dlouhá desetiletí. Ještě v [[1980–1989|80. letech]] byl viděn v prostějovském podniku. Renovaci provedla restaurátorská firma Hicar s.r.o. z Brna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nestrojil
| jméno = Karel
Řádek 177:
}}</ref>
 
PátouČtvrtou kreací byl [[Sedan (automobil)|sedan]] (conduite intérieure), se kterým se ing. Wichterle účastnil soutěže elegance Concours d'Élégance v Luhačovicích v roce 1933.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 191:
== Sportovní úspěchy ==
Nasazení tohoto luxusního vozu na závodní dráhu nebo do vytrvalostních soutěží v automobilce moravských akciových továren Wichterle & Kovářík nebylo uvažováno. Výjimečné vlastnosti a luxus prokazoval Wikov 70 dosaženými vítězstvími a předními umístěními pouze na soutěžích elegance.
 
Na soutěži spolehlivosti Moravou 1931 vyslala továrna Wikov osmiválec Wikov 70, čtyřválec [[Wikov 7/28]] a sportovní vůz Wikov SS ([[Wikov 7/28|Wikov 7/28 Sport]]). Všechny vozy zvládly nástrahy tratě v délce 825 km bezvadně, bez jediného trestného bodu v cíli. Jezdci na Wikovech získaly teamovou cenu: pozlacenou plaketu a 3 bronzové plakety pro členy teamu. V této soutěži byla především sledována spolehlivost a vytrvalost vozů, po celé trati vozy Wikov přesvědčovaly o své kvalitě i svým velkým výkonem a rychlostí. Byly ve svých kategoriích opět - jako v minulých soutěžích - první ze všech vozů v konečném cíli v Brně, jak bylo zdůrazněno v magazínu Auto.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Soutěž spolehlivosti Moravou 1931
| periodikum = Auto
| datum vydání = duben 1931
| ročník = 13
| číslo = 4
| strany = 295
| url = http://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/uuid/uuid:b74335d3-4061-11e7-b279-001b63bd97ba
}}</ref>
 
Na soutěži elegance Concours d’Élégance, kterou uspořádal Moravsko-Slezský autoklub v Brně (M. S. A. C.) 1. května 1931 byla za firmu Wikov oceněny automobily kabriolet Wikov 35 první cenou a limuzína Wikov 70 nejvyšší uznáním - zlatou stuhou,čímž tyto vozy přesvědčily o eleganci а prvotřídním vybavení sériových karoserií Wikov.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = -
| jméno = vfk
| titul = Brněnská soutěž elegance
| periodikum = Národní listy
| datum vydání = 1931-05-10
| ročník = 71
| číslo = 129
| strany = 13
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:2b1f2153-435e-11dd-b505-00145e5790ea
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Míti auto Wikov znamená míti dobrý vkus
| periodikum = Hospodářská politika
| datum vydání = 1931-05-23
| ročník = 5
| číslo = 21
| strany = 398
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:961ff7c0-9d88-11e7-a093-005056825209?page=uuid:638d8dd0-9da7-11e7-8394-5ef3fc9ae867
}}</ref>
 
Ještě v roce 1935, kdy už se tento automobil nevyráběl, získala limuzína Wikov 70 stříbrný věnec a zlatou plaketu v Concours ď Élegance v lázních Luhačovicích. Na tomto "klání" v lázních Luhačovicích získaly 3 zúčastněné Wikovy 1 zlatý, 2 stříbrné věnce, 3 zlaté plakety a ještě zvláštní cenu za vkusný soulad barev.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Dopřejte si krásného vozu
| periodikum = Salon
| datum vydání = 1935-09-15
| ročník = 14
| číslo = 9
| strany = 3
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:df06b090-6577-11e6-8b71-001018b5eb5c?page=uuid:927ddc00-661f-11e6-86b1-005056827e51
}}</ref>
 
== Galerie ==