|
}}
'''Wikov 70''' byl vrcholnou konstrukcí akciové společnosti [[Wikov]] ('''Wi'''chterle a '''Kov'''ářík), [[Československo|československého]] výrobce hospodářských strojů, [[Traktor|traktorů]], [[Lokomotiva|lokomotiv]], stabilních [[Spalovací motor|spalovacích]] i [[Elektromotor|elektrických]] motorů a také [[Seznam českých automobilů|automobilů]]. V roce 1930 se továrna rozhodla přijít na trh s vozem, který by zaujal movitější klientelu. Luxusní Wikov 70, vrchol prostějovské produkce osobních vozů, pak býval označován jako československý [[Rolls-Royce]]. Automobil Wikov 70 byl vyráběn v letech 1930–1931 v několika variantách [[Podvozek|podvozků]] a [[Karoserie|karosérií]].<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Král
| jméno = Zdeněk
| strany = 117-119
| isbn = 978-80-255-0987-6
}}</ref> Automobil Wikov 70 byl vyráběn v letech 1930–1933 v několika variantách [[Podvozek|podvozků]] a [[Karoserie|karosérií]].<ref name=":2">{{Citace monografie
}}</ref><ref name=":2" />
| příjmení = Tuček
| jméno = Jan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Auta první republiky
| vydání = I
| vydavatel = Grada Publishing, a.s.
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
| počet stran = 356
| strany = 183-184
| isbn = 978-80-271-0466-6
}}</ref>
== Vznik a vývoj ==
| strany = 780-782
| url = https://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/view/uuid:3fbd035b-53b2-4be9-b2f5-328d42ecd110?page=uuid:efbd0677-3ed8-11e7-b97e-001b63bd97ba
}}</ref> Byly zde vystaveny první dva vyrobené modely, čtyřdveřový šestimístný faeton a sedmimístná limuzína s prodlouženým rozvorem. Pod kapotou byl vodou chlazený, řadový osmiválec s rozvodem OHC a objemem válců 3 485 cm<sup>3</sup>, což byl de facto zdvojnásobený motor z Wikovu 35. Údaje o vyrobeném počtu těchto automobilů se rozcházejí, někdo tvrdí dvatři, jinýdalší třičtyři neboanebo dokonce i pět. Podle dochovaných fotografií existovalo pravděpodobně od tří do pěti vozů.<ref name=":2" /><ref name=":5">{{Citace monografie
== Motor ==
[[Čtyřválcový řadový motor]] s rozvodem [[Over Head Camshaft|OHC]] o [[Objem|objemu]] [[Válec (motor)|válců]] 1 743 cm<sup>3</sup> (vrtání 72 mm, zdvih 107 mm) dával [[výkon]] 27,2 [[Watt|kW]] (35 [[Koňská síla|k]]) při 2 800 ot/min. Vodou [[Chladicí systém spalovacího motoru|chlazený]] motor byl umístěn vpředu a poháněl kola zadní [[Náprava|nápravy]]. [[Spojka (stroj)|Spojka]] byla jednokotoučová a [[převodovka]] třístupňová se zpátečkou. Ve spalovacím prostoru se nacházely zalisované vložky válců z [[Kalení|kalené]] [[Ocel|oceli]] vyhlazené jemným broušením ([[Honování|honováním]]). Díky tomu měly [[Automobilový motor|motory]] velmi solidní [[výkon]] a současně značnou výdrž.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kuba
| jméno = Adolf
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Automobil v srdci Evropy
| vydání = I
| vydavatel = Nadas
| místo = Praha
| rok vydání = 1986
| počet stran = 312
| strany = 124-128, 308
| isbn =
}}</ref> Rychlosti a pružnosti chodu motoru se nedocílilo velikým obsahem, velkou spotřebou paliva, nýbrž konstrukcí motoru s ideálním tvarem a opracováním kompresního prostoru, s visutými ventily a s vačkovým hřídelem v hlavě.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = WIKOV (Wichterle & Kovařík, a.s., Prostějov)
| periodikum = Auto
| datum vydání = květen 1933
| ročník = 15
| číslo = 5
| strany = 255-258
| url = https://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/view/uuid:6b6138dc-9c17-4c35-9d5d-11a6fa8e613a?page=uuid:84dd5a85-7eda-11e9-a694-001b63bd97ba
}}</ref> Oproti typu [[Wikov 7/28|7/28]] se [[Výfuk|výfukové]] potrubí přemístilo z levé strany motoru na pravou a nalevo bylo sání. [[Karburátor]] osvědčené značky Zénith. [[Palivová nádrž]] o objemu 40 l byla umístěna vpředu pod kapotou. Dvoucestný kohout hlídal rezervu 6 l paliva.<ref name=":2" />
[[Metalurgie|Metalurgicky]] se motor od předchozího typu příliš nezměnil. Blok motoru a víko klikové skříně byly [[Odlitek|odlity]] ze slitiny hliníku a křemíku (silumin), [[Píst|písty]] se odlévaly z elektronu (slitina z 90 % hořčíku a 10 % hliníku) a [[ojnice]] byly vykovány v [[Zápustkové kování|zápustkách]] pro změnu z [[Dural|duralu]] (slitina tvořená z více než 90 procenty hliníkem, zhruba pěti procenty mědi a malými přísadami hořčíku či manganu).<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pecák
| jméno = Radek
| titul = Znáte českou značku Wikov? Vyráběla auta jen dvanáct let
| url = https://www.autorevue.cz/znate-ceskou-znacku-wikov-vyrabela-auta-jen-dvanact-let
| vydavatel = CZECH NEWS CENTER a.s. (autorevue.cz)
| místo = Praha
| datum vydání = 2018-03-31
| datum přístupu = 2020-07-21
}}</ref> Z „těžšího“ materiálu byla pouze [[Litina|litinová]] hlava válců. [[Vačková hřídel|Vačkový hřídel]] byl uložen ve třech [[Ložisko|ložiscích]] a byl pečlivě staticky i dynamicky vyvážen. Poháněn byl válečkovým, třířadovým [[Řetěz|řetězem]] se samočinným napínáním. Mazání motoru (tlakové, cirkulační, nádržka na 8 l) zajišťovalo [[zubové čerpadlo]] s plnoprůtokovým plstěným filtrem.<ref name=":3" /> Spotřeba oleje se pohybovala v rozmezí 0,17-0,2 kg/100 km. Termosifonový [[Chladicí systém spalovacího motoru|chladící]] systém s objemem chladiva 20 l byl podporován větrákem, umístěným na předním konci [[Vačková hřídel|vačkového hřídele]].<ref name=":2" />
== Podvozek ==
Tyto automobily měly již levostranné řízení. Návrh řádu silniční a cestní policie, vypracovaný ministerstvem veřejných prací, že řidiči vozidel všeho druhu atd. jsou povinni používati pravé strany silnice ve směru své jízdy, se již v té době projednával v parlamentu. V roce 1932 se v Evropě mimo [[Maďarská lidová republika|Maďarska]] a [[Spojené království|Anglie]] jezdilo již jen vpravo.<ref name=":6" /> Že tento zákon „vstoupil“ v platnost až v pohnutých, březnových dnech 1939, není vina firmy Wikov.<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = Šuman-Hreblay
| jméno = Marián
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dvě století českých automobilů
| vydání = I
| vydavatel = CPress v Albatros media
| místo = Brno/Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 160
| strany = 31-33
| isbn = 978-80-264-0716-4
}}</ref>
Standardem se stalo výkyvné spojení mezi [[Převodovka|převodovkou]] a [[Rozvodovka|rozvodovkou]] spojovacím hřídelem s křížovými (tzv. [[Kardanův závěs|Kardanovými]]) klouby. Vůz měl klasicky stavěný podvozek s tuhými nápravami vpředu i vzadu, odpruženými podélnými půleliptickými listovými péry doplněnými olejovými [[Tlumič kmitů|tlumiči pérování]],byl vybaven kapalinově ovládanými bubnovými [[Brzda|brzdami]] na všech čtyřech kolech a centrálním mazáním podvozku. Řízení bylo u všech typů bylo šnekové, bez posilovače.<ref name=":1" />
Ve srovnání s typem 7/28 byly v [[Převodovka|převodovce]] nově odstupňovány převody, [[rozvodovka]] v zadní nápravě měla „delší“ stálý převod. Kola nesla [[Pneumatika|pneumatiky]] o rozměru 5,50–-8". Mimo standardních diskových kol byly některé vozy vybaveny loukoťovými nebo drátěnými koly Rudge-Whitworth.<ref name=":2" />
Hmotnost samotného podvozku činila 750 kg.
== Karoserie ==
Vůz byl uzpůsoben pro přepravu 2–6 cestujících. Vyráběn byl s dvoudveřovou i čtyřdveřovou [[Karoserie|karosérií]]. Čtyřsedadlový faeton Wikov 35 stál počátkem třicátých let minulého století 53 000 Kč, dvousedadlový [[roadster]] téhož typu nabízela automobilka za 54 000, čtyřsedadlovou [[Limuzína|limuzínu]] za 64 000, čtyřsedadlový coach za 65 000, conduite intérieure ([[Tudor (automobil)|tudor]]), zvaný „Labuť“ a [[kabriolet]] za 68 000, landaulet za 69 000 a šestimístnou limuzínu se šikmým předním sklem za 70 000 Kč.<ref name=":5">{{Citace monografie
| příjmení = Šuman-Hreblay
| jméno =
| strany = 196-200
| isbn = 978-80-264-1852-8
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Ve „strojovně“ [[Výstaviště Praha|pražského výstaviště]] vystavovala v roce 1931 automobilka [[Wikov]] i „rychlododávkové“ vozy na užitečné zatížení 800—1000 kg s přizpůsobeným podvozkem vozu Wikov 35.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = J.Lasík
| jméno = J
| titul = Wikov a70 jeho- aerodynamickýosmiválcový vůz na Autosalonuunikát
| url = https://www.autokaleidoskop.cz/Historie/Wikov-70-osmivalcovy-unikat/
| periodikum = Auto
| vydavatel = Autokaleidoskop.cz
| datum vydání = listopad 1931
| ročník = 13
| číslo = 11
| strany = 715-718
| url = https://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/view/uuid:48c7e80b-133a-4d60-a941-edb968e480be?page=uuid:a5b5cd43-4061-11e7-b279-001b63bd97ba
}}</ref>
Wikov 35 Kapka s proudnicovou [[Karoserie|karoserií]] byl nabízen za 75 000 Kč. Kromě Kapky měl vůz také přezdívky [[Krasin (1917)|Krasin]] (dle sovětského ledoborce) a Kapucín.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Folprecht
| jméno = Radek
| titul = Českou aerodynamickou kapku obdivoval i sám Porsche
| url = https://www.idnes.cz/auto/historie/aerodynamicky-wikov-35-kapka.A150901_205956_auto_ojetiny_erp
| vydavatel = MAFRA, a. s.
| místo = Praha
| datum vydání = 20162011-02-2125
| datum přístupu = 2020-07-2122
}}</ref>
}}</ref> Wikov 35 Kapka byl čtyřsedlový dvoudvéřový [[Sedan (automobil)|sedan]] se čtyřmi spouštěcími okny. Tvar celého vozu byl kapkovitý se šiknou přední stěnou. Příď oválného průřezu připomínala [[torpédo]]. Zadní kola a [[Světlomety silničních vozidel|reflektory]] byly zapuštěny v kapkovitých krytech. Kufr na zavazadla byl v zadní části vozu, která vybíhala do špičky s elegantní svislou ploutví.<ref name=":5" /> Některé vozy Wikov 35 dostaly z karosárny Lepil v [[Rousínov|Rousínově]] speciální, mírně aerodynamické karoserie, v podstatě standardní vzhled Wikovu 35 se šikmou, splývavou zádí.<ref name=":4" />
Šéfkonstrukérem byl ing. [[Boleslav Hanzelka]] (1890-1961), který začínal profesní kariéru v kopřivnické [[Tatra|Tatře]]. Přes vídeňskou automobilku Perl a krátké působení v Brně (1924) potom nastoupil v roce 1926 do továrny Wikov. Byl jmenován vedoucím automobilky.<ref name=":3" />
Standardní Wikovy 35 dosahovaly rychlosti 95–100 km/h, aerodynamická Kapka 105 km/h.<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Tuček
Je však pravdou, že Wikov 70 přišel do naprosto nevhodné doby, do vrcholící [[Světová hospodářská krize|světové hospodářské krize]]. Stejně, prodejně neúspěšné byly v témže roce představená [[Tatra 80]] (1930), resp. o rok později [[Walter Royal]] (1931) s dvanáctiválcovými motory. Počátek [[1930–1939|30. let 20. století]] luxusním automobilům nebyl příznivě nakloněn.
| jméno = Jan
| příjmení2 =
|== jméno2Motor = =
Řadový osmiválcový 3,5litrový [[Automobilový motor|motor]] o vrtání 72 mm a zdvihu 107 mm s rozvodem [[Over Head Camshaft|OHC]] podával [[výkon]] 51,5 [[Watt|kW]] (70 [[Koňská síla|k]]). Jak již bylo řečeno jednalo se o "zdvojený" motor z [[Wikov 35|Wikovu 35]], proto materiálové charakteristiky i u tohoto motoru zůstaly zachovány: písty z elektronu nebo simduralu, [[Zápustkové kování|zápustkově kované]] ojnice z duralu, vyměnitelné kalené a honováním "vyleštěné" v bloku motoru odlitého ze silumímu atd.<ref name=":5" />
| titul = Auta první republiky
| vydání = I
Novinkou byla změna [[Chladicí systém spalovacího motoru|chlazení]] z termosifonového na tlakové s vodním čerpadlem.
| vydavatel = Grada Publishing, a.s.
== Podvozek ==
| místo = Praha
I rámový podvozek si zachoval koncepci předchozích typů, žebřinový rám z ocelových profilů. Obě tuhé nápravy byly odpruženy podélnými půleliptickými listovými pery a doplněny byly hydraulickými [[Tlumič kmitů|tlumiči kmitů]]. Poháněná zadní náprava byla vybavena šnekovým soukolím anglické firmy Brown.Byl vybaven hydraulickými bubnovými brzdami Lockheed na všech kolech a ruční mechanickou brzdou působící na zadní kola a centrálních mazáním podvozku. Dvacetipalcová drátová kola Rudge-Whitworth byla osazena "balonovými" pneumatikami a připevněna k rámu šesti šrouby.
| rok vydání = 2017
| počet stran = 356
Řízení bylo jako u "pětatřicítky" již levostranné. Rozvor u limuzíny činil 3 400 mm, u čtyřdveřového otevřeného faetonu 3 250 mm.
| strany = 183-184
== Karoserie ==
| isbn = 978-80-271-0466-6
Lakování karoserií bylo prováděno stříkáním nitrolaky dovezeným z Anglie.
}}</ref>
Z vyrobených vozů se na prvním místě uváděla sedmimístná limuzína, které se na autosalonu v roce 1931 nabízela za 130 000 Kč.
Vozy působily impozantním dojmem, který podtrhoval mohutný přední nárazník se třemi chromovanými lamelami, vysoký chromovaný chladič, mohutné světlomety a stylizované číslice 8 mezi nimi.
== Sportovní úspěchy ==
AutomobilkaNasazení moravskýchtohoto akciovýchluxusního továrenvozu Wichterlena &závodní Kováříkdráhu považovalanebo zado největšívytrvalostních přednostsoutěží svýchv vozůautomobilce vysokoumoravských provozníakciových spolehlivosttováren aWichterle velký& výkon,Kovářík kteréhonebylo dosahovaly zásluhou pokrokového konstrukčního řešení motorůuvažováno. TytoVýjimečné oceňovanévlastnosti a tehdyluxus výjimečnéprokazoval vlastnostiWikov prokazovala70 dosaženými vítězstvími a předními umístěními vpouze řaděna soutěžísoutěžích elegance.
== Galerie ==
| 