Johann Karl Khevenhüller-Metsch: Porovnání verzí

Sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti majora. Z důvodu dluhů se roku [[1864]] přihlásil ke sboru rakouských dobrovolníků do Mexika. 19. listopadu 1864 nastoupil ve francouzském přístavu [[St. Nazaire]] na loď a 7. prosince připlul do [[Veracruz]]u, kde se připojil k sedmdesáti tisícům vojáků, kteří měli chránit a doprovázet Habsburka [[Maxmilián I. Mexický|Maxmiliána]] v [[Druhé Mexické císařství|Mexickém císařství]]. Po odchodu většinového vojska Francouzů v roce 1866 Khevenhüller zůstal a byl jmenován velitelem jízdního pluku 800 mužů, zvaného "Červení husaři". Sloužil Maxmiliánovi až do tragického konce jeho vlády. Byl svědkem neúspěšného vyjednávání s prezidentem Juárezem. Když byl Maxmilián v Querétaru zastřelen, byl to Khevenhüller, kdo na citadele vztyčil bílou vlajku<ref>Ratz 1998, s. 297</ref>. Byl zajat povstalci a po Maxmiliánově popravě vyjednal s mexickým generálem Porfiriem DiazemDíazem volný odchod pluku. Doprovodil Maxmiliánovu rakev zpět do Rakouska. Během celého pobytu v Mexiku si psal deník<ref>Ratz 1998, s. 423, pozn. 490</ref>.