Rotunda svatého Longina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
krypta a zbořené kaple
Bez shrnutí editace
Řádek 40:
== Dějiny ==
[[Soubor:Rotunda sv. Longina.jpg|náhled|vlevo|Rotunda sv. Longina]]
Byla postavena na počátku [[12. století]] a nejprve byla zasvěcena sv. Štěpánovi, kdyod roku [[1257]] sloužila také jako [[farní kostel]]ík osady [[Rybníček (Praha)|Rybníček]], která se v těchto místech rozvíjelavznikla od koncekoncem [[10. století]] - poprvé byla zmíněna roku 993. PoKapacita románské stavby farníkům nedostačovala, proto byl po založení [[Nové Město (Praha)|Nového Města pražského]] [[Karel IV.|Karlem IV.]] v polovině [[14. století]] byl v těsné blízkosti rotundy vybudován nový [[Kostel svatého Štěpána (Praha)|kostel sv. Štěpána]]. a rotundaRotunda byla přesvěcena na počest [[Longin|sv. Longina]], který se po Karlově získání říšské relikvie Svatého kopí stal módním světcem. Do apsidy rotundy bylo v té době prolomeno gotické okno.
 
V&nbsp;17. až [[1718. století]] byla stavba barokně upravována, přibyla barokní lucerna na vrcholu a vnitřní zařízení, na kamenné románské menze byl postaven dřevěný oltářná retábl. Byla obklopena hřbitovem s ohradní zdí s dvorem, společným pro tři kaple, školu a kostel sv. Štěpána. Krypta pod rotundou se vstupem před jejím oltářem a empora se připomíná odjako rokudílo 1613donátora, kdynovoměstského jiradního dalLudvíka zřídit Ludvík FleissmannFleissmanna z Tumpachu pro sebe a svoujeho manželkumanželky AnnuAnny, <ref>Anton F. M. Honsatko: ''Die Pfarrkirche des hhl. Stephan des Grösseren (na Rybnjcžku). Jičín 1835, s. 25-27</ref>.
 
Nařízením [[Josef II.|Josefa II.]] byla kaple roku [[1783]] zrušena pro bohoslužebné účely a používána jako skladiště. Roku 1834 byly zbořeny ohradní zeď hřbitova, kaple Jeruzalémská (zvaná Božího Těla) a kaple Všech svatých, (zvaná Rasovská)<ref>Anton F. M. Honsatko: ''Die Pfarrkirche des h. Stephan des Grösseren (na Rybnjcžku). Jičín 1835, s. 27<. Jen kaple sv. Longina byla roku 1844 obnovena. V&nbsp;[[19. století]] měla být v rámci sanace staré Prahy zbourána při výstavbě domů nově trasované ulice Na Rybníčku, ale zásluhou [[František Palacký|Františka Palackého]] a [[Společnost Národního muzea|Společnosti Národního muzea]] se tak nestalo.
 
Nařízením [[Josef II.|Josefa II.]] byla kaple roku [[1783]] zrušena pro bohoslužebné účely a používána jako skladiště. Roku 18341845 byly zbořeny ohradní zeď hřbitova, a dvě barokní kaple: Jeruzalémská (zvaná Božího Těla) a kaple Všech svatých, (zvaná Rasovská)<ref>Anton F. M. Honsatko: ''Die Pfarrkirche des h. Stephan des Grösseren (na Rybnjcžku). Jičín 1835, s. 27</ref>. Jen kaplekapli sv. Longina byla roku 1844 obnovenavrácena liturgická funkce. V&nbsp;[[19. století]] měla být v rámci sanaceasanace staré Prahy zbourána při výstavbě domů nově trasované ulice Na Rybníčku, ale zásluhou [[František Palacký|Františka Palackého]] a [[Společnost Národního muzea|Společnosti Národního muzea]] se tak nestalo. Návrh na rekonstrukci stavby roku [[1902]] vypracoval z podnětu konzervátora a publicisty [[Karel Herain|Karla Heraina]] a malíře Koubka architekt [[Antonín Wiehl]].
Dnes [[kaple]] slouží [[Řeckokatolická církev v Česku|řeckokatolické církvi]] a využívá ji [[Řád svatého Lazara|Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského]].
 
Řádek 54:
 
== Literatura ==
* RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na rybníčku, s. 923-925.
* BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 88-90.
* {{Citace monografie | jméno = Julius | příjmení = Košnář | titul = Staropražské pověsti a legendy | vydavatel = Vincentinum | místo = Praha | rok = 1933 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/222680 | typ kapitoly = - kapitola | kapitola = O kapli sv. Longina | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288845&mcp=&author=&s=jpg&p_ind=70&x=0&y=0 | strany = 70-71 }}{{Nedostupný zdroj}}