John Lewis (politik): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
češtinářské úpravy
m Úvod, typografie, drobné úpravy
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Infobox - politik}}
'''John Robert Lewis''' ([[21. únoraúnor]]a [[1940]] -[[Troy]] – [[17. červenec|17. července]] [[2020]] [[Atlanta]]) byl [[Afroamerické hnutí za občanská práva|americký]] obhájce [[Afroamerické hnutí za občanská práva|občanských práv]] a politik. Od roku 1987 do své smrti byl členem [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] a byl [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|zástupcem USA]] za stát Georgia (5. obvod). Byl také vedoucím kongresové delegace za Georgii. Region, který reprezentoval, zahrnuje severní tři čtvrtiny [[Atlanta|Atlanty]].
 
Lewis, který byl předsedou [[Student Nonviolent Coordinating Committee|Studentského nenásilného koordinačního výboru]] (SNCC), byl jedním z „velkých velkých šesti “šesti“ vůdců skupin, kteří zorganizovali v březnu 1963 [[Pochod na Washington za práci a svobodu|pochod do Washingtonu]], hrál velkou roli v [[Afroamerické hnutí za občanská práva|hnutí za občanská práva]] a v jeho akcích, které vedly k ukončení rasové segregace ve Spojených státech . Stal se vůdcem Demokratické strany v Sněmovně reprezentantů USA, od roku 1991 působil jako Chief Deputy Whip a od roku 2003 jako Senior Chief Deputy Whip. Bylo mu uděleno mnoho čestných titulů a cen, včetně [[Prezidentská medaile svobody|prezidentské medaile svobody]] .
 
== Freedom RidesRiders ==
V roce 1961 se Lewis stal jedním z 13 původních [[Freedom Riders]] (jezdců svobody). <ref name="ReportingCivilRights">''Reporting Civil Rights: American Journalism 1963–1973, Part Two ''Carson, Clayborne, Garrow, David, Kovach, Polsgrove, Carol (Editorial Advisory Board), (Library of America: 2003) {{ISBN|978-1-931082-29-7}}, pp. 15–16, 48, 56, 84, 323, 374, 384, 392, 491–94, 503, 505, 513, 556, 726, 751, 846, 873.</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://kinginstitute.stanford.edu/encyclopedia/freedom-rides
}}</ref> Sedm bělochů a šest černochů se rozhodlo cestovat z [[Washington, D.C.|Washingtonu, DC]] do [[New Orleans]] společně. V té době v některých jižanských státech stále platily zákony zakazující cestovat černochům a bělochům společně veřejnou dopravou. Jízdy svobody původně iniciovalo Společenství smíření a později je znovu obnovil James Farmer a Kongres rasové rovnosti (CORE). Jejich posláním bylo zvýšit tlak na federální vládu tak, aby začala vyžadovat rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu ''Boynton versus'' ''Virginie'' (1960), které prohlásilo segregaci v mezistátních autobusových spojích za protiústavní. Jezdci svobody také poukázali na pasivitu federální vlády vůči násilí proti občanům, kteří jednali v souladu se zákony. <ref name="CNN">{{Citace elektronické monografie
| url = http://articles.cnn.com/2001-05-10/us/access.lewis.freedom.rides_1_white-men-angry-mob-blacks?_s=PM:US
}}</ref> Federální vláda spoléhala na to, že proslule [[Rasismus|rasistická]] [[Alabama|Alabamská]] policie, aby chránila Jezdce, sama nepodnikne nic, kromě toho, že si agenti [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]] udělají poznámky. Kennedyho administrativa pak alibisticky vyzvala k přerušení cest, aby došlo k uklidnění situace v zájmu zklidnění na mezinárodním poli v době studené války. <ref name="FreedomAlbany">{{Citace elektronické monografie
Řádek 14:
}}</ref>
 
Na Jihu byl Lewis s dalšími nenásilnými jezdci svobody biti rozzuřenými lidmi, byli zatýkáni a vězněni. Ve svých 21 letech byl prvním jezdcem svobody napadeným v Rock Hill v Jižní Karolíně . Když zde chtěl vstoupit do čekárny pro bílé, dva běloši ho napadli, zranili jej na tváři a kopali ho do žeber. Navzdory tomuto brutálnímu útoku se Lewis o dva týdny později účastnil další jízdy do [[Jackson (Mississippi)|Jacksonu v Mississippi]] . ''"Byli„Byli jsme rozhodnutí nenechat se od našeho cíle odradit žádným násilím. Věděli jsme, že naše životy budou v ohrožení, ale rozhodli jsme se nevracet se,"'' řekl Lewis ke konci svého života k jeho vytrvalosti po napadení. <ref name="SmithsonianMagazine">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.smithsonianmag.com/history-archaeology/The-Freedom-Riders.html?c=y&page=1
}}</ref> Lewis byl také na 40 dní zadržen ve státní věznici v Mississippi ve státě Sunflower County v Mississippi poté, co se účastnil jízdy svobody v tomto státě. <ref>{{Citace periodika