Plebiscit ve Varmii a Mazursku: Porovnání verzí

'''Plebiscit ve Varmii a Mazursku''' (polsky: ''Plebiscyt na Warmii i Mazurach'') taky známý pod jménem '''Východopruskývýchodopruský plebiscit''' (německy: ''Abstimmung in Ostpreußen'') byl [[plebiscit]] konaný v roce [[1920]] a týkal se sebeurčení obyvatel [[Varmie]] a [[Mazursko|Mazurska]]. Obě oblasti se nacházely na území poraženého [[Německé císařství|Německého císařství]], přesněji ve [[Východní Prusko|Východním]] a [[Západní Prusko|Západním Prusku]]. Plebiscit byl nařízen podle 94 a 97 článku [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] a konal se 11.  června [[1920]]. Místním obyvatelům bylo dáno na výběr, jestli chtějí nadále zůstat součástí Německa ([[Výmarská republika|Výmarské republiky]]) či se začlenit do nově vzniklého [[Druhá Polská republika|polského státu]]. Výsledky plebiscitu byly silně ovlivněny probíhající [[Polsko-sovětská válka|Polskopolsko-sovětskou válkou]], ve které polská armáda byla v době plebiscitu ve velké defenzivě a [[Rudá armáda]] se nezadržitelně valila na Varšavu. Mnozí místní Poláci tak raději volili začlenění do Německa, než aby riskovali možnou sovětskou okupaci. Nakonec tak plebiscit dopadl ve výrazný prospěch Německa a téměř celé území se stalo součástí německého [[Svobodný stát Prusko|Svobodného státu Prusko]].

Plebiscit se oficiálně ptal obyvatel, jestli chtějí zůstat součástí Východního Pruska nebo se chtějí včlenit do Polska. Z důvodů propagandy bylo Němci nahrazeno v otázce slovo ''Německo'' slovem ''Východní Prusko''. Volit mohli všichni občané starší 20 let a ti, co se narodili na území plebiscitu před datem 1.1. 1905. Poláci se rozhodli plebiscit bojkotovat z důvodů zaujetí mezinárodní komise, nerovných práv mezi Poláky a Němci a v neposlední řadě díky německému násilí proti Polákům. Neúčast polských pozorovatelů pomohla Němcům k velkým podvodům v průběhu hlasování. Němci zapisovali na listiny již mrtvé občany či Němce, kteří ještě nedosáhli požadovaného věku. Heimatdienst organizoval převozy proněmeckých voličů z jednoho volebního místa na druhé, tak někteří obyvatelé volili v plebiscitu několikrát. V Allensteinu dokonce místní Němci zkartovaliskartovali propolské hlasy s vysvětlením, že jsou neplatné. Plebiscit se konal mnohdy na německých policejních stanicích, tak mnoho Poláků ze strachu raději zůstalo doma.

K velkým manipulacím s hlasy během plebiscitu se musí také připočíst fakt, že plebiscit se konal 11.  července 1920. V této době [[Rudá armáda]] zatlačila polskou armádu až k Varšavě a chystala konečný úder na polské hlavní město (více [[Bitvabitva u Varšavy (1920)]]). Poláci byli v té době nejblíže porážky v [[Polsko-sovětská válka|Polskopolsko-sovětské válce]] za celé její trvání a existence polského státu se zdála být zpečetěná. Němcům se také podařilo vytvořit komplexně fungující kampaň, která využila dlouhodobé germanizace oblasti a zejména se povedlo při plebiscitu zamaskovat včlenění oblasti do Německa pod názvem [[Prusko]]. Plebiscit skončil s drtivou většinou hlasů pro zanechání oblasti v Německu. Pouze malé oblasti, kde byly výsledky nakloněny pro polskou stranu, byly přičleněny k polskému státu. Území připojené k Německu se pak muselo vypořádat s útoky proti místnímu polskému obyvatelstvu. Mnoho místních polských kněží a politiků, tak raději volilo cestu emigrace do Polska.

Výsledky v oblasti Allensteinu byly následující:<ref>Butler, p. 826</ref>

| [[Olecko]]/ Oletzko || 99,99 % (28 625)|| 0,01 % (2)

| [[Gizycko]]/ Lötzen || 99,97 % (29 349)|| 0,03 % (10)

| [[Mragowo]]/ Sensburg || 99,93 % (34 332) || 0,07 % (25)

| [[Ełk]]/ Lyck || 99,88 % (36 573) || 0,12 % (44)

| [[Pisz]]/ Johannisburg || 99,96 % (33 817) || 0,04 % (14)

| [[Szczytno]]/ Ortelsburg || 98,51 % (48 207)|| 1,49 % (497)

| [[Nidzica]]/ Neidenburg || 98,54 % (22 235) || 1,46 % (330)

| [[Ostróda]]/ Osterode || 97,81 % (46 368)|| 2,19 % (1,031)

| [[Olsztyn]]/ Allenstein || 86,53 % (48 449) || 13,47 % (5,213)

| [[Reszel]]/ Rößel || 97,9 % (35 248) || 2,1 % (758)

| celkově % || 97,89 % || 2,11 %

| Marienwerder ([[Kwidzyn]]) || 93,73 % (25 608)|| 6,27 % (1 779)

| Marienburg ([[Malbork]]) || 98,94 % (17 805) || 1,06 % (191)

| Rosenberg ([[Susz]]) || 96,9 % (33 498) || 3,1 % (1 073)

| Stuhm ([[Sztum]]) || 80,3 % (19 984) || 19,7 % (4 904)

| celkově % || 92,36 % || 7,64 %