Julka Chlapcová-Djordjević: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka
 
doplnění infobox a kategorie
Řádek 1:
'''Julka Chlapcová-Djordjević'''<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 23:
| url = https://www.feminismus.cz/cz/clanky/jedna-korespondence-od-julky-chlapcove-djordjevi
| datum přístupu = 2020-07-08
}}</ref> Vystudovala francouzskou internátní školu ve Vídni a roku 1906 získala doktorát, jako první doktorka v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Většinu svého života strávila mimo [[Srbsko]], v [[Galicie|Galicii]], [[Vídeň|Vídni]] a po roce 1918 trvale v [[Československo|Československu]], kde se provdala za [[Brigádní generál|brigádního generála]] Zdenko Chlapce<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vopravil
| jméno = Jaroslav Stanislav
Řádek 41:
| url = http://ssd.org.rs/index.php?option=com_content&view=article&id=294:---18821969&catid=49:2011-12-11-16-56-29
| datum přístupu = 2020-07-08
}}</ref> SeS manželem a dvěma dcerami se po první světové válce usadili v Pardubicích a později (1922) v Praze.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
 
{{Infobox - spisovatel
| jméno = Julka Chlapcová-Djordjević
| obrázek =
| popisek =
| datum narození = 1882
| místo narození = [[Stari Bečej]]
| nk = jk01050158
| datum úmrtí = 9. listopadu 1969
| národnost = srbská
| choť = Zdenko Chlapec
| místo úmrtí = Ústí nad Labem
}}
 
v Pardubicích a později (1922) v Praze.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Рачунски центар, Електротехнички факултет, Универзитет у Београду
| titul = Genealogija u južnoslovenskom romanu 20. veka: Zofka Kveder i Julka Hlapec-Đorđević {{!}} Knjiženstvo
Řádek 50 ⟶ 65:
}}</ref>
 
Julka mluvila anglicky, německy, francouzsky, maďarsky a česky. Přeložila mnoho českých literárních děl do srbského jazyka. Byla aktivnímaktivní členemčlenkou česko-jugoslávské společnosti. V Srbsku měla úzké kontakty s [[Feminismus|feministkou]] Ksenijou Atanasijević.<ref name=":1" /> Ve 30. letech byla aktivní v českém ženském hnutí. Přispívala články sociálního, kulturního, historického a literárního obsahu do českých (Ženská rada, Československo-jihoslovanská liga aj.) a srbských časopisů (Srpski književni Glasnik, Misao, Novi život, Ženski pokret aj.) V [[Praha I|Praze I]] bydlela na adrese Revoluční 11.<ref name=":2" /> Po druhé světové válce z Prahy odešla.
 
== Dílo ==
Řádek 71 ⟶ 86:
* ''Студије и есеји о феминизму 2: Феминизам у модерној књижевности –'' Београд, 1935
* ''Осећања и опажања'' (кратка проза) – Београд, 1935
* Z cest po domově: ([[Jugoslávie|Jugoslavie]]) – Praha: Československá grafická Unie, 1936
* Feministické úvahy; K feministické problematice; Feministické aktuality: z posledních zjevů české feministické literatury – Praha: Československá grafická Unie, 1937
 
Řádek 101 ⟶ 116:
* [https://ebadatelna.soapraha.cz/d/9513/44 Matrika narozených: Zdenko Chlapec]
* [https://www.armedconflicts.com/Chlapec-Zdenko-t108065 Vojenský ústřední archiv: Chlapec, Zdenko]
[[Kategorie:Srbští spisovatelé]]
[[Kategorie:Srbští překladatelé]]
[[Kategorie:Narození 1882]]
[[Kategorie:Narození v Srbsku]]
[[Kategorie:Úmrtí 1969]]
[[Kategorie:Úmrtí 9. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí v Ústí nad Labem]]
[[Kategorie:Ženy]]