Mesiáš (Händel): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava IB, napřímení odkazů
Řádek 4:
| obrázek = Messiah-titlepage.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Titulní strana Händelovyautografu rukopisnéHändelovy partitury
| žánrdruh = [[oratorium]]
| hudbaskladatel = [[Georg Friedrich Händel]]
| libreto = [[Charles Jennens]]
| části = 3
Řádek 18:
| délka = 140 min.
}}
'''''Mesiáš''''' (HWV 56, {{Vjazyce2|en|''Messiah''}})<ref>Také katalogizován jako HG xlv; a HHA i/17.{{citace monografie|kapitola=Kuzel, Zachary Frideric|editoři=Stanley Tyrrell|příjmení=Hicks|jméno=Anthony |titul=The New Grove Dictionary of Music and Musicians.|vydání=2|strany=785|vydavatel=Macmillan|místo=London|rok=2001|jazyk=anglicky}}</ref> je [[oratorium]], které v&nbsp;roce [[1741]] složil [[Georg Friedrich Händel]] na anglické libreto [[Charles Jennens|Charlese Jennense]] vytvořené na základě biblických textů. Jennens využil [[Bible krále Jakuba|''Bibli krále Jakuba'']] a překlad&nbsp;[[Kniha žalmů|žalmů]] z&nbsp;''[[Kniha společných modliteb|Knihy společných modliteb]]''. Oratorium bylo poprvé provedeno v&nbsp;[[Irsko|irském]] [[Dublin]]u 13.&nbsp;dubna 1742; [[londýn]]ská premiéra se uskutečnila o&nbsp;necelý rok později. V&nbsp;[[České země|českých zemích]] byl ''Mesiáš'' poprvé proveden v&nbsp;[[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartově]]ově úpravě v&nbsp;Praze roku 1804.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 51:
[[Soubor:BLW Handel.jpg|náhled|vlevo|upright|Socha na Händelovu počest z&nbsp;Vauxhallských zahrad|alt=Mramorová, bílá socha sedícího muže, Händela, v&nbsp;ruce držící hudební nástroj, na velkém podstavci]]
 
Skladatel [[Georg Friedrich Händel]], narozený v&nbsp;[[Halle an der (Saale)|Halle]] v&nbsp;[[Svatá říše římská|Německu]] roku 1685, získal v&nbsp;roce 1712 trvalé bydliště v&nbsp;[[Londýn]]ě a v&nbsp;roce 1727 se stal [[Naturalizace|naturalizovaným]] britským poddaným.<ref name="OMO"/> K&nbsp;roku 1741 již pocty, kterých se mu dostalo, dokazují jeho vůdčí postavení v&nbsp;tehdejší britské, resp. [[Anglie|anglické]] hudbě. U&nbsp;dvora krále [[Jiří II. (britský král)|Jiřího II.]] obdržel mimo jiné důchod a úřad skladatele [[Královská kaple (Británie)|Královské kaple]] a&nbsp;– což bylo neobvyklé vyznamenání žijícího člověka&nbsp;– na jeho počest byla ve&nbsp;[[Vauxhallské zahrady|Vauxhallských zahradách]] vztyčena socha.<ref>Luckett, str. 17</ref> Händel byl ve své rozsáhlé a pestré hudební tvorbě především energickým propagátorem opery italského stylu, kterou do&nbsp;Londýna uvedl v&nbsp;roce 1711 svým ''[[Rinaldo (opera)|Rinaldem]]''. Poté zkomponoval a v&nbsp;londýnských divadlech uvedl více než 40&nbsp;takových oper.<ref name="OMO">{{Citace elektronické monografie|příjmení= Lynam|jméno= Peter|titul= Handel, George Frideric|url= http://www.oxfordmusiconline.com/subscriber/article/opr/t114/e3115?q=Handel&hbutton_search.x=19&hbutton_search.y=9&hbutton_search=search&source=omo_epm&source=omo_t237&source=omo_gmo&source=omo_t114&search=quick&pos=27&_start=26#firsthit|periodikum=Grove Music Online|datum přístupu=2011-06-15|jazyk=anglicky}}</ref>
 
Počátkem 30.&nbsp;let 18.&nbsp;století začala anglická veřejnost o&nbsp;italské opery ztrácet zájem. Velký úspěch ''[[Žebrácká opera|Žebrácké opery]]'' [[John Gay|Johna Gaye]] a&nbsp;[[Johann Christoph Pepusch|Johna Christopha Pepusche]] (poprvé uvedené v&nbsp;roce 1728) předznamenal vznik mnoha děl žánru ''[[ballad opera]]'' s&nbsp;anglickými texty, které si utahovaly z&nbsp;domýšlivých italských oper.<ref>Steen, str. 55</ref> Jak mu&nbsp;klesaly příjmy z&nbsp;uvádění jeho oper, Händel se stával závislejším na podpoře soukromníků z&nbsp;řad šlechty. Zahájení provozu konkurenčního divadla [[Šlechtická opera]] (Opera of Nobility) mu takové financování ztížilo. Händel potíže zvládl, ale stálo ho to hodně peněz.<ref>Steen, str. 57–58</ref>
Řádek 60:
 
== Námět ==
[[Mesiáš]] (hebrejsky „pomazaný“) je titul, který starověcí Židé dávali svým politickým a náboženským vůdcům; odkazuje k&nbsp;pomazání olejem, jež bylo důležitou součástí obřadního uvádění do úřadu. V&nbsp;dobách vzniku [[křesťanství]] se již užíval zejména pro očekávaného vůdce židovského národa, který měl podle věřících Židů přijít, obnovit [[David (králbiblická Izraelepostava)|Davidovo]] království a vyhnat římské okupanty. Křesťanství vzniklo tak, že jeho raní přívrženci jako tohoto Mesiáše (řecky Krista) identifikovali kazatele [[Ježíš Kristus|Ježíše Nazaretského]]. Navíc původní očekávání národní záchrany rozšířili na celé lidstvo a zároveň ho převedli do duchovní roviny: nešlo již o&nbsp;obnovu pozemského Davidova království, ale o&nbsp;duchovní [[Království Boží|boží království]], které místo dočasné politické záchrany nabízí věčné vysvobození od zla a hříchu. Titulní postavou oratoria tedy je Ježíš jako Bohem vyvolený, „pomazaný“ zachránce světa.
 
Richard Luckett, hudební vědec zaměřený na [[Stará hudba|starou hudbu]], popsal Händelova ''Mesiáše'' jako „komentář k&nbsp;narození, utrpení, vzkříšení a nanebevstoupení [Ježíše Krista]“, jenž začíná Božími zaslíbeními pronesenými proroky a končí oslavením Krista v&nbsp;nebi.<ref name="L76">Luckett, str. 76–77</ref> Na rozdíl od většiny Händelových oratorií zpěváci v&nbsp;''Mesiáši'' nepředstavují dramatické role; není zde žádný dominantní narativní hlas a velmi málo se používá [[Přímá řeč|přímé řeči]]. Jennensovo libreto nechce dramatizovat život a učení Ježíše, ale ocenit „tajemství božskosti“<ref name="B57"/> pomocí kompilace citátů ''[[Bible krále Jakuba]]'' a&nbsp;[[Kniha žalmů|''Knihy Žalmů'']], obsažené v&nbsp;[[Liturgie|liturgické]] knize [[Anglikánská církev|anglikánské]] církve ''[[Kniha společných modliteb]]'' z&nbsp;roku 1662.<ref>Luckett, str. 73</ref>
Řádek 73:
[[Soubor:Charles Jennens23.jpg|náhled|upright|Portrét [[Charles Jennens|Charlese Jennense]] kolem roku 1740|alt=Portrét, malba stojícího muže na tmavém pozadí, v&nbsp;bílé paruce, oblečený do reprezentativního oblečení se silným zlacením]]
 
[[Charles Jennens]] se narodil kolem roku 1700 do prosperující rodiny vlastnící pozemky a nemovitosti v&nbsp;hrabstvích [[Warwickshire]] a [[Leicestershire]], které nakonec zdědil.<ref name="MT-Jennens"/> Jeho náboženské a politické názory&nbsp;– postavil se proti [[ActZákon ofo Settlement 1701nástupnictví|zákonu o&nbsp;nástupnictví z&nbsp;roku 1701]], který zajistil vstup na britský trůn pro [[Hannoverská dynastie|Hannoverskou dynastii]]&nbsp;– mu zabránily, aby získal titul na [[Balliolova kolej|Balliolově koleji]] v&nbsp;Oxfordu nebo aby usiloval o&nbsp;jakoukoli veřejnou kariéru. Rodinné bohatství však Jennensovi umožnilo žít bez práce a zároveň se věnovat literárním a hudebním zájmům.<ref>Burrows (1991), str. 9–10</ref> Ačkoli muzikolog [[Watkins Shaw]] odmítá Jennense jako „domýšlivou osobu bez zvláštních schopností“,<ref name="Shaw11"/> [[Donald Burrows]] napsal: „o&nbsp;Jennensově hudební gramotnosti nemůže být pochyb“. Jennens určitě obdivoval Händelovu hudbu, protože počínaje ''[[Rodelinda (Händel)|Rodelindou]]'' z&nbsp;roku 1725 pomáhal financovat tisk každé Händelovy partitury.<ref name="OMO2">{{citace elektronické monografie|příjmení= Smith|jméno= Ruth|titul= Jennens, Charles|url= http://www.oxfordmusiconline.com/subscriber/article/grove/music/14259?q=Charles+Jennens&search=quick&pos=1&_start=1#firsthit|vydavatel=Grove Music Online|datum přístupu=2011-06-16|jazyk=anglicky }}</ref> Mezi Händelem a Jennensem se po jejich spolupráci na ''Saulovi'' roku 1741 rozvinulo vřelé přátelství a Händel byl častým návštěvníkem rodinného sídla Jennensů v&nbsp;[[Gopsall]]u.<ref name="MT-Jennens">{{citace periodika|titul= Mr Charles Jennens: the Compiler of Handel's Messiah|periodikum=The Musical Times and Singing Class Circular|ročník= 43|číslo= 717|datum= 1902-11-01|strany= 726–27|doi= 10.2307/3369540|jstor=3369540|jazyk=anglicky}}</ref>
 
Jennensův dopis Holdsworthovi z&nbsp;10. července 1741, v&nbsp;němž se poprvé zmiňuje o&nbsp;''Mesiášovi'', naznačuje, že text byl jeho nedávným dílem, pravděpodobně ho sestavil na počátku léta. Jako oddaný [[anglikánství|anglikán]] věřící v&nbsp;autoritu&nbsp;bible Jennens zamýšlel napadnout zastánce [[Deismus|deismu]], odmítající možnost božího zasahování do lidských záležitostí.<ref name="L76"/> Shaw popisuje text jako „meditaci o&nbsp;Pánu Ježíši jako Mesiáši v&nbsp;křesťanském myšlení a víře“ a navzdory svým výhradám k&nbsp;Jennensově povaze připouští, že libreto nakonec „lze bezmála nazvat dílem génia“.<ref name="Shaw11">Shaw, str. 11</ref> Neexistuje žádný náznak, že by Händel hrál při výběru nebo přípravě textu jakoukoliv aktivní roli, jako tomu bylo v&nbsp;případě ''Saula''; naopak se zdá, že v&nbsp;Jennensově díle neudělal žádné významnější změny.<ref name="B10">Burrows (1991), str. 10–11</ref>