Wikipedista:Premek1946/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Julka Chlapcová-Djordjević Julka'''<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 13:
| strany = 160
| isbn =
}}</ref> ([[1882]] [[VojvodinaBečej|Stari Bečej]] [[Srbsko]] – [[9. listopad|9. listopadu]] [[1969]] [[Ústí nad Labem]]) byla srbská spisovatelka, píšící srbskochorvatskysrbsky a česky.
*
 
== Životopis ==
Studovala ve Slovinsku, Rakousku a v Německu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = "Jedna korespondence" od Julky Chlapcové-Djordjević
| periodikum = www.feminismus.cz
| url = https://www.feminismus.cz/cz/clanky/jedna-korespondence-od-julky-chlapcove-djordjevi
| datum přístupu = 2020-07-08
}}</ref> Vystudovala francouzskou internátní školu ve Vídni, získala doktorát (1906), jako první doktorka v Rakousku-Uhersku. Většinu svého života strávila mimo [[Srbsko]] (v [[Galicie|Galicii]], [[Vídeň|Vídni]] a po roce 1918 trvale v [[Československo|Československu]], kde se provdala za důstojníka Zdeňka Chlapce).<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Јулка Хлапец Ђорђевић (1882–1969)
| periodikum = ssd.org.rs
| url = http://ssd.org.rs/index.php?option=com_content&view=article&id=294:---18821969&catid=49:2011-12-11-16-56-29
| datum přístupu = 2020-07-08
}}</ref> Se dvěma dcerami se po první světové válce usadili v Pardubicích a později (1922) v Praze.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Рачунски центар, Електротехнички факултет, Универзитет у Београду
| titul = Genealogija u južnoslovenskom romanu 20. veka: Zofka Kveder i Julka Hlapec-Đorđević {{!}} Knjiženstvo
| periodikum = www.knjizenstvo.rs
| url = http://www.knjizenstvo.rs/sr-lat/casopisi/2016/zenska-knjizevnost-i-kultura/genealogija-u-juznoslovenskom-romanu-20-veka-zofka-kveder-i-julka-hlapec-djordjevic#gsc.tab=0
| jazyk = sr-lat
| datum přístupu = 2020-07-08
}}</ref>
 
Mluvila anglicky, německy, francouzsky, maďarsky a česky. Přeložila mnoho českých literárních děl do srbského jazyka. Byla aktivním členem česko-jugoslávské společnosti. V Srbsku měla úzké kontakty s feministkou Ksenijou Atanasijević.<ref name=":1" /> Ve 30. letech byla aktivní v českém ženském hnutí. Přispívala články sociálního, kulturního, historického a literárního obsahu do českých (Ženská rada) a srbských časopisů (Srpski književni Glasnik, Misao, Novi život, Ženski pokret aj). V [[Praha I|Praze I]] bydlela na adrese Revoluční 11. Po druhé světové válce opustila Prahu. Zůstala zapomenuta v České republice i v Srbsku.
 
== Dílo ==
Řádek 28 ⟶ 48:
*
 
=== Spisy<ref name=":0" /> ===
 
* Crtice''Цртице izиз poslednjihпоследњих godinaгодина carevineцаревине AustrijeАустрије'' (1914–1918) – [[Bělehrad|BeogradБеоград]],: 1922
* Sudbina žene; kriza seksualne etike: dve sociološke študije – [[Lublaň|Ljubljana]]: Delniška tiskarna, 1930
* Jedno''Једно dopisivanjeдописивање'': fragmenti''фрагменти romanaромана''BeogradБеоград: Geca Kon, 1932
* Osudná chvíle feministického hnutí; Sexuální reformy a rovnoprávnost muže a ženy – [[Praha]]: Nakladatelství práce Intelektu, 1933
* Studije''Студије iи esejeесеји oо feminizmuфеминизму''BeogradБеоград: Život i Rad, 1935
* ''Студије и есеји о феминизму 2: Феминизам у модерној књижевности –'' Београд, 1935
* ''Осећања и опажања'' (кратка проза) – Београд, 1935
* Z cest po domově: (Jugoslavie) – Praha: Československá grafická Unie, 1936
* Feministické úvahy; K feministické problematice; Feministické aktuality: z posledních zjevů české feministické literatury –Praha– Praha: Československá grafická Unie, 1937
 
*
Řádek 57 ⟶ 79:
=== Literatura ===
 
* J[http://www.knjizenstvo.rs/sr-lat/casopisi/2016/zenska-knjizevnost-i-kultura/genealogija-u-juznoslovenskom-romanu-20-veka-zofka-kveder-i-julka-hlapec-djordjevic#gsc.tab=0 ulka Chlapcová-Djordjevič]
* 4
* [https://is.muni.cz/th/341908/ff_m/magisterska_prace_Kolarova.pdf Magisterská práce]
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{NK ČR|jk01050158|Julka Chlapcová-Djordjević}}