Strakapoud prostřední: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis, drobnosti
Kamila170799 (diskuse | příspěvky)
→‎Taxonomie: Upraven styl
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 19:
}}
'''Strakapoud prostřední''' (''Dendrocopos medius'') je středně velkým druhem [[šplhavci|šplhavce]] z [[čeleď|čeledi]] [[datlovití|datlovitých]] (''Picidae'').
 
== Taxonomie ==
Druh pochází pravděpodobně z Balkánu nebo severní části Itálie, odkud se pak rozšířil do zbytku Evropy a severozápadní [[Asie]]. V současné době většina autorů uznává celkem čtyři vzhledově podobné [[subspecie]]:<ref name="winkler" /><ref name="hoyo" /><ref>{{Citace monografie|vydavatel=The Internet Bird Collection|titul=Middle Spotted Woodpecker (Dendrocopos medius)|url=http://ibc.lynxeds.com/species/middle-spotted-woodpecker-dendrocopos-medius|datum přístupu=2011-06-27|jazyk=anglicky}}</ref>
 
* ''D. m. medius'' – severozápadní [[Španělsko]] a [[Francie]] severovýchodně po [[Estonsko]], západní [[Rusko]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]], a jihovýchodně po [[Itálie|Itálii]] a [[Balkán]]
* ''D. m. caucasicus'' – severní [[Turecko]], [[Kavkaz]]
* ''D. m. anatolia'' – západ a jih [[Malá Asie|Malé Asie]]
* ''D. m. sanctijohannis'' – severní [[Írán]].
 
== Popis ==
* Délka těla: 20–22&nbsp;cm
Je jen o něco menší než [[strakapoud velký]] (''D. major''), ale zároveň zřetelně větší než [[strakapoud malý]] (''D. minor''). Dorůstá délky 20–22&nbsp;cm a v rozpětí křídel měří 33–34&nbsp;cm, hmotnost se pohybuje mezi 50–58 g. Hřbet a křídla má leskle černá, bíle skvrnitá, s kulatou bílou skvrnou v ramenní oblasti. Ocas je černý s bílými, tmavě pruhovanými vnějšími pery. Temeno má červené bez černého okraje, šíjový proužek černý, neuzavřený. Boky jsou šedě pruhované, hruď světle žlutá a břicho a spodní krovky ocasní růžové. Zobák je poměrně krátký, slabší, světle šedě zbarvený. Ze všech druhů strakapoudů v [[Evropa|Evropě]] má nejméně rozvinutý [[sexuální dimorfismus]] patrný pouze na červené čepičce, která je u samic o něco kratší a na zadním okraji špinavě oranžově žlutá.
* Rozpětí křídel: 33–34&nbsp;cm
* Hmotnost: 50–58 g.
Je jen o něco menší než [[strakapoud velký]] (''D. major''), ale zároveň zřetelně větší než [[strakapoud malý]] (''D. minor''). Dorůstá délky 20–22&nbsp;cm a v rozpětí křídel měří 33–34&nbsp;cm, hmotnost se pohybuje mezi 50–58 g. Hřbet a křídla má leskle černá, bíle skvrnitá, s kulatou bílou skvrnou v ramenní oblasti. Ocas je černý s bílými, tmavě pruhovanými vnějšími pery. Temeno má červené bez černého okraje, šíjový proužek černý, neuzavřený. Boky jsou šedě pruhované, hruď světle žlutá a břicho a spodní krovky ocasní růžové. Zobák je poměrně krátký, slabší, světle šedě zbarvený. Ze všech druhů strakapoudů v [[Evropa|Evropě]] má nejméně rozvinutý [[sexuální dimorfismus]] patrný pouze na červené čepičce, která je u samic o něco kratší a na zadním okraji špinavě oranžově žlutá.
 
Od podobného strakapouda velkého se liší hlavně červeným temenem, jinou kresbou hlavy, světlejšími spodními krovkami ocasními, šedým pruhováním na bocích těla a slabším zobákem.
 
== PotravaHlas ==
Ozývá se výrazným „gyk“, často v rychlé řadě, nebo naříkavým „kvééh“. Bubnuje jen vzácně.<ref name="atlas">{{Citace monografie|příjmení=Dungel|jméno=Jan|příjmení2=Hudec|jméno2=Karel|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2001|isbn=978-80-200-0927-2|stránky=158}}</ref>
 
Řádek 36 ⟶ 48:
== Biotop ==
Žije převážně v listnatých lesích, hlavně pak v [[lužní les|lesích lužních]] s vysokým zastoupením starých dubů nebo v doubravách v pahorkatinách,<ref name="atlas" /> méně početně také v jiných typech listnatého lesa (staré porosty [[habr]]u, [[buk]]u, [[olše (strom)|olše]], [[javor]]u nebo [[jilm]]u), ve smíšených lesích, velkých sadech (zvláště při okrajích uzavřených listnatých lesů) a parcích. Rozhodující je i velikost zalesněné plochy. Hodně nesouvislé lesní porosty o ploše menší než 10&nbsp;[[hektar|ha]] totiž osídluje jen zřídkakdy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Gorman|jméno=Gerard|titul= Woodpeckers of Europe. A Study to European Picidae|vydavatel=Bruce Coleman|místo=Chalfont|rok=2004|stránky=106–116|isbn=1-87284-205-4|jazyk=anglicky}}</ref>
 
== Potrava ==
Po potravě pátrá hlavně v korunách stromů. Živí se převážně [[členovci]], obzvláště pak [[hmyz]]em a [[mravenci]], v malé míře též různými plody, semeny či [[míza|mízou]]. Do dřeva příliš často neseká, a proto hmyz žijící ve dřevě (dospělce i larvy) získává pouze zpod vrchní vrstvy nebo odchlíplých kusů kůry.
 
== Hnízdění ==
Pohlavně dospívá již na konci prvního roku života. Je [[monogamie|monogamní]]. Hnízdí v dutinách stromů, které si sám hloubí v kmenech nebo silných větvích s měkkým dřevem, obvykle ve výšce 5–10&nbsp;m nad zemí. Na tesání dutiny, které trvá obvykle 2–4 týdny, se podílejí oba ptáci, samec i samice. Dutina bývá široká zhruba 12&nbsp;cm a hluboká 20–35&nbsp;cm s vletovým otvorem o průměru nejméně 34&nbsp;mm. Občas též využívá opuštěných dutin strakapoudů velkých nebo strakapoudů malých, které rozšiřuje, či obsazuje jednu vlastní dutinu vícekrát.<ref name="hoyo">{{Citace monografie|příjmení=Hoyo|jméno=Josep del a kol.|titul=Handbook of the Birds of the World (HBW). Bd 7. Jacamars to Woodpeckers|vydavatel=Lynx Edicions|místo=Barcelona|rok=2002|isbn=84-87334-37-7|stránky=483|jazyk=anglicky|url-access=registration|url=https://archive.org/details/handbookofbirdso0001unse}}</ref> Ve střední Evropě začíná hnízdit nejdříve na začátku dubna. Ročně klade obvykle jednu snůšku po 5–6 (4–8) bílých, lesklých, 23,2 × 18,5&nbsp;mm velkých vejcích,<ref name="atlas" /> na kterých sedí oba rodiče 12–13 dnů. Mláďata hnízdo opouštějí po 20–24 dnech.<ref name="hoyo" />
 
== SystematikaPotrava ==
Po potravě pátrá hlavně v korunách stromů. Živí se převážně [[členovci]], obzvláště pak [[hmyz]]em a [[mravenci]], v malé míře též různými plody, semeny či [[míza|mízou]]. Do dřeva příliš často neseká, a proto hmyz žijící ve dřevě (dospělce i larvy) získává pouze zpod vrchní vrstvy nebo odchlíplých kusů kůry.
Druh pochází pravděpodobně z Balkánu nebo severní části Itálie, odkud se pak rozšířil do zbytku Evropy a severozápadní [[Asie]]. V současné době většina autorů uznává celkem čtyři vzhledově podobné [[subspecie]]:<ref name="winkler" /><ref name="hoyo" /><ref>{{Citace monografie|vydavatel=The Internet Bird Collection|titul=Middle Spotted Woodpecker (Dendrocopos medius)|url=http://ibc.lynxeds.com/species/middle-spotted-woodpecker-dendrocopos-medius|datum přístupu=2011-06-27|jazyk=anglicky}}</ref>
 
* ''D. m. medius'' – severozápadní [[Španělsko]] a [[Francie]] severovýchodně po [[Estonsko]], západní [[Rusko]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]], a jihovýchodně po [[Itálie|Itálii]] a [[Balkán]]
* ''D. m. caucasicus'' – severní [[Turecko]], [[Kavkaz]]
* ''D. m. anatolia'' – západ a jih [[Malá Asie|Malé Asie]]
* ''D. m. sanctijohannis'' – severní [[Írán]].
 
== Odkazy ==