Prčice: Porovnání verzí

| obrázek =Prčice ChurchVítkovo stnáměstí Vavrinecpomník 1. sv. války a kostel.JPGjpg

| popisek = Prčice: [[Vítkovo náměstí]] s pomníkem padlým v první světové válce a [[Kostel sv.svatého Vavřince v(Prčice)|kostel Prčicisv. Vavřince]]

Náležela[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vesnici pochází z&nbsp;roku [[1184]],<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 80 | isbn = 80-250-1310-3}}</ref> kdy náležela pánu [[Vítek I. z Prčice|VítkuVítkovi z Prčice]], od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody [[Vítkovci|Vítkovců]], resp. [[Rožmberkové]], [[páni z Krumlova]], [[páni z Hradce]], [[Landštejnové|páni z Landštejna]] a [[Sezimové z Ústí|páni ze Sezimova Ústí]].

[[Soubor:Židovský hřbitov Prčice entry.jpg|náhled|Vstup židovského hřbitova|alt=]]

Někdy před rokem [[1724]] vzniklo v Prčici židovské osídlení, z něhož se posléze vyvinula samostatná [[židovská obec]]. Velmi pravděpodobně zde byly jednotlivé židovské rodiny usazeny rozptýleně mezi křesťanským obyvatelstvem (což bylo v té době ve středních Čechách obvyklé) již v průběhu 17. století, tudíž zde nebylo zde [[ghetto]]. Nicméně exaktnějšíExaktnější prameny z tohoto období zatím nejsou podrobněji popsány. Víme pouze, že v městském soupisu židů (pochází z r.roku [[1724]]) je k roku [[1618]] uváděn "neurčitý počet Židů", dále pak jakákoliv zmínka o židovském obyvatelstvu z městských zápisů mizí, až k r.roku [[1702]] je tu evidováno 7 Židů starších deseti let, poté již jsou až do josefínských reforem ve familiantských seznamech vedeni zdejší Židé s neomylnou přesností co do počtu, jmen, povolání i bydliště.

V soupisu Židů z roku 1724 je uvedeno, že v panské vinopalně v patře bývala od roku [[1689]] modlitebna a kromě toho tu jsou zmíněny tři rodiny: draslař Salomon Cantor se ženou a pěti dětmi (jeden ženatý syn Bernard se ženou Perl a jednou dcerou se živil jako palírník, druhý syn Jakob pomáhal otci s výrobou [[Uhličitan draselný|potaše]] a třetí syn, patnáctiletý Zacharias, pomáhal bratrovi Bernardovi ve vinoplaně a obchodoval s kůžemi a dalším zbožím), [[koželuh]] Feischel Moises se ženou Hanele a třemi dcerami (zaměstnával pomocníka v koželužně Lebenmana původem z Nadějkova) a obchodník lněným i jiným zbožím Josef Israel se ženou a čtyřmi dětmi.

Roku [[1880]] bydlelo v Prčici 31 Židů, roku [[1890]] 45 Židů, roku [[1900]] 52 Židů, v roce [[1910]] žilo v obci 43 [[Židé|Židů]], v r.roce [[1921]], jak uvádějí [[Hugo Gold]] a Jan Polák-Rokycana "méně než 30 duší" (ve skutečnosti 24 osob) a roku [[1930]] 23 obyvatel hlásících se k židovskému náboženství.

K žid.židovské obci místně náležely ve 20. století i tyto dříve samostatné židovské obce: [[Borotín (okres Tábor)|Borotín]], [[Divišovice (Sedlec-Prčice)|Divišovice]], [[Jetřichovice (Sedlec-Prčice)|Jetřichovice]], [[Kvasejovice (Sedlec-Prčice)|Kvasejovice]], Lhota, Libešnice, Mezno, Měštice, [[Nadějkov]], [[Nosetín]], [[Petříkovice (Nadějkov)|Petříkovice]], [[Přestavlky (Sedlec-Prčice)|Přestavlky]], Ředice, [[Sedlec-Prčice|Sedlec]], [[Střezimíř|Střežmíř]], [[Stupčice]], Uhřice, Veletice, Bolechovice, Červený Újezd, Velké Heřmanice.

Z Prčice pocházeli [[dirigent]] [[Adolf Čech]] (vlastním jménem Adolf Taussig, 1842-1903 Praha) a jeho bratr, [[Sólo|sólista]] [[Opera Národního divadla|Opery Národního divadla]], [[Karel Čech (pěvec)|Karel Čech]] (vlastním jménem Karel Taussig, 1844-1913 Praha). Richard Neumann padl jako voják [[C. k.Společná armáda|c.k. rakouské armády]] v [[První světová válka|1.první sv.světové válce]] v [[Srbsko|Srbsku]].

V roce 1942 zdejší [[židovská obec]] zanikla,. obyvateléŽidé byli v rámci [[Holokaust|holocaustu]] nejdříveokradeni odkradeni,a paknásledně odtransportovánitransportováni do [[Koncentrační tábor Terezín|ghetta v Terezíně]] (Transport "Bd" dne 4.9. září 1942), a posléze vyvražděnizavražděni v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]]. Seznam zavražděných prčických obětí holocaustu čítá 31 jmen, zachránila se pouze rodina Friedmannů, a to emigrací do [[Britský mandát Palestina|Palestiny]] na začátku války.

Přímo na Vítkově náměstí v centru městyse se dodnes dochovala také původní, i když značně přestavěná budova židovské náboženské obce, školy a [[Synagoga|synagogy]], objekt čp. 68 (dům pod radnicí). Pozemek pro stavbu zakoupil pro židovskou náboženskou obec Moises Strauss od Johanna Pištěka, synagoga postavena v r.roce 1852-1854 v zadním traktu nové budovy jako náhrada za starší modlitebnu z 18. století v domě čp. 109. Slavnostně vysvěcena za účasti [[Votice|votického]] rabína Moisese Schiffmanna v předvečer [[šabat]]u, v pátek 18. srpna [[1854]] (24. [[Av (měsíc)|Avu]] [[Židovský kalendář|5614 podle židovského letopočtu]]).

Synagoga sloužila prčickým i přespolním židům po téměř pět generací až do nacistické okupace v r.roce 1939. V modlitebním sále se nacházelo 58 mužských sedadel a na galerii 22 sedadel ženských, interiér byl vyzdoben dekorativní malbou, vyřezávanými dřevěnými prvky, východní stěna byla prosvětlena dvěma typickými půlkruhovými okny s vitrážemi a nad svatostánkem [[aron ha-kodeš]] byla rozeta. Do r.roku 1924 byl rabínem 41 let Hynek Kohn, po něm od 1924 Viktor Taussig.

Od 2. pol.poloviny 19. stol.století do r.roku [[1910]] v tomtýžtémže objektu fungovala i německá židovská škola, a do počátku 20. století zřejmě i židovská rituální lázeň [[mikve]], jejíž zbytky se pravděpodobně dodnes nacházínacházejí ve sklepení objektu. V přední části domu, s okny do náměstí, byl byt [[Šámes|šámese]].

[[Židovská obec|Židovská náboženská obec]] v Prčici nebyla po 2. sv. válce obnovena a objekt bývalé synagogy přešel pod správu pražské židovské obce, která jej r.roku 1961 odprodala družstvu Opus, které zde po radikální přestavbě zřídilo výrobní provozovnu speciálních sedlářských výrobků. V roce 2007 zakoupil objekt soukromý majitel, který následně započal s jeho rekonstrukcí.

Na počátku nacistické okupace byly ritální předměty ze synagogy odvezeny do Prahy, kde jsou dodnes uchovány ve sbírkách [[Židovské muzeum v Praze|Židovského muzea]]. Celkem se jedná o 129 předmětů a 80 archiválií, včetně tří dochovaných fotografií synagogy z r.roku 1942. Nejstarší předmět pochází z roku [[1722]].

Od roku [[1966]] je Prčice cílovým místem [[Pochod Praha-PrčicePraha–Prčice|pochodu Praha-Prčice]], nejznámější a nejmasovější české turistické akce. V jedné ze svých písní se o něm zmiňuje i Ivan Mládek.

* [[Prčice (zámek)|Zámek Prčice]]