Magnetizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Editace uživatele „194.108.202.4“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Kamikaze.tnt“. |
||
Řádek 10:
* '''[[Diamagnetikum]]''' - Látka složená z částic s [[nula|nulovým]] výsledným [[magnetický moment|magnetickým momentem]]. Vložením do vnějšího magnetického pole dochází v látce k mírnému zeslabování vnějšího magnetického pole.
* '''[[Paramagnetikum]]''' - Látka složená z částic s nenulovým magnetickým momentem, které jsou však orientovány náhodně, takže výsledný magnetický moment [[makroskopické]] části tělesa je nulový. Vložením do vnějšího magnetického pole dochází v látce k zesilování vnějšího magnetického pole.
* '''[[Feromagnetikum]]''' - V látce se tvoří tzv. domény, v nichž jsou magnetické dipóly shodně orientovány. Bez vnějšího magnetického pole jsou domény orientovány náhodně a výsledný magnetický moment makroskopické části tělesa je nulový. Ve slabém vnějším magnetickém poli dochází ke zvětšování domén, v silném poli pak dochází ke skokové změně orientace domén, podobně jako v
==Podstata magnetování==
Řádek 17:
Projev magnetizace je důsledkem uspořádání [[magnetická doména|magnetických domén]] [[feromagnetismus|feromagnetického]] materiálu tak, že se jejich účinek projevuje navenek. Magnetizace může být dočasná (trvá pouze po dobu působení vnějšího [[magnetické pole|magnetického pole]]) nebo trvalá (trvá i po zániku budícího pole). V tom případě i po zániku budícího pole může část domén zůstat orientovaná ve směru působícího pole a magnetizovaná látka má zbytkový (remanentní) magnetismus (toho se využívá například při rozběhu [[dynamo|dynam]]). Látka má pak permanentní [[magnetický dipólový moment]] a lze najít tzv. severní a jižní magnetický pól tj. místa, kde magnetické [[siločáry]] procházejí povrchem.
Ačkoliv [[proton]]y mají magnetický dipólový moment, ne všechny látky vykazují magnetické vlastnosti. Jako příklad lze uvést [[atom]] [[vodík]]u, jehož [[Atomové jádro|jádro]] sestává z jednoho protonu. [[Molekula]] [[voda|vody]] obsahuje dva vodíkové atomy a atom [[kyslík]]u, jehož magnetický dipólový moment je nulový, protože kyslík má sudý počet protonů. Přestože molekula vody obsahuje tyto dva magnetické dipóly, voda není magnetická. Důvodem je náhodná orientace [[vektor]]ů dipólových momentů, které se tak vzájemně kompenzují a jejich výsledný součet je nulový. Voda, bez přiloženého vnějšího pole, má proto nulovou [[magnetizace (veličina)|magnetizaci]].
Při přiložení vnějšího magnetického pole se [[magnetický dipólový moment|dipólové momenty]] jader [[vodík]]u uspořádají podél siločar magnetického pole. Jen v tomto případě má voda nenulovou magnetizaci a je slabě magnetická.
==Využití==
Magnetizace materiálů se užívá ve velkém měřítku pro záznam informací na magnetických bubnech, páskách, discích, disketách a
== Související články ==
*[[Elektrování tělesa]]
*[[Jaderná
*[[Curieho teplota]]
*[[Remanentní magnetizace kůry]]
| |||