|
[[Soubor:Mapa del Virreinato de la Nueva España (1794).svg|thumb|right|administrativní dělení Nového Španělska (rok 1794) - Guatemalský kapitanát růžovou barvou]]
[[Soubor:Ubicación Provincias Unidas del Centro de América.png|thumb|right|lokalizace guatemalské kapitánie]]
[[Soubor:ActaIndepElSalvador.JPG|thumb|right|deklarace nezávislosti]]
'''Generální kapitanát Guatemala''' (známý i pod názvem '''Generální kapitánie Guatemala''', nebo '''Guatemalské království''') byl jedním z [[Generální kapitanát|generálních kapitanátů]], které zřizovali [[Seznam španělských vládců|španělští králové]] ve své koloniální říši v [[Amerika|Americe]]. Byl založen v roce [[1540]] jako dílčí územní celek [[Místokrál|místokrálovství]] [[Místokrálovství Nové Španělsko|Nové Španělsko]], de facto zde ale místokrál neměl žádnouskutečnou moc a zdejší generální kapitán se zodpovídal přímo španělskému králi. Hlavní město bylo zprvu [[Antigua Guatemala]], které bylo v roce [[1773]] zničeno [[zemětřesení]]m. Po této události se novým hlavním městem stalo [[Ciudad de Guatemala]].
Generální kapitanát Guatemala se skládal z několika provincií, aintendencí či dependencií. Během období existence guatemalského kapitanátu se jednotlivá území v rámci kapitanátu administrativně dělila na drobnější celky, slučovala v rozlehlejší provincie či dependencie, stále ale zůstávala pod svrchovaností generálního kapitána (místodržícího). Rozprostíral se na území dnešních států [[Guatemala]], [[Salvador]], [[Honduras]], [[Nikaragua]], [[Kostarika]] a na jihu [[StátyAdministrativní dělení Mexika|mexického státu]] [[Chiapas]]. Formálně si nárokoval i [[Britské impérium|britské pozice]] na [[pobřeží]] [[Karibské moře|Karibského moře]] ([[Britský Honduras]] a [[Pobřeží Moskytů]]), ale prakticky nikdy nad nimi neměl moc.
== Zánik ==
Mezi roky [[1810]] a [[1826]] [[Hispanoamerické války za nezávislost|se od španělské nadvlády osvobodily]] téměř všechny [[Španělské kolonieimpérium|španělské državy]] v Americe (s výjimkou [[Kuba|Kuby]], [[Portoriko|Portorika]] a [[Španělská Východní Indie|Španělské Východní Indie]]). Ve středoamerickém regionu panovala mezi vysoce postavenými nervozita, protože v ostatních částech španělské Ameriky probíhaly boje za nezávislost ([[SimonSimón Bolívar]] v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Agustín de Iturbide]] v [[Mexiko|Mexiku]]), které se prozatím guatemalskému kapitanátu vyhýbaly, ale neměly daleko k propuknutí. Nejvyšší představitelé Guatemaly se snažili jednat tak, aby zabránili krvavým střetům. Chiapas bylo první území, které oficiálně vzneslo požadavek na nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]], když v roce [[1821]] představitelé [[Chiapas]]u oznámili svůj záměr připojit se k nově vznikajícímu [[První mexickéMexické císařství|mexickému císařství]] a vyzvali místodržícího, aby celý kapitanát udělala totéž.
Společnost se rozdělila na dva tábory, které si představovaly budoucnost území různě. Konzervativci preferovali připojení se k Mexiku, zatímco liberálové požadovali nezávislost na Španělsku i Mexiku.
Na [[15. listopad]] [[1821]] byla do [[Ciudad de Guatemala]] svolána veřejná schůze, která vyústila v prohlášení nezávislosti města na Španělsku a výzvu, aby jednotlivé provincie a dependencie v rámci guatemalského kapitanátu udělaly totéž. Tento datum dodnes slaví většina středoamerických států jako státní svátek ''Den nezávislosti''.
Nezávislost ale netrvala dlouho - [[5. leden|5. ledna]] [[1822]] bylo území anektováno [[První mexickéMexické císařství|Mexickým císařstvím]] v čele s [[Agustín de Iturbide|Agustínem de Iturbide]]. Po jeho smrti a rozpadu císařství vznikl [[1. červenec|1. července]] [[1823]] nový stát [[Federativní republika Střední Ameriky|Spojené provincie Střední Ameriky]] (od září 1824 bez Chiapasu, který zůstalse po referendu dostal pod správousprávu [[Mexiko|Mexika]], ale s regionem [[Soconusco]]). Tento státní útvar se rozpadl v období [[1838]] až [[1840]] [[Občanská válka|občanskou válkou]].
== Externí odkazy ==
| 