Hermés: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + cat
doplnění úvodu
Řádek 12:
| poznámky =
}}
'''Hermés''' ([[starořečtina|řecky]] Ἑρμῆς, v [[dórština|dórském dialektu]] Ἑρμᾶς&nbsp;– Hermás, u&nbsp;[[Homér]]a též Ἑρμέιας&nbsp;– Hermeiás) je starobylý [[starověké Řecko|řecký]] bůh [[pastvina|pastvin]], stád a&nbsp;obecně plodivých vegetativních sil, ochránce cest a&nbsp;hranic, původně snad i&nbsp;[[chtonicita|chtonické]] povahy,<ref name="OTTO_114">{{Citace monografie
| příjmení = Otto
| jméno = Walter F.
Řádek 98:
| poznámka = [Dále jen Kerényi (2003)]}}</ref> „základní aspekty živoucí reality“, které se&nbsp;– bez&nbsp;ohledu na&nbsp;[[morálka|morální hledisko]]&nbsp;– „znovu a&nbsp;znovu vynořují v&nbsp;těch nejrozmanitějších formách a&nbsp;které zahrnují ztráty i&nbsp;zisky, darebáctví i&nbsp;laskavost.“<ref name="OTTO_122">Otto (1954), s. 122.</ref>
 
Toto pojetí je později zatlačováno do pozadí a&nbsp;počínaje&nbsp;[[Temné období|homérskou dobou]] Hermés nově vystupuje více jako posel bohů, především svého otce [[Zeus|Dia]], jehož rozhodnutí oznamuje a&nbsp;provádí, takže je prostředníkem mezi bohy navzájem i&nbsp;mezi&nbsp;bohy a&nbsp;lidmi. Vždy se&nbsp;nachází a&nbsp;působí mezi různými světy; specifickým projevem této jeho funkce je, že jako [[psychopomp|psýchopompos]] odvádí zemřelé ze&nbsp;světa živých do&nbsp;podsvětí. Odtud se&nbsp;stává bohem všech dovedností, které s&nbsp;rolí zprostředkovatele souvisí, tedy zejména výmluvnosti a&nbsp;přesvědčivého [[rétorika|užívání řeči]], vynalézavosti, myšlení a&nbsp;nakonec intelektuální aktivity vůbec, ale také např.&nbsp;[[chlap]]ecké výchovy a&nbsp;tudíž i&nbsp;[[gymnasion|řeckých gymnasií]] a&nbsp;[[Palestra|zápasnické zdatnosti]], a&nbsp;bohem [[agora|veřejného prostoru]] a&nbsp;tam prováděné činnosti, zejména [[obchod]]u a z něj plynoucího [[zisk]]u. V&nbsp;této podobě je jedním z&nbsp;dvanácti [[Olympané|Olympanů]], z nichž je lidem nakloněn nejpříznivěji, a&nbsp;patří mezi nejpopulárnější řecké bohy vůbec, i&nbsp;když více než v&nbsp;oficiálním kultu je jeho uctívání rozšířeno v&nbsp;lidovém náboženství.<ref name="HOSEK2004_60"/>
 
TytoRozličnost jeho funkcí již ve&nbsp;starověku ojediněle vedla k&nbsp;tomu, že&nbsp;mohlo být rozlišováno několik Hermů,<ref>[[Marcus Tullius Cicero]]: ''[[De natura deorum]]'' 3,22.</ref> tedy odlišných bohů stejného jména. Ovšem všechny tyto různorodé oblasti Hermovy působnosti, ačkolitřebaže se&nbsp;některé mohou zdát vůči&nbsp;předhomérskému pojetí až&nbsp;překvapivé, ve&nbsp;skutečnosti nejsou nové&nbsp;– jsou jen rozvinutím stále týchž hermovských kvalit,<ref name="OTTO_107">Otto (1954), s. 107.</ref> tedy vnějškovitosti, otevřenosti, pohybu, přechodu, změn stavu a styku cizorodých prvků.<ref name="VERNANT_7">{{Citace monografie
| příjmení = Vernant
| jméno = Jean-Pierre
Řádek 146:
| počet stran = 235
| strany = 55
| jazyk = en}}</ref> proto každý, kdo projde kolem, přidá na&nbsp;hromadu další kámen nebo zanechá [[obětina|obětinu]], čímž&nbsp;oznámí svou přítomnost<ref name="BURKERT"/> a zajistí&nbsp; si bezpečný průchod. Součástí těchto hromad byl i&nbsp;na&nbsp;jejich vrcholku vztyčený [[falus|falický]] kámen nebo&nbsp;sloup,<ref name="BURKERT"/><ref name="MURRAY"/> snad v&nbsp;[[apotropaion|apotropaickém]] významu,<ref name="BURKERT"/> snad ve&nbsp;významu zdroje života, který tak je&nbsp;nejspíše prvotní podobou mocné síly daného místa a&nbsp;tedy Herma.<ref name="MURRAY"/><ref name="OTTO_106">Otto (1954), s. 106.</ref> Pozdním svědectvímdokladem obecné srozumitelnosti souvislosti Herma, sloupů a&nbsp;kamenných hromad je např.&nbsp;jedna z&nbsp;[[Babrios|Babriových]] [[bajka|bajek]], jejímž námětem je, že ''„kdes na&nbsp;cestě stál Hermés, socha čtverhranná, a&nbsp;pod&nbsp;ním kamení.“''<ref name="BABR">[[Babrios]]: ''Bajky'' 1,49.</ref> Nelze ale s&nbsp;jistotou říci, zda&nbsp;Hermovo jméno je odvozeno od&nbsp;označení užívaného pro&nbsp;tyto posvátné objekty nebo naopak.{{#tag:ref|Má-li pravdu Hérodotos, že Pelasgové své bohy původně uctívali beze&nbsp;jmen,<ref name="HER_II_51">[[Hérodotos]]: ''[[Dějiny (Hérodotos)|Dějiny]]'' 2,51-52.</ref> mohla by snad být za&nbsp;správnější pokládána první z&nbsp;uvedených možností. Existují ovšem i&nbsp;zcela odlišné názory, které odvození vylučují, když podle&nbsp;nich nelze Hermovo jméno a&nbsp;slovo pro&nbsp;označování kamenných hromad [[etymologie|etymologicky]] vůbec spojovat.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Chadwick
| jméno = John