Jednotné evropské číslo tísňového volání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 3 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1
Řádek 14:
== Linka 112 v České republice ==
[[Soubor:Integrované bezpečnostní centrum (01).jpg|thumb|Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje v Ostravě]]
V souvislosti se snahou České republiky zapojit se do evropského integračního procesu byly v roce [[1996]] zahájeny kroky k zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání jako jedné z podmínek členství v Evropské unii. Na základě rozhodnutí [[Český telekomunikační úřad|Českého telekomunikačního úřadu]] proto bylo uvolněno telefonní číslo 112, na kterém byla do roku [[1998]] provozována služba informace o přesném čase.
 
Realizace zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice proběhla na základě [[usnesení vlády]] č. 391/2000,<ref>[httphttps://racekalbatros.vladaodok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/578EC0A62D7E8F26C12571B6006C4515 Usnesení vlády České republiky ze dne 19. dubna 2000 č. 391 k zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání - 112 v České republice]{{Nedostupný zdroj}}</ref> ve znění usnesení vlády č. 350/2002.<ref name="usneseni-2002-350">[httphttps://racekkormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/6C4ED7EE2B5C08CAC12571B6006C24CD Usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2002 č. 350 o změně usnesení vlády z 19. dubna 2000 č. 391, k zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání - 112 v České republice]{{Nedostupný zdroj}}</ref>
 
Rozhodnutím vlády byl k příjmu tísňového volání na lince 112 určen [[Hasičský záchranný sbor]]. K zajištění tohoto příjmu bylo vybudováno 14 telefonních center tísňového volání umístěných v sídlech hasičských záchranných sborů krajů, jejichž testovací provoz byl ukončen v červnu 2004. Tato telefonní centra jsou v rámci České republiky navzájem hlasově a datově propojena a jsou vzájemně plně zastupitelná. V případě přetížení nebo výpadku v jednom kraji jsou hovory automaticky [[Přesměrování|přesměrovány]] na další telefonní centra tísňového volání 112, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení. Je zde tak garance, že se občan vždy dovolá. [[Operátor (profese)|Operátoři]] telefonních center tísňového volání 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v [[Čeština|češtině]], ale rovněž v [[Angličtina|angličtině]] nebo [[Němčina|němčině]].<ref name="usneseni-2002-350" /><ref name="idnes-2020-02-11">{{Citace elektronického periodika
 
Vzhledem k těmto výhodám jsou do [[technologie]] telefonních center tísňového volání 112 směrovány také tísňové hovory na telefonní číslo 150.
 
V České republice funguje číslo 112 společně s národními čísly tísňového volání. Dne 23. července 2008 vzala vláda usnesením č. 923/2008<ref>[http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/C264BAE43C0A86D2C125748E00450FBE/$FILE/923%20uv080723.0923.pdf Usnesení vlády České republiky ze dne 23. července 2008 č. 923 k Analýze možnosti útlumu národních čísel tísňového volání (PDF)]{{Nedostupný zdroj}}</ref> na vědomí analýzu možnosti útlumu národních čísel tísňového volání, která doporučila ponechání národních čísel nadále v platnosti.
 
V roce 2019 bylo v České republice provedeno téměř 1,3 milionu volání na tísňové linky, z toho 86 % jich bylo na číslo 112. Až 75 % hovorů není tísňových. Lidé linku vytočí omylem nebo ji použijí neoprávněně. Při úmyslném zneužití linky hrozí fyzické osobě [[pokuta]] do 200&nbsp;000&nbsp;Kč. Na 14 krajských centrálách v roce 2019 pracovalo 308 operátorů. Na základě těchto telefonátů provedli hasiči 181&nbsp;177 výjezdů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Zázvorka
| jméno1 = Jan
Řádek 33 ⟶ 27:
| datum_přístupu = 2020-02-11
}}</ref>
 
Vzhledem k těmto výhodám jsou do [[technologie]] telefonních center tísňového volání 112 směrovány také tísňové hovory na telefonní číslo 150.
 
V České republice funguje číslo 112 společně s národními čísly tísňového volání. Dne 23. července 2008 vzala vláda usnesením č. 923/2008<ref>[httphttps://racekalbatros.vladaodok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/C264BAE43C0A86D2C125748E00450FBE/$FILE/923%20uv080723.0923.pdf Usnesení vlády České republiky ze dne 23. července 2008 č. 923 k Analýze možnosti útlumu národních čísel tísňového volání (PDF)]{{Nedostupný zdroj}}</ref> na vědomí analýzu možnosti útlumu národních čísel tísňového volání, která doporučila ponechání národních čísel nadále v platnosti.
 
V roce 2019 bylo v České republice provedeno téměř 1,3 milionu volání na tísňové linky, z toho 86 % jich bylo na číslo 112. Až 75 % hovorů není tísňových. Lidé linku vytočí omylem nebo ji použijí neoprávněně. Při úmyslném zneužití linky hrozí fyzické osobě [[pokuta]] do 200&nbsp;000&nbsp;Kč. Na 14 krajských centrálách v roce 2019 pracovalo 308 operátorů. Na základě těchto telefonátů provedli hasiči 181&nbsp;177 výjezdů.<ref>{{Citace elektronickéhoname="idnes-2020-02-11" periodika/>
 
11. února 2020 byl na území Prahy spuštěn systém ''Advanced mobile location'', který zjistí polohu volajícího s přesností na 30–50 metrů. Poloha bude vyhledávána u mobilních telefonů s [[Android (operační systém)|operačním systémem Android]] a to i v případě, že uživatel telefonu zakázal zjišťování polohy. Pro mobilní telefony s [[IOS|operačním systémem iOS]] má být služba dostupná během půl roku. Během několika týdnů má být služba dostupná na celém území České republiky. Do roku 2020 byla služba poskytována v 15 zemích a v dalších pěti jen částečně.<ref>{{Citace elektronického periodika