Slovenská strela: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISSN; kosmetické úpravy
Učesání a drobné zpřesnění textu; náhrada externích odkazů za ty, které se věnují vlakovému spoji a ne pouze motorovému vozu
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=železničním spoji|druhý=motorových vozech ze 30. let 20. století|stránka=Motorový vůz M 290.0}}
[[Soubor:ČSD M290.0 advert.jpg|náhled|Reklamní pohlednice ČSD na spoj ''Slovenská strela'' ([[Vilém Rotter|Atelier Rotter]], 1936)]]'''Slovenská strela''' (česky ''Slovenská střela'') je expresní či rychlíkový železniční spoj, který od července [[1936]] jezdí mezi [[Slovensko|slovenským]] hlavním městem [[Bratislava|Bratislavou]] a [[Česko|českým]] hlavním městem [[Praha|Prahou]]. V počátcích své existence byl spoj úzce spjat s dvojicí [[Motorový vůz M 290.0|motorových vozů M 290.0 (Tatra 68)]], díky kterým spoj vynikal poskytovaným komfortem a rychlostí – zásluhou pokrokové konstrukce vozů a dobře sestaveného jízdního řádu s pouze jednou zastávkou se o více než hodinu zkrátily jízdní doby oproti nejrychlejšímu spoji vedenémvedenému parní lokomotivou. Celková řádná jízdní doba 4 h 18 min<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-2523/ Nejrychlejší spoje Česka: SuperCity Pendolino], tisková zpráva ČD, 2.2.2009</ref> (jízdní řád 1938/39) byla překonána až vepočátkem 21. století vlaky [[EuroCity]] a následně ještě v letech 2006 a 2011 [[elektrická jednotka 680|elektrickými jednotkami 680]] [[Pendolino]], které rekord drží nadále. Kromě cestovních dob se novodobý spoj liší více zastávkami, kapacitnějšími soupravami a provozem v pravidelném dvouhodinovém taktu.
 
Od 10. prosince 2017 byl spoj ''Slovenská Strela'' začleněn pod společné označení vlaků části linky Ex3 [[Metropolitan (vlak)|Metropolitan]], ale v jeho názvu bylo z nostalgických důvodů nové označení sdruženo s původním, tedy jezdí pod názvem '''Metropolitan Slovenská strela'''.
 
== Historie ==
Řádek 8:
 
=== Počátky expresního spojení Bratislavy s Prahou (1936–1939) ===
Pojmenování spoje bylo úzce spjato s dvojicí příslovečně svižných prototypových [[Motorový vůz M 290.0|motorových vozů M 290.0 (Tatra 68)]] z poloviny 30. let 20. století, které na něm velmi úspěšně jezdily v letech 1936–[[1939]] (s paběrkováním i po květnu [[1945]]) a o více než hodinu zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedenémvedenému parní lokomotivou.<ref>[http://parostroj.net/vozidla/M290/M290.htm Motorové vozy řady M290.0], parostroj.cz, 24.6.2001</ref> Motorové vozy si tak vysloužily identickou přezdívku, a naopak vlakovýVlakový spoj byl označen MR 175 (ve směru do Prahy jako MR (''motorový rychlík'') 175 a MR 176 (ve směru do Bratislavy). podleV souslovírámci ''motorový rychlík''. Jednalo[[Československo|Československa]] se o první nasazení motorového vlaku tohotodo druhudálkové dopravy a současně také první snahu cílit na také na rychlost spoje – Strela byla v té době nejrychlejším vlakovým spojem [[ČeskoslovenskoČeskoslovenské státní dráhy|ČeskoslovenskuČSD]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Slovenská strela se dožila oprav. Experti ji po 82 letech uvedou do originálního stavu
| periodikum = Česká televize
| datum vydání =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2581582-slovenska-strela-se-dozila-oprav-experti-ji-po-82-letech-uvedou-do-originalniho
}}</ref>
 
Provoz ''Slovenské strely'' skončil po rozdělení [[Československo|Československa]] na [[protektorát Čechy a Morava]] a [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenskou republiku]] roku 1939. Dvojice motorových vozů byla během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] odstavena pro nedostatek paliva.
 
=== Období nasazení zahraničních motorových jednotek (1945–1968) ===
=== Provoz mezi lety 1946–1989 ===
Po válce se v provozu obnoveného spoje ''Slovenská strela'' vozy M 290.0 střídaly s německými motorovými jednotkami, které zůstaly u ČSD jako válečná kořist a poskytovaly podobný luxus i podobně pokrokové technické řešení, avšak navíc měly větší kapacitu. U ČSD dostaly nově nabyté vlaky označení M 296.0, [[ČSD řada M 297.0|M 297.0]], M 493.0 a [[Motorová jednotka Köln|M 494.0]]. Původní vozy M 290.0 se tím pádem uvolnily na nasazení i na jiných spojích.
[[Soubor:350_002-2,_Praha_hl._nádr._5.8._1989,_Ex_172_Slovenská_strela_(Czechoslovakia).jpg|náhled|Ex 172 Slovenská strela v čele s lokomotivou 350 002-2 v Praze hl. n. (5. srpna 1989)]]Od roku [[1946]] jezdily na spoji ''Slovenská strela'' běžné rychlíkové soupravy tažené lokomotivou i motorové vozy. Kromě vlaků tažených parní lokomotivou se po 2. světové válce vystřídaly motorové vozy řad M 290.0, M 296.0, [[ČSD řada M 297.0|M 297.0]], M 294.0, [[M 495.0]].
 
V 50. letech byly kořistní vlaky postupně z provozu staženy a na ''Slovenské strele'' je nahradily nové maďarské motorové jednotky Ganz.
V 60. letech z jízdního řádu pojem ''Slovenská strela'' na nějaký čas mizí, zato vzniká ''Ostravan-Bratislavan expres'', souprava sestavená z motorových vozů, motorové vozy do/z Ostravy a do/z Bratislavy jsou spojeny v úseku Praha – Česká Třebová.
 
V 60. letech z jízdního řádu pojem ''Slovenská strela'' na nějaký čas mizí, zato vzniká ''Ostravan-Bratislavan expres'',. souprava sestavená z motorových vozů, motorové vozyJednotky do/z Ostravy a do/z Bratislavy jsou spojeny v úseku Prahamezi Prahou Českáa TřebováČeskou Třebovou jezdily spojeny dohromady.<ref name=":0">{{Citace periodika
Přibližně o 10 let později přešla ''Slovenská strela'' na elektrickou trakci, přičemž opustila tradiční trasu přes Českou Třebovou a vydala se na trať přes Kutnou Horu a Havlíčkův Brod.<ref group="P">V současném jízdním řádu [[železniční trať Kolín - Havlíčkův Brod]] a [[Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod|železniční trať Havlíčkův Brod - Kúty]] v úseku Havlíčkův Brod – Brno hl. n. V úseku Brno – Břeclav po této trati jezdí vlak od svého počátku.</ref> Jelikož se ve stanici [[Kutná Hora]] hlavní nádraží dochází ke styku [[Železniční napájecí soustava|železničních napájecích soustav]], jízdní doba Slovenské strely se až do uvedení do provozu [[Dvousystémová lokomotiva|dvousystémových]] [[Elektrické lokomotivy Škoda|lokomotiv Škoda]] řady [[Lokomotiva 350#Historie|ES 499]] <ref group="P">Na vlak byl nasazován prototyp lokomotivy [http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132 (Článek o historii Slovenské strely na Railpage.net.)] - slovensky.</ref> prodlužovala nutným [[přepřah]]em lokomotivy. Na této trase spoj setrvává až do elektrifikace trati [[Železniční trať Brno - Česká Třebová|Brno – Česká Třebová (č. 260)]].<ref>http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132</ref>
| příjmení = Holek
| jméno = Josef
| titul = Ostravan slaví sedmdesátku
| periodikum = Železničář
| datum vydání =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/ostravan-slavi-sedmdesatku/-11474/24,0,,/
}}</ref>[[Soubor:350_002-2,_Praha_hl._nádr._5.8._1989,_Ex_172_Slovenská_strela_(Czechoslovakia).jpg|náhled|Ex 172 Slovenská strela v čele s lokomotivou 350 002-2 v Praze hl. n. (5. srpna 1989)]]
 
=== Období nasazení elektrických lokomotiv (1968–1989) ===
PřibližněToto ospojení 10vydrželo let pozdějido přešlakvětna 1968<ref name=":0" />, kdy ''Slovenská strela'' přešla na elektrickou trakci, přičemž opustila tradiční trasu přes Českou Třebovou a vydala se na trať přes Kutnou Horu a Havlíčkův Brod.<ref group="P">V současném jízdním řádu [[železniční trať Kolín - Havlíčkův Brod]] a [[Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod|železniční trať Havlíčkův Brod - Kúty]] v úseku Havlíčkův Brod – Brno hl. n. V úseku Brno – Břeclav po této trati jezdí vlak od svého počátku.</ref> Jelikož se ve stanici [[Kutná Hora]] hlavní nádraží dochází ke styku [[Železniční napájecí soustava|železničních napájecích soustav]], jízdní doba Slovenské strely se až do uvedení do provozu [[Dvousystémová lokomotiva|dvousystémových]] [[Elektrické lokomotivy Škoda|lokomotiv Škoda]] řady [[Lokomotiva 350#Historie|ES 499]] <ref group="P">Na vlak byl nasazován prototyp lokomotivy [http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132 (Článek o historii Slovenské strely na Railpage.net.)] - slovensky.</ref> prodlužovala nutným [[přepřah]]em lokomotivy. Na této trase spoj setrvávásetrval až do elektrifikace trati [[Železniční trať Brno - Česká Třebová|Brno – Česká Třebová (č. 260)]].<ref>http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132</ref>
 
=== Provoz po roce 1989 ===
Řádek 24 ⟶ 47:
V roce [[1991]]/[[1992]] měl ranní rychlíkový spoj číslo 172 a večerní spoj číslo 173. V roce [[1994]]/[[1995]] byla ''Slovenská strela'' vedená jako expres a to pod číslem R 274 ráno z Bratislavy a R 275 večer z Prahy. Přečíslování souviselo s tím, že číselná řada do 199 byla vyhrazena pro EC a IC. V jízdním řádu [[1995]]/[[1996]] je ''Slovenská strela'' vedena již jako IC 74/75. Přesto byly tyto spoje vedeny v letech 1997/[[1998]] až [[1999]]/[[2000]] opět jen jako běžné rychlíky 274/275.
 
Mezi lety 1992–1998 byla trať [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|trať Brno – Česká Třebová]] zrekonstruována a elektrifikována, od roku 2001 se na ni vrátila ''Slovenská strela''. Od tohoto roku se díky lokomotivám řady 350 a postupující rekonstrukci hlavních tratí zvýšila maximální rychlost tohoto a dalších spojů na 160 km/h.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = „Slovenská strela“ dnes slaví osmdesátiny
| periodikum = VLAKY.NET
| url = https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6143-Slovenska-strela-dnes-slavi-osmdesatiny/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-06-27
}}</ref>
 
Od [[10. prosinec|10. prosince]] [[2006]] měly označení ''[[SuperCity]] Slovenská strela'' spoje [[EuroCity]] provozované [[České dráhy|Českými drahami]] ve spolupráci se [[Železničná spoločnosť Slovensko|Železniční společností Slovensko]]. Jako spoj EC 18 jezdil ráno z Bratislavy do Prahy a jako spoj EC 19 večer z Prahy do Bratislavy. Na vlak byla obvykle nasazována sedmivozová [[elektrická jednotka 680]] [[Pendolino]].<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/assets/tiskove-centrum/magaziny-a-periodika/cd-pro-vas/mag-11-2006.pdf Jak do Bratislavy], In: ČD pro Vás - reklamní magazín Českých drah, 11/2006, s. 7, ISSN 1210-9142</ref> V období jízdního řádu 2009/2010 byla na ''Slovenské strele'' nasazena klasická souprava, ale následujícího roku opět Pendolino, které jízdní dobu zkrátilo oproti ostatním EuroCity o cca 20 minut.<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-8871/ Nový jízdní řád 2011 v mezistátní dopravě], tisková zpráva ČD, 22.11.2010</ref>
Řádek 43 ⟶ 72:
 
== Jízdní doby ==
Zavedení ''Slovenské strely'' k sobě Slovenskou a Českou metropoli skokově přiblížilo o hodinu, a to zejména díky lepší dynamice jízdy samostatného motorového vozu a vhodné konstrukci jízdního řádu, ve kterém měla ''Strela'' po cestě jedinou zastávku a oproti ostatním spojům nejvyšší prioritu.
Pro ilustraci velmi krátké předválečné jízdní doby, kterou se podařilo překonat až [[pendolino|Pendolinem]] na rekonstruovaném [[železniční koridor|železničním koridoru]] následuje srovnání odjezdů, příjezdů a jízdních dob podle jízdních řádů zveřejněných [[Československé státní dráhy|ČSD]] na příslušné roky. Nasazení vozidel se mohlo ve skutečném provozu změnit.
 
Během prvních poválečných let probíhala obnova poničených železnic a jízdní doby se postupně přibližovaly k těm předválečným. V období socialismu nebyla rychlost prioritou a ani stav tratí nebyl pro zvyšování rychlosti příznivý.
 
Předválečné jízdní doby se proto povedlo překonat až díky postupující rekonstrukcí hlavních tratí, zvýšení priority osobní dopravy a nasazením modernizovaných či nových hnacích vozidel. Oproti prvorepublikovému stavu je rozdíl nejen v rychlosti, ale také počtu spojů, jejich kapacitě a množství zastávek.
 
ProNásledující ilustracitabulka velmi krátké předválečné jízdní doby, kterou se podařilo překonat až [[pendolino|Pendolinem]] na rekonstruovaném [[železniční koridor|železničním koridoru]] následujezobrazuje srovnání odjezdů, příjezdů a jízdních dob podle příslušných jízdních řádů zveřejněných [[Československé státní dráhy|ČSD]] naa příslušné[[České rokydráhy|ČD]]. Nasazení vozidel se mohlo ve skutečném provozu změnit.
 
<!-- prázdná místa čekají na doplnění -->
Řádek 190 ⟶ 225:
 
=== Externí odkazy ===
* [https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6143-Slovenska-strela-dnes-slavi-osmdesatiny/ Článek mapující historii i současnost spoje ''Slovenská strela'']
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1868045-slovenska-strela-vyjela-na-koleje-pred-osmdesati-let-v-koprivnici-ma-vystavu Slovenská strela vyjela na koleje před osmdesáti lety. V Kopřivnici má výstavu]
* [https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/slovenska-strela-oslavila-pozehnany-vek/-12205/24,0,,/ Vývoj vozidel nasazených na spoji ''Slovenská strela'']
* [http://www.speaker.cz/localbahn/view.php?cisloclanku=2006071401 Slovenská strela - zázrak na kolejích] článek s popisem elektromechanického pohonného ústrojí
 
{{Portály|Železnice}}