Ofión: Porovnání verzí

'''Ofión''' ([[Starořečtina|starořecky]] ''Ὀφίων''), též '''OfioenusOfioneus''' (''Ὀφιονεύς'') je [[Řecká mytologie|řecká mytická postava]] nepříliš jasné povahy povahy a funkce. Nejucelenější zmínka o Ofiónovi se objevuje v eposu ''[[Argonautika]]'' z [[3. století př. n. l.]], sepsaného [[Apollónios z Rhodu|Apollóniem Rhódským]], který shrnuje [[Orfeus|Orfeovu]] píseň o stvoření světa:

Ofión se také objevuje v kosmogonii [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]], mytografa z [[6. století př. n. l.]], která se však zachovala pouze ve zlomcích, podle které na počátku existovala trojice božstev [[Chronos]], Zas a [[Chthonía]]. Podle [[Órigenés|Órigenova]] díla ''[[Proti Kelsovi]]'' FeredýkosFerekýdés tvrdil, že proběhla válku o vládu na nebesích, během které proti sobě stál Ofioneus a Kronos<ref group="pozn.">Kronem je nejspíše myšlen Chronos objevující se v dalších zlomcích Feredýkova mýtu.</ref>, přičemž OfioéneaOfionea ztotožnil Órigenés s biblickým hadem z rájemráje. Mezi válčícími stranami byla uzavřena dohoda, podle které ta, jež spadne do Ókeanu, bude považována za poraženou, zatímco druhá získá vládu nad nebesy.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Historik [[Filón z Byblu]], podle svědectví [[Eusebios z Kaisareie|Eusébia z Kaisareie]], prohlašoval, že FerekýdosFerekýdés převzal OfioenaOfionea a Ofionidai „Ofiónovce“ od [[Féničané|Féničanů]].<ref name="West">{{Citace periodika

* ''Mythographus Primus'' uvádí, že filosofové ztotožňují Ofióna s Ókeanem

* [[Lykofrón (básník)|Lykofrón]] ve svém díle ''Alexandra'' tvrdí, že Diův trůn kdysi náležel Ofiónovi a že Rhea svrhla Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]] svými pěstmi.<ref>{{Citace elektronické monografie

Jméno Ofión vychází ze starořeckého ''ὄφῐς'' ofis „had“,. ale jehoJeho hadí povaha nikde v pramenech explicitně zmiňována, ale odpovídá jí fakt, že Ofiónova partnerka Eurynomé byla ve [[Figeléia|Figeléii]] ctěna v podobě [[Mořská panna|mořské panny]]. [[Martin Litchfield West|Martin L. West]] se domnívá, že Ofión a jeho děti Ofionidai, které snad zplodil s Euryonomé, mají přirozenost monster, a celou tuto rodinu přirovnává k [[Týfón]]ovi a [[Echidna|Echidně]], včetně jejich nestvůrných dětí jako je [[Hydra (mytologie)|Hydra]], [[Kerberos]] nebo [[Chiméra (mytologie)|Chiméra]], kteří jsou z řecké mytologie lépe známiznámy. V širším kontextu je pak spojuje s dalšími rody s hadími rysy či příslušníky, kteří jsou protivníky bohů jako jsou severští [[Jotnar|jotunové]], zarathuštrický [[Angra Mainju|Ahriman]] a jeho [[Daéva|daévové]] nebo také mezopotámskou [[Tiámat]] a jejími potomky. V některých podáních navíc Týfón nebyl svržen do Tartaru či pod [[Etna|Etnu]], ale do jezera či moře, podobně jako Ofión padl do Ókeanu.<ref name="West"/>

}}</ref> Po svém zrození byl Ofión nejspíše velmi silný a vyhrožoval tím, že se stane králem nebes, či se jím skutečně stal – vzhledem k podáním, podle kterých Ofión vládl před Kronem.<ref group="pozn.">M. L. West přirovnává motiv Ofiónovy vlády před Kronem k [[Zarathuštrismus|zarathuštrickému]] motivu podle kterého devět tisíc let po stvoření vládl světu Ahriman.</ref> Podání o dohodě, podle které bojující strana, která spadne do Ókeanu, prohraje, připomíná [[Sparta|spartský]] rituál, během kterého dvě skupiny chlapců zápasily na místě zvaném Platanistas a ta, která padla do příkopu, ježjenž ho obklopoval, byla považována za poraženou.<ref name="West"/>

Ztotožnění s Ókeánem,Ókeanem jakožto Titánem i mořemořem-řekou obtékající svět, kromě přímé identifikace a Ofiónova pádu do něj napovídánapovídají i jiné skutečnosti. Ókeanos je otcem [[Eurynomé (okeánovna)|Eurynomé]], jež povila [[Zeus|DiovyDiovyi]] [[Charitky]], která může být totožná s Eurynomé zmiňovanézmiňovanou Apollóniem Rhodským jako Ofiónova družka, a taktéž je mu v pozdějších pramenech přisuzována hadí přirozenost. Řeky jsou obecně srovnávásrovnávaná s hady a hadem obklopujícím svět je například také severský [[Jörmungandr|Jörmungand]].<ref name="West"/>

Ofión se také objevuje v takzvaném ''pelasgickém mýtu o stvoření světa'' [[Robert Graves|Roberta Gravese]], který je však literárním dílem , nikoliv akademickou rekonstrukcí. Podle něj na počátku povstala z Chaosu

bohyně Eurynomé. Protože nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé, změněná na holubici, vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety, hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře Olympu, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.<ref name="Eliade">{{Citace monografie