Jaroslav ze Šelenberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie |
m isbn šablonou |
||
Řádek 4:
Po vysvěcení působil jako farář ve Křtinách. Roku 1359 se po rezignaci opata Hynka z Vlašimi se stal opatem zábrdovického kláštera. Současně byl tři roky (1357-1360) proboštem ženského premonstrátského kláštera v Nové Říši. V prosinci 1362 přijal markrabě Jan Jindřich zábrdovický klášter pod svou ochranu a vyjmul z pravomoci zemských úředníků. V roce 1373 opatovi Jaroslavovi udělil papež Řehoř XI. právo používat pontifikálie. Vztahy mezi jednotlivými řeholníky nebyly jednoduché, někteří členové konventu žádali generální kapitulu řádu, aby se opatem stal Jaroslavův protikandidát Petr. Jaroslav ze Šelenberka ale nakonec zůstal opatem až do své smrti 7. května 1399.
== Externí odkazy ==▼
* {{EDMB|28509}}▼
== Literatura ==
* Pospěch Josef, ''Krátký dějepis bývalého kláštera premonštráků, nynější farnosti a chrámu Páně v Zábrdovicích'', Brno, nákl. vl. 1869.
* [[Rudolf Hurt|Hurt Rudolf]], ''[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-Zábrdovice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích]]'', příloha 1. čísla VVM, roč. 21 (1969).
* [[Marian Rudolf Kosík]] – [[Václav Mílek]], ''Osm století. Zábrdovice, Křtiny, Nová Říše'', Brno 2009, {{ISBN
▲== Externí odkazy ==
▲* {{EDMB|28509}}
{{posloupnost|co= [[Seznam opatů premonstrátského kláštera v Zábrdovicích|opat zábrdovický]]
| |||