Jan Zhořelecký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1 |
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 23:
== Osvobození krále ==
8. května 1394 byl král Václav IV. na cestě z hradu [[Žebrák (hrad)|Žebrák]] do Prahy zajat oddílem panské jednoty. Václav IV. byl uvězněn na Pražském hradě. Jan Zhořelecký odmítl návrh markraběte Jošta, aby se připojil k jeho snaze o převzetí moci a začal nejprve politicky a pak i vojensky usilovat o královo osvobození. V [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], kterou Jan ovládal, zformoval početný vojenský oddíl a s ním vyrazil
[[Soubor:Armoiries Luxembourg-Goerlitz.svg|náhled|Erb Jana Zhořeleckého]]
Markrabě Jošt a členové vzbouřené pražské jednoty však již mezitím opustili Prahu a odvedli i zajatého krále Václava, kterého pak věznili na hradech [[Příběnice]] a [[Státní hrad a zámek Český Krumlov|Krumlov]] a posléze i na hradě [[Wildberg]] v [[Horní Rakousko|Horních Rakousích]], na území Joštova spojence vévody [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III. Habsburského]]. Jan Zhořelecký se poté s pomocí [[Pomořany|pomořanského]] vévody [[Svantibor]]a vydal na vojenské tažení proti panské jednotě do jižních Čech. Ačkoliv měl výraznou vojenskou převahu, musel z důvodu nedostatečného zásobení potravinami uspěchaně vyjednat s panskou jednotou propuštění krále Václava IV. za značně nevýhodných podmínek. Jako protihodnotu za propuštění krále požadovala panská jednota vydání významných hradů [[Křivoklát]]u, [[Karlštejn]]a, [[Žebrák (hrad)|Žebráku]] a [[Zvíkov (hrad)|Zvíkova]] a také stříbrných dolů v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. Do doby převzetí moci na těchto místech požadovala panská jednota samotného Jana Zhořeleckého jako rukojmího.
| |||