Karel Slavoj Amerling: Porovnání verzí

{{Infobox - osoba

}}

[[Soubor:Budec CZ Amerling grave145.jpg|náhled|Hrob Karla Slavoje Amerlinga a jeho ženy Františky Svatavy v [[Budeč (hradiště)|Budči]]]]

| příjmení = Kalivodová

| jméno = Eva

| titul = Browningová nebo Klášterský? Krásnohorská nebo Byron?: O rodu v životě literatury

| vydání = 1

| datum vydání = 1977

| ročník = 5

| strany = 595-606

| url = https://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=9250&lang=cs

| příjmení = Strnadová

| jméno = Martina

| titul = Karel Slavoj Amerling očima jeho pokračovatelů

/Amerlingův přínos v oblasti výchovy a vzdělávání osob s mentálním postižením/

| rok vydání = 2014

| počet stran = 65

| poznámka = Bakalářská práce

}}</ref>

== Život ==

Karel Amerling (jméno Slavoj si po dobovém vlasteneckém zvyku přidal později) přišel na svět jako syn [[hospoda|hostinského]] Jana Amerlinga a jeho druhé manželky Anny Jelínkové. Byl vychován v rodině svého dědečka, nedostudovaného teologa, od něhož se naučil základy latiny a řečtiny. Po studiu na gymnáziu v Klatovech a [[Univerzita Karlova|univerzitě v Praze]] získal roku [[1836]] titul [[Doktor medicíny|doktora medicíny]]. Během studií a krátce po nich spolupracoval s tehdejšími předními českými vědci – nejprve jako asistent [[Jan Svatopluk Presl|Jana Svatopluka Presla]] na univerzitě. Potom nastoupil jako tajemník a správce sbírek hraběte [[Kašpar Šternberk|Kašpara Šternberka]], a tak se stal spolupracovníkem [[Národní muzeum|Vlastenského muzea]].

=== Budeč ===

Po čase začal provozovat soukromou lékařskou praxi, ale soustavně se čím dál více zaobíral svým celoživotním zájmem, snahou organizovat vzdělávání českého učitelstva, zlepšit a zpřístupnit vzdělání všem. V roce [[1842|1839]] založil v domě čp. 525/II na nároží ulic Žitné a V tůních na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] v&nbsp;Praze vzorovou školu, nazvanou [[Budeč (škola)|Budeč]]. Název byl inspirován tradicí, podle níž mělo být přemyslovské [[Budeč (hradiště)|hradiště Budeč]] sídlem nejstarší školy v Čechách. Slavnostního položení základního kamene školy se zúčastnili mj. [[František Palacký]] a [[Jan Svatopluk Presl]]. Přestavbou bývalého řeznického domku tam vznikla třípatrová stavba.<ref>František Ruth, Kronika královské Prahy III, Praha 1904, s.1165</ref> Byla završena dřevěnou věží pro astronomickou pozorovatelnu, která byla vybavena hvězdářským dalekohledem a meteorologickými přístroji. Na půdě školy se sušily léčivé rostliny. Škola byla vybavena tiskařskou dílnou a chemickou laboratoří. Přístup do školy měly také dívky a ženy. Interiéry byly vyzdobeny obrazy ve tvaru lunet. Školu obklopovala zahrada se skleníky, o kterou se starali sami žáci. Vyučování bylo určeno pro stávající i budoucí učitele, ale také pro řemeslníky. Vyučováním žen byla pověřena [[Bohuslava Rajská]]. V plánu bylo zřízení tělocvičny a rozšíření areálu na východ až k městským hradbám. Velkorysý a na svou dobu nebývale vybavený projekt se však záhy ukázal být příliš finančně náročný a skončil v konkursu. Amerling špatně vedl účetnictví a byl i nařčen z osnování spiknutí proti monarchii. Dům koupil hrabě [[Lev Thun-Hohenstein|Lev Thun]], z úcty k Amerlingovi mu ale nadále poskytoval bydlení.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910

| periodikum = katalog.ahmp.cz

| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E010C1E23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1

| datum přístupu = 2020-01-05

}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

| datum přístupu = 2020-01-05

}}</ref>

=== Česká hlavní škola ===

Porady učitelů, zprvu pražských, později za účasti až stovek přespolních, které Amerling ve 40.&nbsp;letech začal pořádat, se postupně dočkaly úředního schválení a od roku [[1848]] se staly přímo pravidelným a úředně nařízeným postupem, který významně přispíval ke zkvalitnění pedagogické práce. Téhož roku byl Amerling jmenován ředitelem první [[Česká hlavní škola|české hlavní školy]] v Praze, pořádající jednoroční učitelské kursy, později přeměněné v první český [[učitelský ústav]]. Její sídlo bylo v Panské ulici.<ref>František Ruth, Kronika královské Prahy I, Praha 1904, s. 96</ref> V čele této instituce stál Amerling po dvacet let.

=== Ernestinum ===

V&nbsp;roce [[1871]] manželé Amerlingovi v pronajatém domě v Kateřinské ulici založili ústav pro choromyslné, který podpořily pražské ženy filantropky ze Spolku paní sv. Anny (proto i původní název ''Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny'') v čele s hraběnkou Františkou Desfours Walderode (1819–1879),<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Lenderová

| jméno = Milena

| titul = K hříchu i k modlitbě: Žena devatenáctého století

| vydání = 2. přeprac

{{DEFAULTSORT:Amerling, Karel Slavoj}}

[[Kategorie:Čeští pedagogové]]

[[Kategorie:Čeští lékaři]]

[[Kategorie:Čeští vědečtí spisovatelé]]