|
[[Soubor:Bowen.jpg|upright=2.0|náhled|Jednoduchý náčrtek schématu, který ukazuje postup krystalizace s klesající teplotou.]]
'''Bowenovo reakční schéma''' je koncepce postupné [[krystalizace]] alkalicko-vápenatých<ref name="Petránek">[{{Citace elektronické monografie| příjmení = Petránek | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Petránek (geolog) | spoluautoři = | titul = Geologická encyklopedie on-line | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?reakcni_rada_(Bowenova) http://www.geology.cz]| vydavatel = Česká geologická služba | typ kapitoly = heslo | kapitola = reakční schéma (Bowenovo) | datum přístupu přístup= 2016-02-23 | jazyk = cs }}</ref> minerálů z [[tavenina|taveniny]], která umožňuje lépe pochopit vznik [[magmatická hornina|magmatických hornin]]. V obráceném pohledu je možno částečně použít i k pochopení stability minerálů na zemském povrchu a schopnosti hornin odolávat erozním vlivům.
Jde jedno z nejdůležitějších schémat v geologii. Práce geologa bez znalosti tohoto schématu je naprosto nemyslitelná.
== Vznik teorie ==
Schéma dostalo jméno podle kanadského geologa a petrologa [[Norman L. Bowen|Normana L. Bowena]], který ho jako první sestavil a publikoval roku [[1928]] ve svém díle ''The Evolution of the Igneous Rocks''. Bowen její pomocí vysvětlil proč se některé typy minerálů obvykle vyskytují ve společné [[asociace (geologie)|asociaci]], zatímco s jinými se prakticky vůbec nenalézají. Na začátku [[20. století]] experimentoval s tavením práškových vzorků vyvřelých hornin a při následném ochlazování sledoval při jakých teplotách krystalizují jednotlivé druhy minerálů. Postupně opakoval proces chladnutí a přecházel do stále nižších teplot. Podle získaných výsledků formuloval reakční schéma, které je s určitými obměnami akceptováno dodnes jako idealizovaný proces chladnutí [[magma]]tu. Na základě Bowenova schématu lze při pozorování horniny dospět k poměrně přesnému závěru za jakých teplotních podmínek [[hornina]] vznikala. ▼
▲Schéma dostalo jméno podle kanadského geologa a petrologa [[Norman L. Bowen|Normana L. Bowena]], který ho jako první sestavil a publikoval roku [[1928]] ve svém díle ''The Evolution of the Igneous Rocks''. Bowen její pomocí vysvětlil proč se některé typy minerálů obvykle vyskytují ve společné [[asociace (geologie)|asociaci]], zatímco s jinými se prakticky vůbec nenalézají. Na začátku [[20. století]] experimentoval s tavením práškových vzorků vyvřelých hornin a při následném ochlazování sledoval při jakých teplotách krystalizují jednotlivé druhy minerálů. Postupně opakoval proces chladnutí a přecházel do stále nižších teplot. Podle získaných výsledků formuloval reakční schéma, které je s určitými obměnami akceptováno dodnes jako idealizovaný proces chladnutí [[magma]]tu. Na základě Bowenova schématu lze při pozorování horniny dospět k poměrně přesnému závěru za jakých teplotních podmínek [[hornina]] vznikala.
== Vysvětlení schématu ==
Schéma je rozděleno na tři části a vyjadřuje postup krystalizace vzhledem ke klesající teplotě. První krystalizuje [[olivín]] za vysokých teplot a tlaků, jak teplota klesá, začínají krystalizovat další a další minerály schématu, až jako poslední [[křemen]], který krystalizuje za nejnižších teplot (okolo 570 [[Stupeň Celsia|°C]]). V celém schématu je vyjádřen i vztah klesající světlosti minerálu, takže na pravé straně máme minerály světlé a na levé straně minerály tmavé.
* pravá strana -– Ca-[[živce]] (vápenaté živce) -– zleva doprava v ní stoupá podíl [[vápník]]u
* levá strana -– řada od [[olivín]]u po [[biotit]]
* řada draselných živců po křemen
== Frakční krystalizace ==
{{Podrobně|Frakční krystalizace}}
Bowen při výzkumu nebyl schopen zohlednit některé podmínky, které se reálně vyskytují v přírodě. Podobně jako v jiných teoretických schématech ani tady všechno neplatí přesně, jelikož při krystalizaci dochází k tomu, že minerál spotřebovává určitěurčité prvky ke svému vzniku, čímž ochuzuje taveninu a její složení se tak mění.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Reichwalder, P.| ajméno = Peter | odkaz na autora = | příjmení2 = Jablonský, J.| (2003):jméno2 = Jozef | odkaz na autora2 = | titul = ''Všeobecná geológia 1.'' Bratislava,| url = | vydání = 1 | vydavatel = [[Univerzita Komenského v Bratislavě|Univerzita Komenského]], | místo = Bratislava | rok = 2003 | isbn = 80-223-1661-X | počet stran = 239 s. | edice = | subedice = | kapitola = | typ kapitoly = | strany = | | jazyk = sk }}</ref> Další minerály, které krystalizují později, tak musí vznikat z menšího množství prvků, což je znevýhodňuje a má za následek postupnou změnu jejich chemického složení a tím i celkové stavby krystalů. Příkladem může být olivín, který se postupně mění z [[hořčík]]em bohaté odrůdy -– [[forsterit]]u na [[Železo|železem]] bohatou variantu [[fayalit]]. Tento proces se nazývá [[frakční krystalizace]].
== Reference ==
<references />
{{Portály|Planetární vědy}}
[[Kategorie:Krystalizace]]
| 