Luís Figo: Porovnání verzí

'''Luís Filipe Madeira Caeiro Figo''' (* [[4. listopad]]u [[1972]], [[Alamada]], [[Portugalsko]]), zkráceně''' Luís Figo''', je bývalý portugalský fotbalista. Během své kariéry oblékal dres [[Sporting CP|Sportingu Lisabon]], [[FC Barcelona|Barcelony]], [[Real Madrid|Realu Madrid]] a [[FC Internazionale Milano|Interu Milán]]. [[Pelé]] ho roku 2004 zařadil mezi [[FIFA 100|125 nejlepších žijících fotbalistů]].<ref name="FIFA100">[http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/football/3533891.stm Pele's list of the greatest], BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 {{en}}</ref>

Vyrůstal v nepříliš zámožné rodině jako jedináček. Jeho otec se jmenoval Antonio Joan a jeho matka Marie Joanová. Jelikož byl venkov chudý, mladí odcházeli do velkých měst ([[Porto]] nebo [[Lisabon]]), kde viděli svoji budoucnost. Proto se již v 11 letech odstěhoval od rodičů a šel za svým snem -– fotbalem -– do metropole. Figovo mládežnické působiště se nazývalo ''OS Pastilhas''. Asi právě tomuto celku velmi vděčí za to, jaký fotbalista z něj v současnosti je. V roce 1989 si ho do své proslulé fotbalové akademie vybral [[Sporting Lisabon]]. Ve Sportingu pod vedením [[Bobby Robson|Bobbyho Robsona]] a od sezóny 1994/95 [[Carlos Queiroz|Carlosem Queirozem]] dozrál v komplexního fotbalistu. Na jaře roku 1995 o něho stály špičkové evropské kluby. [[Real Madrid]], [[Barcelona]], [[Parma]] a [[Juventus]] se o tohoto fotbalového génia doslova rvaly.

Figo podepsal smlouvu s italským Juventusem, ale Parma tvrdila, ze už s Figem uzavřela ústní dohodu. Italské fotbalové instituce celý případ vyřešily tím, že uložili Figovi zákaz startu v [[Itálie|Itálii]] na dva roky. A tak se objevila [[Barcelona]], která si pojistila tolik žádané Figovy služby. V Barceloně se jeho fotbalové umění stalo téměř dokonalé. Jeho pojetí hry bylo ofenzivní, ovšem role hrotového útočníka mu nikdy nevyhovovala. Jeho síla spočívala v připravování gólových situací, v přesných, chytrých a nečekaných přihrávkách. Stal se z něj opravdový tvůrce hry a to mu vyneslo v Barceloně neotřesitelnou pozici kapitána a po právu tak byl velkým miláčkem fanoušků. Díky svým dravým výpadům si vysloužil dokonce přezdívku „Žralok“. S kapitánskou páskou dovedl katalánský velkoklub k mnoha úspěchům -– patří mezi ně 2 mistrovské tituly ze sezón 1997/98 a 1998/99, 2 vítězství ve španělském poháru, prvenství v Poháru Vítězů Poháru a evropský Superpohár. Ale po pěti letech se rozhodl pro radikální životní krok. Vyměnil barcelonský [[Nou Camp]] za madridský stadion [[Santiago Bernabeu|Santiaga Bernabeua]] -– přestoupil k úhlavnímu rivalovi -– [[Real Madrid|Realu Madid]].

Před sezónou královský klub sebevědomě prohlašoval, ze prvotním cílem pro sezónu 2000/01 byl, navzdory náročnému programu [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]], vyhrát domácí titul. Cíl se podařilo naplnit a podstatnou měrou tomu přispěly Figovy vynikající výkony. Trenér Vicente del Bosque nepovolil Figovi skoro žádnou chvilku na odpočinek, nasazoval ho do mistrovských a pohárových zápasů a samozřejmě v Lize mistrů. A to nezapomínejme na Figův divoký odchod z Barcelony. Při prvním vzájemném utkání po přestupu byla všude cítit nenávist k portugalskému playmakerovi. Padala velice ostrá slova. Nadávali mu všelijak: Chamtivec, Zrádce, Jidáš a mnoha a mnoha dalšími slovy. Ale nic z toho se nevyrovná tomu, co si nacvičili Katalánští příznivci hned na již zmiňovaný první zápas mezi Barcelonou a Realem Madrid. Začali totiž všichni najednou skandovat: ,,Figo„Figo portugués, hijo de puta es!"“ Doslova se to dá přeložit takto : ,,Portugalec „Portugalec Figo , to je zkurvysyn!"“ Je až skoro neuvěřitelné, jak velká je nenávist příznivců Barcelony k Figovi. Přesto ze všech hráčů Realu si Figo v první sezóně připsal největší počet gólových přihrávek a vyrovnal vlastní střelecké maximum z dob v katalánském velkoklubu. To jen dokazovalo, ze přestup do Madridu byl správným krokem.

Pokročil i v soukromém životě. Začátkem května 2001 se tajně oženil, na což se přišlo až po dvou měsících. Vzal si švédskou modelku Helen Svedinovou, s níž má Figo 3 dcery -– Danielu, Martinu a Stelu. S Realem získal jak španělský titul, tak i trofej pro vítěze Ligy mistrů v roce 2002. Ovšem po příchodu brazilského trenéra [[Vanderlei Luxemburgo|Luxemburga]] a anglického kapitána [[David Beckham|Davida Beckhama]] do Madridu přestala být jeho role v Realu tak jistá a rozhodl se pro další životní krok, po pěti letech přestoupil do Interu Milán, kde v roce 2005 podepsal smlouvu na dva roky.

Jeho snem vždy byla anglická [[Barclays Premier League|Premier League]], kterou si ale nikdy nezahrál. Před koncem jeho kariéry se spekulovalo, že si Luís Figo prodlouží kariéru v [[Čína|Číně]] či [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]] -– přesněji v klubu Al Ittihád. Jenže úspěšný fotbalista po sezoně skončil s profesionální hráčskou kariérou. Na svých stránkách se vyjádřil takto: ,,„''Jsem rád, že svůj poslední den v roli fotbalisty prožiji, když budeme slavit s Interem čtvrtý italský titul za sebou.''"“