Rytíři z Bünau: Porovnání verzí

'''Rytíři z Bünau''' (též z Binova, z Býnu) je označení [[rytíř]]ského rodu původem ze [[Sasko|Saska]]. Rod se rozdělil na několik větví v 16. století. V severních [[Čechy|Čechách]] tak žili příslušníci dvou větví, ovládali poměrně velký majetek a patřili k významným držitelům pozemků. Příslušníci některých větví stále žijí v [[Německo|Německu]] a užívají [[hrabě]]cí titul. Obtížná přehlednost rodu je způsobena tím, že bylo rodovým zvykem dávat mužským potomkům pouze 3 křestní jména: Jindřich (Heinrich), Günter (Vintíř) a Rudolf. V některých generacích se tak vyskytli i tři nositelé téhož jména, kteří se rozlišovali přídomkem jako starší, mladší a nejmladší.

== Historie rodu v Čechách ==

Prvním významným příslušníkem tohoto rodu v Čechách byl Jindřich z Bünau, který vlastnil [[Myslovice]] ([[němčina|německy]] Meuschwitz). Roku [[1523]] je prodal a roku [[1527]] koupil [[hrad]] [[Blankenštein]] ([[Blansko (hrad)|Blansko]]) s okolními vesnicemi, čímž založil Blankenšteinskou větev. Jeho bratr [[Rudolf z Bünau]] vlastnil po otci [[Vesenštein]] (Weesenstein) v [[Sasko|Sasku]], roku [[1515]] koupil [[Lauenštein]] a v roce [[1534]] koupil [[Děčín]]ské panství.

=== Jílovská větev ===

Základ této větve položil Jindřich z Bünau koupí Blankenštejna s okolními vesnicemi. Jednalo se o poměrně velké panství, které mělo být určeno pro jeho syny Rudolfa († 1535) a Gyntera († 1540) a další mužské dědice. Rudolf (manželka Lidmila z Vartemberka) zemřel roku 1535 patrně bezdětný. Díky tomu až do své smrti roku [[1540]] spravoval celý majetek Gynter.

Rudolf starší se oženil se Sybillou z Mynichova, upadl do [[dluh]]ů a jeho [[pozůstalost|dědictví]] (část Jílového) bylo po jeho smrti v roce [[1617]] prodáno jeho bratru Jindřichu († [[1624]]). Rudolf mladší vlastnil Gräbingen v [[Sasko|Sasku]], jeho manželkou byla Eliška z Brünraden. Gynter zdědil [[Koknice]] a Jindřich († [[1624]]) druhou část Jílového. Po smrti Jindřicha (1624) byla jeho žena Dorota z Lucelburka nucena prodat Jílové (1629). Jindřich měl tři dcery (Markétu, Annu a Majdalénu) a syna Jindřicha. Je pravděpodobné, že tento Jindřich si vzal Alénu Kateřinu ze Střítěže a vlastnil [[Zbenice]] ke kterým roku [[1644]] přikoupil ještě [[Rtišovice]]. Po smrti své ženy se znovu oženil s Lidmilou Bohunkou Peruklovou ze Šenraitu, zemřel roku [[1665]]. Jeho starší syn Jindřich († [[1673]]) převzal v roce [[1663]] Rtišovice. Druhý syn Jindřicha († [[1665]]) se jmenoval také Jindřich a ten zdědil [[Zbenice]], po něm je zdědila jeho sestra Anna Kateřina († [[1695]]; manžel Aleš Karla Plot z Konařin), která je prodala. Tím tato větev zanikla.

=== Děčínská větev ===

Zakladatelem této větve je [[Rudolf z Bünau]], který nejprve v roce [[1515]] koupil [[Lauenštein]] a v roce [[1534]] přikoupil [[Děčín]]ské panství. Rudolf byl dvorní maršálek [[Jiří Saský|Jiřího Saského]] a je o něm známo, že patřil ke [[katolictví|katolíkům]]. Jeho manželkou byla Eliška ze Strašedlu se kterou měl pět synů (dva Jindřichy, dva Rudolfy a Gyntera) a několik dcer. Jeden z Rudolfů zemřel bezdětný v roce [[1544]] a jeho dědictví připadlo jeho bratrům. Druhý Rudolf koupil v roce [[1546]] od svého bratrance Blankenštein. Jeho synové Rudolf a Gynter se až do roku [[1571]] přeli se svými strýci (Jindřichem a Gynterem) a správné určení dědictví, poté byly [[krajský hejtman|hejtmany]] na jejich panství, oba zemřeli bezdětní. Jindřich mladší (syn Rudolfa) zdědil děčínské panství a v roce [[1552]] k němu přikoupil Blankenštein, zemřel v roce [[1553]] a jelikož byl bezdětný jeho dědictví si rozdělili jeho bratři Jindřich († [[1571]] založil dobětickou pošlost) a Gynter († [[1576]], založil děčínskou pošlost), kteří založili nové pošlosti tohoto rodu.

==== Dobětická pošlost ====

Jindřich starší († 1571) byl zemský správce v Permě a pán na Vensenšteině, v dědictví po bratrovi získal hrad Blankenštein (1544) a roku [[1568]] koupil [[Dobětice]] (nyní součást [[Ústí nad Labem]]), z nichž zřídil dědičný statek Býnovského rodu. Měl jediného dědice Rudolfa ([[1547]]-[[1622]]). Rudolf sídlil v Březnici (nyní [[Krásné Březno]] v Ústí nad Labem), kde postavil [[zámek Březno]]. Rudolf byl dvakrát ženatý nejprve s Christinou ze Šlejnic a po její smrti s Markétou z Ponikova, přesto zemřel bezdětný, proto jeho dědictví připadlo příbuzným z děčínské pošlosti.

==== Děčínská pošlost ====

[[Soubor:Zámek po rekonstrukci - panoramio.jpg|náhled|Zámek Libouchec]]

Jindřich starší († [[1614]]) získal část děčínského panství s [[Děčín]]em. Gynter († [[1619]]) získal děčínské panství kolem [[Libouchec|Libouchce]] včetně [[zámek Libouchec|zámku Libouchce]]. Rudolf († kolem roku [[1593]]) získal [[Lauenštein]], zemřel bezdětný. Jindřich mladší († [[1591]]), zdědil část děčínského panství na břehu [[Labe]] s [[Podmokly (Děčín)|Podmokly]] a taktéž zemřel bezdětný. Jejich díly si po jejich smrti rozdělili Gynter a Jindřich starší, přičemž Jindřich starší získal Podmokly a Gynter Lauenštejn. Gynter i Jindřich starší měli děti a tak založili nové pošlosti.

===== Pošlost Děčínsko-podmokelská =====

Jindřich starší († [[1614]]) [[pozůstalost|dědictvím]] nejprve získal [[Děčín]] a později i Podmokly. Ekonomicky se mu velmi dařilo a proto v tomto období došlo k vzestupu významu děčínska, velmi aktivně se hlásil k protestantům. Se svou ženou Annou Trmickou z Miliny měl tři syny nejstarší Rudolf zdědil Děčín ([[1622]]), oženil se s Annou Majdalénou Konojedskou z Pojetic ([[1623]]). Protože odmítl přestoupit ke katolické víře, prodal v roce [[1628]] Děčín Kryštofu Šimonu z Thunu, jelikož však Děčín nebyl řádně zaplacen vrátil se v roce [[1631]] do Čech a spravoval nezaplacenou část panství. Zbytek byl doplacen až v letech [[1661]]-[[1671|71]] jeho synovi Jindřichu z Býnu a z Herbergenu. Gynter, druhý syn Jindřicha staršího († [[1614]]) vlastnil Blankenštein, který prodal roku [[1628]] Thunovi a roku [[1642]] mu byla splacena poslední splátka, po prodeji v roce [[1628]] odešel do [[Sasko|Saska]]. Nejmladší syn Jindřicha staršího († [[1614]]) zdědil Trmicko, roku [[1628]] opustil Čechy a v roce [[1629]] prodal část svého panství, v roce [[1631]] se vrátil do Čech a zbytek jeho majetku mu byl zkonfiskován, poté opustil Čechy natrvalo.

===== Pošlost Libouchecko-Laueštejnská =====

Gynter († 1619) se oženil s Markétou z Bredy, s níž měl čtyři syny. Rudolf starší zdědil [[Lauenštein]], Gynter [[Tisá|Šenštein]], Rudolf mladší [[Bünauburg]] a Jindřich peníze a později i [[Vesenštein]]. Gynter a Rudolf mladší odešli roku [[1628]] prodali Thunovi své dědictví a z náboženských důvodů odešli z Čech. Majetek byl doplacen jejich dědicům až v roce 1655.

 

== Erb ==

Erb měl [[štít]] rozdělený křížem, druhé a třetí pole bylo v polovině rozděleno [[červená|červenou]] a stříbrnou barvou. V prvním a čtvrtém červeném poli jsou zlaté [[lev|lví]] [[hlava|hlavy]] držící v tlamě zlaté [[lilie]]. Nad štítem jsou dvě přilby. Na levé přilbě je červené a stříbrné křídlo. Na pravé přilbě je červený [[klobouk]] se stříbrným lemováním a [[páv|pavími]] ocasy.

 

}}

* ŠUMAN František, ''Rytíři z Bünau v Čechách a v Sasku, Děčín'' 2006 {{ISBN|978-80-239-6852-1}}

 

[[Kategorie:Německé šlechtické rody]]