Wikipedie

Alžběta Stuartovna: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Doplnění a opravy textu, doplnění nadpisů a modrých odkazů.
značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 25:
| místo pohřbení = [[Westminsterské opatství]]
}}
'''Alžběta Stuartovna''' ([[19.  srpen]] [[1596]], [[Fife]], [[Skotsko]] – [[13.  únor]] [[1662]], [[Londýn]]) byla nejstarší dcera skotského a později také anglického krále [[Jakub I. Stuart|Jakuba  I. Stuarta]] a [[Anna Dánská|Anny Dánské]] a sestra [[Karel I. Stuart|Karla I.]] Byla manželkou [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] a českou [[královnaKrálovna|královnou]]. V českých zemích bývá nazývána zimní královnou, neboť vláda jejího manžela Fridricha Falckého v Čechách trvala od listopadu 1619 do listopadu 1620, kdy prohrál bitvu na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]].
 
KdyžAlžbětin mladší bratr [[Karel I. Stuart|Karel I.]] se stal anglickým králem po smrti svého otce. Alžbětina nejmladší dcera Žofie vešla ve známost jako [[Žofie Hannoverská]]. Její potomci počínaje [[Jiří I.|Jiřím I.]] se stali anglickými králi v roce [[1714]] vymřelapo vymření dynastie [[Dynastie Stuartovců|Stuartovců]],. naNa britskýanglický trůn tak nastoupili Alžbětini přímí potomci z  [[Hannoverská dynastie|Hannoverské dynastie]].
 
== Život ==
== Anglická a skotská princezna ==
V době, kdy se Alžběta narodila, byl její otec ještě pouze skotským králem a svou dceru pojmenoval po [[Alžběta I.|anglické královně Alžbětě]], jejíž zemi toužil zdědit. Když pak Jakub v jejích šesti letech, v roce [[1603]], anglickou a irskou korunu získal, stala se z Alžběty ještě přitažlivější nevěsta.
 
=== Původ ===
Jedním ze záměrů „[[spiknutí střelného prachu]]“ v roce [[1605]] bylo dosadit devítiletou Alžbětu na trůn jako katolickou panovnici poté, co by byli její otec a protestantská šlechta v Anglii zavražděni. V době tohoto spiknutí dlela Alžběta v [[opatství Coombe]] ve [[Warwickshire]], odkud měla být unesena.
Alžběta byla vnučkou [[Marie Stuartovna|Marie Stuartovny]], kterou nechala v roce 1587 popravit anglická královna [[Alžběta I.]] Jejím otcem byl Jakub I., kterého bezdětná Alžběta I. na konci svého života prohlásila za svého následníka. Alžběta tedy pocházela z velmi slavného rodu.
 
V době, kdy se Alžběta narodila, byl její otec pouze [[Skotsko|skotským]] králem a svou dceru pojmenoval po anglické královně Alžbětě, jejíž zemi toužil zdědit. Když pak Jakub v jejích šesti letech v roce [[1603]] anglickou a irskou korunu získal, stala se Alžběta velmi žádanou nevěstou.<ref>{{Citace monografie
== Manželství ==
| příjmení = Fidler
[[Soubor:Frederick V King of Bohemia; Elizabeth, Queen of Bohemia.jpg|náhled|vlevo|[[Fridrich Falcký]] a Alžběta Stuartovna]]
| jméno = Jiří
[[14. únor]]a [[1613]] se Alžběta Stuartovna v [[Londýn]]ě vdala za [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], tehdy [[Falcké kurfiřtství|falckého kurfiřta]] a vůdce [[Protestantská unie|Protestantské unie]], společenství protestantských vládců [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Jakub I. tak chtěl upevnit svou vazbu na tyto vládce. S Fridrichem pak Alžběta měla třináct dětí (mezi nimi vojevůdce [[Ruprecht Falcký|Ruprechta Falckého]]), ne všechny se však dožily dospělosti.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České královny
| vydání =
| vydavatel = Fragment
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 64
| strany =
| isbn = 978-80-253-1272-8
}}</ref>
 
Alžběta byla druhým dítětem v královské rodině. Prvorozený Jindřich se dožil pouhých osmnácti let a nejmladší Karel se stal následníkem trůnu po svém otci Jakubovi I. Alžběta byla vychována spolu se svým starším bratrem Jindřichem v bývalém opatství Combe ve Warwickshire. Tam se také stala horlivou protestantkou. Alžběta vyrostla do krásné mladé princezny, která měla velké umělecké nadání. Již ve dvanácti letech napsala báseň o třiadvaceti odstavcích, kterou věnovala svému vychovateli. Dalším mužem, kterého velmi milovala, byl její starší bratr Jindřich. Ten ale ve věku osmnácti let zemřel. Pro Alžbětu to byla velká ztráta a na jeho počest dala svému prvorozenému synovi jméno Jindřich. Ve své závěti uvedla, že chce být pochována vedle svého bratra.
# [[Jindřich Fridrich Falcký|Frederik Jindřich]] ([[1614]]–[[1629]]),
# [[Karel Ludvík Falcký|Karel Ludvík]] ([[1617]]–[[1680]]), od roku [[1648]] [[Rýnská Falc|falcký kurfiřt]]
# [[Alžběta Falcká|Alžběta]] ([[1618]]–[[1680]]), přítelkyně a korespondentka [[René Descartes]]a
# [[Ruprecht Falcký|Ruprecht]] ([[1619]]–[[1682]]), hrdina [[Anglická občanská válka|anglické občanské války]]
# [[Mořic Falcký|Mořic]] ([[1620]]–[[1652]]), účastnil se anglické občanské války
# [[Luisa Hollandina Falcká|Luisa Hollandina]] ([[1622]]–[[1709]]),
# Ludvík ([[1624]]–[[1625]]),
# [[Eduard Falcký|Eduard]] ([[1625]]–[[1663]]) – falckrabě a simmernský kurfiřt
# [[Henrietta Marie Falcká|Henrietta Marie]] ([[1626]]–[[1651]]),
# Jan Filip Frederik ([[1627]]–[[1650]]),
# Šarlota ([[1628]]–[[1631]]),
# [[Žofie Hannoverská|Žofie]] ([[1630]]–[[1714]]), manželka [[hannover]]ského [[kurfiřt]]a [[Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský|Ernesta Augusta]], matka [[Jiří I.|Jiřího I.]] – [[seznam britských monarchů|krále Velké Británie a Irska]]
# Gustav Adolf ([[1632]]–[[1641]]).
 
V roce 1605 se Alžběta stala loutkou v připravovaném povstání katolíků proti jejímu otci Jakubovi I. Povstání se nazývalo „[[spiknutí střelného prachu]]“ a jeho záměrem bylo odstranit protestanského krále Jakuba I. a na trůn dosadit devítiletou Alžbětu jako katolickou panovnici. V době tohoto spiknutí dlela Alžběta v opatství Combe ve [[Warwickshire]], odkud měla být unesena. Povstání však bylo odhaleno a vzbouřenci popraveni.
Manželé prvních šest let žili na falckém dvoře v [[Heidelberg]]u. V roce [[1619]] byla Fridrichovi nabídnuta česká koruna, kterou po váhání přijal. Posledního října přijela Alžběta společně s ním do [[Praha|Prahy]], ačkoliv byla ve vysokém stupni těhotenství. [[7. listopad]]u [[1619]] byla korunována českou královnou. V prosinci se narodil syn Ruprecht.
 
=== Česká královnaManželství ===
[[Soubor:Frederick V King of Bohemia; Elizabeth, Queen of Bohemia.jpg|náhled|vlevo|[[Fridrich Falcký]] a Alžběta Stuartovna|253x253pixelů]]Alžběta poznala Fridricha Falckého na anglickém dvoře, kde Fridrich nějaký čas pobýval. Byl to velmi elegantní muž a Alžběta se do něj zamilovala. Její láska byla opětována a oba mladí lidé si dobře rozuměli v názorech na umění a kulturu. Navíc byli podobných náboženských názorů, oba [[Protestantismus|protestanti]] zaměření proti [[Katolicismus|katolické]] církvi. Otec Alžběty se sňatkem souhlasil, neboť chtěl upevnit svou vazbu na protestanské vládce.<ref>{{Citace monografie
Pro české protestantské stavy představovala nová královna příslib anglické pomoci, kterou ovšem Jakub I. svému zeti nikdy neposkytl. Stuartovna se nevyvarovala povýšeného postoje vůči novým poddaným. Byla zvyklá na francouzskou módu a uvolněnější mravy a Pražany její dvůr pohoršoval. Už v prosinci [[1619]] nechala Alžběta přeměnit [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrám sv. Víta]] ke [[kalvinismus|kalvinistickému]] obrazu, ačkoliv ji před tím hodnostáři varovali. Také tím ztrácel nový královský pár sympatie.
| příjmení = Liška
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ženy českých vládců
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo = Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 238
| strany =
| isbn = 978-80-7505-157-8
}}</ref>
 
Ve svých sedmnácti letech [[14. únor|14. února]] [[1613]] se Alžběta Stuartovna v [[Londýn|Londýně]] vdala za [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], také sedmnáctiletého. Již v té době byl [[Falcké kurfiřtství|falckým kurfiřtem]] a vůdcem [[Protestantská unie|Protestantské unie]], společenství protestantských vládců [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Svatební veselí trvalo mnoho dní a bylo doprovázeno ohňostroji a maškarními průvody. Do mladého krásného páru byly vkládány velké naděje a očekávání. Alžběta při své svatbě přešla ke kalvínské konfesi.
Fridrich Falcký ovšem nakonec vládl jen krátce a stejně jako její manžel vešel ve známost jako "Zimní král", z Alžběty se stala "Zimní královna". Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] ([[8. listopad]]u [[1620]]) musel Fridrich s rodinou uprchnout, nejprve se uchýlil do [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a později do [[Haag]]u. Alžběta ve vysokém stupni těhotenství prchala se svými dvorními dámami na západ; bez útočiště, neboť císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] zakázal, aby jim bylo poskytnuto, začala Alžběta na útěku rodit – syn Mořic se narodil [[17. prosinec|17. prosince]]. V její těžké hodince jí pomáhala [[Amálie zu Solms-Braunfels]], později manželka [[Seznam nizozemských panovníků|nizozemského místodržitele]] [[Frederik Hendrik Oranžský|Frederika Hendrika Oranžského]].
 
Krátce po svatbě se manželé vydali do [[Holandsko|Holandska]] a potom do [[Německo|Německa]]. Na své cestě do [[Falc|Falce]] byli všude oslavováni a vítáni. Prvních šest let prožili na falckém dvoře v [[Heidelberg|Heidelbergu]], kde nechal Fridrich pro svou ženu postavit palác Elisabethbau. Ona na falcký dvůr přinesla anglickou kulturu tehdejší alžbětínské doby. Částečně tak změnila vliv francouzského [[Manýrismus|manýrismu]], který tam panoval. Zde spolu prožili krásných šest let, kdy Alžběta porodila tři děti. V těchto letech Alžběta nezasahovala do politiky a věnovala se především své početné rodině.
== Exil ==
[[Soubor:Nicholas Hilliard 019.jpg|náhled|Alžběta Stuartovna od [[Nicholas Hilliard]],asi 1610]]
 
=== Česká královna ===
V [[exil]]u manželský pár pobýval v&nbsp;[[Nizozemsko|nizozemském]] [[Haag]]u. Fridrich zemřel v roce [[1632]] a Alžběta Stuartovna s mladšími dětmi zde zůstala i po jeho smrti. Syn Ruprecht odešel na dvůr svého strýce [[Karel I. Stuart|Karla I.]], další syn Karel Ludvík bojoval ve švédském vojsku.
[[Soubor:Nicholas Hilliard 019.jpg|náhled|Alžběta Stuartovna od [[Nicholas Hilliard]],asi 1610]]Rok 1619 přináší do poklidného života Alžběty a Fridricha velkou změnu. V tomto roce byla Fridrichovi nabídnuta česká koruna, kterou po delším váhání přijal. Velký podíl na tomto rozhodnutí měla jeho žena Alžběta, neboť velmi toužila stát se královnou. Čeští protestanští stavové po smrti [[Matyáš Habsburský|Matyáše II.]] totiž neuznali již zvoleného [[Český král|českého krále]] a přísného katolíka [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] a chtěli krále protestanského. Jejich volba padla na Fridricha Falckého, neboť měl v protestanské Evropě vysoké postavení.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královny a kněžny české
| vydání =
| vydavatel = X-Egem
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| počet stran = 254
| strany =
| isbn = 80-7199-010-8
}}</ref>
 
Příjezd manželů do [[Praha|Prahy]] byl triumfální. Všude byli vítáni slavobránami, dary, zvoněním zvonů nebo salvami. Alžběta v té době byla ve vysokém stupni těhotenství. Přesto si svojí krásou a chováním získala sympatie Čechů. Českou královnou byla korunována [[7. listopad|7. listopadu]] [[1619]] a v prosinci se jí narodil syn Ruprecht.
Karel Ludvík se stal otcovým nástupcem v roli [[kurfiřt]]a v roce [[1648]], ale ani poté jeho matka neopustila Nizozemí. Až v klidnější době anglické [[Restaurace Stuartovců|restaurace]] navštívila v [[Londýn]]ě svého synovce [[Karel II. Stuart|Karla II.]]; během svého pobytu tam i zemřela. Pochována je v kapli [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] ve [[Westminster]]u, kde byl po jejím boku uložen [[6. prosinec|6. prosince]] [[1682]] také její syn Ruprecht. Jako česká královna se podepisovala až do konce svého života.
 
Další dny vlády Fridricha však očekávání českých protestanských stavů nesplnily. Královna pro ně představovala příslib anglické pomoci, kterou však Jakub I. svému zeti odmítl poskytnout. Manželé se v Praze věnovali především svým zábavám, plesům a dalším radovánkám královského dvora. Alžbětě se v Čechách nelíbilo. Neuměla [[Čeština|česky]] ani [[Němčina|německy]] a země jí připadala zaostalá. Byla zvyklá na francouzskou módu a uvolněnější mravy. Pražany naopak její oblečení a chování pohoršovalo.
Alžbětina nejmladší dcera Žofie vešla ve známost jako [[Žofie Hannoverská]], jejíž potomci počínaje [[Jiří I.|Jiřím I.]] byli britští králové.
 
Poslední sympatie ztratila už v prosinci [[1619]], kdy nechala zničit katolickou výzdobu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] a přeměnit jej ve strohém kalvinistickém stylu. Nechala také odstranit z [[Karlův most|Karlova mostu]] uctívaný kříž s [[Ježíš Kristus|Ježíšem Kristem]], který ji pobuřoval. Tak ztrácel nový královský pár sympatie, které postupně přecházely až do nenávisti k jeho dvoru.
 
=== Bitva na Bílé hoře ===
Fridrich Falcký vládl jen krátce a vešel ve známost jako "Zimní král" a Alžběta jako "Zimní královna". Habsburský panovník Ferdinand II. Štýrský si nenechal líbit své sesazení z českého trůnu a vyrazil do Čech s vojskem. Ferdinand zpočátku jeho sílu podcenil a když začal sbírat vojsko, ukázalo se, že prakticky nemá spojence. Ferdinandovo vojsko se tak dostalo až k Praze, kde proběhla osudná bitva na Bílé hoře. Bylo to 8. listopadu 1620. Habsburské vojsko po krátké bitvě porazilo vojsko české.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů
| vydání =
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 584
| strany =
| isbn = 978-80-7451-505-7
}}</ref>
 
Po bitvě Fridrich i s rodinou uprchl z Čech. Fridrich se nejprve uchýlil do [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a později do [[Haag|Haagu]]. Alžběta ve vysokém stupni těhotenství prchala se svými dvorními dámami na západ. Nikdo se jí neodvážil pomoct, neboť císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] pomoc pod pohrůžkou zakázal. Nakonec jí neochotně poskytl pomoc její švagr – kurfiřt braniborský v Kostříně. Alžběta zde [[17. prosinec|17. prosince]] porodila syna Mořice. V její těžké hodince jí pomáhala [[Amálie zu Solms-Braunfels]], později manželka [[Seznam nizozemských panovníků|nizozemského místodržitele]] [[Frederik Hendrik Oranžský|Frederika Hendrika Oranžského]].
 
=== Exil ===
V [[Exil|exilu]] manželský pár pobýval v [[Nizozemsko|nizozemském]] [[Haag|Haagu]], kde vedl poměrně chudý dvůr, závislý na podpoře příbuzných. K tomuto dvoru se upínaly naděje českých protestanských emigrantů a Haag se tak stal centrem protihabsburského odboje. Alžběta se až do konce svého života považovala za českou královnu. Dopisovala si s hrabětem Matyášem Jindřichem Thurnem, hlavním vůdcem českého povstání. Útočiště u ní našel i [[Jan Amos Komenský|Jan Ámos Komenský]] a mnoho dalších pobělohorských exulantů.
 
Fridrich zemřel v roce [[1632]] a Alžběta s mladšími dětmi zůstala v Haagu i po jeho smrti. Syn Ruprecht odešel na dvůr svého strýce [[Karel I. Stuart|Karla I.]], další syn Karel Ludvík bojoval ve [[Švédsko|švédském]] vojsku. Karel Ludvík se stal otcovým nástupcem v roli [[Kurfiřt|kurfiřta]] v roce [[1648]], ale ani poté jeho matka neopustila [[Nizozemsko|Nizozemí]].
 
=== Úmrtí ===
Konec [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] [[Vestfálský mír|vestfálskou dohodou]] v roce 1648 znamenal pro Alžbětu velké zklamání a konec nadějí na návrat do [[Čechy|Čech]]. Dočkala se i dalších zklamání, neboť její synové Karel Ludvík a Eduard přestoupil ke katolicismu. Stejně učinila i její dcera Ludvika.
 
Navíc v [[Anglie|Anglii]] vypukla revoluce, během které byl popraven její bratr a anglický král Karel I. Ke konci života jí zbyl jediný věrný přítel a milenec anglický lord William Craven, který ji po smrti manžela všemožně podporoval. Koupil pro ni zámek Combe Abbey, kde žila v dětství. Až v klidnější době anglické [[Restaurace Stuartovců|restaurace]] navštívila v [[Londýn|Londýně]] svého synovce [[Karel II. Stuart|Karla II.]], který nastoupil na anglický trůn. Rozhodla se vrátit natrvalo do své vlasti a žít po boku lorda Cravena, kterého si měla vzít v únoru 1662. Zemřela však [[13. únor]] [[1662]] několik dní před svatbou na zápal plic. Lord Craven se už nikdy neoženil a zůstal přítelem a rádcem jejího syna Ruprechta.
 
Alžběta byla pochována v kapli [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] ve [[Westminster|Westminsteru]]. Po jejím boku tam byl uložen [[6. prosinec|6. prosince]] [[1682]] také její syn Ruprecht.
 
== Alžběta a filozofové ==
Alžběta vedla koresponcencikorespondenci ve [[Francouzština|francouzštině]] s&nbsp; mnoha důležitými mysliteli své doby, včetně [[René Descartes|René Descartese]]e. Starší historici mnoho z tétotuto její korespondencekorespondenci přehlíželi, veneboť vířese domnívali, že filozofové pouze takto udržovali dekórum. To,Alžběta že Alžbětavšak dlouho žila prakticky bez peněz, vedloa některépřesto dnešník historikyní vzhlíželo mnoho umělců a filozofyučenců ks úctou. Dnešní historici se závěrudomnívají, že Alžbětina kritika Descartesovy ''Meditace o první filosofii'' ho inspirovala k sepsání ''Vášně duše.'', kteréToto dílo je považováno za rafinovanějšíjedno z jeho nejlepších spisděl nežv tyoblasti předchozípsychologie.
 
== Potomci ==
S Fridrichem měla Alžběta třináct dětí (mezi nimi vojevůdce [[Ruprecht Falcký|Ruprechta Falckého]]), ne všechny se však dožily dospělosti.
 
1.   [[Jindřich Fridrich Falcký|Frederik Jindřich]] ([[1614]]–[[1629]]),
 
2.   [[Karel Ludvík Falcký|Karel Ludvík]] ([[1617]]–[[1680]]), od roku [[1648]] [[Rýnská Falc|falcký kurfiřt]]
 
3.   [[Alžběta Falcká|Alžběta]] ([[1618]]–[[1680]]), přítelkyně a korespondentka [[René Descartes|René Descartesa]]
 
4.   [[Ruprecht Falcký|Ruprecht]] ([[1619]]–[[1682]]), hrdina [[Anglická občanská válka|anglické občanské války]]
 
5.   [[Mořic Falcký|Mořic]] ([[1620]]–[[1652]]), účastnil se anglické občanské války
 
6.   [[Luisa Hollandina Falcká|Luisa Hollandina]] ([[1622]]–[[1709]]),
 
7.   Ludvík ([[1624]]–[[1625]]),
 
8.   [[Eduard Falcký|Eduard]] ([[1625]]–[[1663]]) – falckrabě a simmernský kurfiřt
 
9.   [[Henrietta Marie Falcká|Henrietta Marie]] ([[1626]]–[[1651]]),
 
10. Jan Filip Frederik ([[1627]]–[[1650]]),
 
11. Šarlota ([[1628]]–[[1631]]),
 
12. [[Žofie Hannoverská|Žofie]] ([[1630]]–[[1714]]), manželka [[Hannover|hannoverského]] [[Kurfiřt|kurfiřta]] [[Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský|Ernesta Augusta]], matka [[Jiří I.|Jiřího I.]] – [[Seznam britských monarchů|krále Velké Británie a Irska]]
 
13. Gustav Adolf ([[1632]]–[[1641]]).
<br />
 
== Vývod z předků ==
{{Předkové5
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
Řádek 115 ⟶ 201:
}}
 
== LiteraturaOdkazy ==
 
=== Reference ===
 
=== Literatura ===
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Alžběta}}
* {{Commonscat}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Alžběta_Stuartovna“