Alžběta Stuartovna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění a opravy textu, doplnění nadpisů a modrých odkazů. značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 25:
| místo pohřbení = [[Westminsterské opatství]]
}}
'''Alžběta Stuartovna''' ([[19.
== Život ==
=== Původ ===
Alžběta byla vnučkou [[Marie Stuartovna|Marie Stuartovny]], kterou nechala v roce 1587 popravit anglická královna [[Alžběta I.]] Jejím otcem byl Jakub I., kterého bezdětná Alžběta I. na konci svého života prohlásila za svého následníka. Alžběta tedy pocházela z velmi slavného rodu.
V době, kdy se Alžběta narodila, byl její otec pouze [[Skotsko|skotským]] králem a svou dceru pojmenoval po anglické královně Alžbětě, jejíž zemi toužil zdědit. Když pak Jakub v jejích šesti letech v roce [[1603]] anglickou a irskou korunu získal, stala se Alžběta velmi žádanou nevěstou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České královny
| vydání =
| vydavatel = Fragment
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 64
| strany =
| isbn = 978-80-253-1272-8
}}</ref>
Alžběta byla druhým dítětem v královské rodině. Prvorozený Jindřich se dožil pouhých osmnácti let a nejmladší Karel se stal následníkem trůnu po svém otci Jakubovi I. Alžběta byla vychována spolu se svým starším bratrem Jindřichem v bývalém opatství Combe ve Warwickshire. Tam se také stala horlivou protestantkou. Alžběta vyrostla do krásné mladé princezny, která měla velké umělecké nadání. Již ve dvanácti letech napsala báseň o třiadvaceti odstavcích, kterou věnovala svému vychovateli. Dalším mužem, kterého velmi milovala, byl její starší bratr Jindřich. Ten ale ve věku osmnácti let zemřel. Pro Alžbětu to byla velká ztráta a na jeho počest dala svému prvorozenému synovi jméno Jindřich. Ve své závěti uvedla, že chce být pochována vedle svého bratra.
V roce 1605 se Alžběta stala loutkou v připravovaném povstání katolíků proti jejímu otci Jakubovi I. Povstání se nazývalo „[[spiknutí střelného prachu]]“ a jeho záměrem bylo odstranit protestanského krále Jakuba I. a na trůn dosadit devítiletou Alžbětu jako katolickou panovnici. V době tohoto spiknutí dlela Alžběta v opatství Combe ve [[Warwickshire]], odkud měla být unesena. Povstání však bylo odhaleno a vzbouřenci popraveni.
===
[[Soubor:Frederick V King of Bohemia; Elizabeth, Queen of Bohemia.jpg|náhled|vlevo|[[Fridrich Falcký]] a Alžběta Stuartovna|253x253pixelů]]Alžběta poznala Fridricha Falckého na anglickém dvoře, kde Fridrich nějaký čas pobýval. Byl to velmi elegantní muž a Alžběta se do něj zamilovala. Její láska byla opětována a oba mladí lidé si dobře rozuměli v názorech na umění a kulturu. Navíc byli podobných náboženských názorů, oba [[Protestantismus|protestanti]] zaměření proti [[Katolicismus|katolické]] církvi. Otec Alžběty se sňatkem souhlasil, neboť chtěl upevnit svou vazbu na protestanské vládce.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Liška
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ženy českých vládců
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo = Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 238
| strany =
| isbn = 978-80-7505-157-8
}}</ref>
Ve svých sedmnácti letech [[14. únor|14. února]] [[1613]] se Alžběta Stuartovna v [[Londýn|Londýně]] vdala za [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], také sedmnáctiletého. Již v té době byl [[Falcké kurfiřtství|falckým kurfiřtem]] a vůdcem [[Protestantská unie|Protestantské unie]], společenství protestantských vládců [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Svatební veselí trvalo mnoho dní a bylo doprovázeno ohňostroji a maškarními průvody. Do mladého krásného páru byly vkládány velké naděje a očekávání. Alžběta při své svatbě přešla ke kalvínské konfesi.
Krátce po svatbě se manželé vydali do [[Holandsko|Holandska]] a potom do [[Německo|Německa]]. Na své cestě do [[Falc|Falce]] byli všude oslavováni a vítáni. Prvních šest let prožili na falckém dvoře v [[Heidelberg|Heidelbergu]], kde nechal Fridrich pro svou ženu postavit palác Elisabethbau. Ona na falcký dvůr přinesla anglickou kulturu tehdejší alžbětínské doby. Částečně tak změnila vliv francouzského [[Manýrismus|manýrismu]], který tam panoval. Zde spolu prožili krásných šest let, kdy Alžběta porodila tři děti. V těchto letech Alžběta nezasahovala do politiky a věnovala se především své početné rodině.
=== Česká královna ===
[[Soubor:Nicholas Hilliard 019.jpg|náhled|Alžběta Stuartovna od [[Nicholas Hilliard]],asi 1610]]Rok 1619 přináší do poklidného života Alžběty a Fridricha velkou změnu. V tomto roce byla Fridrichovi nabídnuta česká koruna, kterou po delším váhání přijal. Velký podíl na tomto rozhodnutí měla jeho žena Alžběta, neboť velmi toužila stát se královnou. Čeští protestanští stavové po smrti [[Matyáš Habsburský|Matyáše II.]] totiž neuznali již zvoleného [[Český král|českého krále]] a přísného katolíka [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] a chtěli krále protestanského. Jejich volba padla na Fridricha Falckého, neboť měl v protestanské Evropě vysoké postavení.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královny a kněžny české
| vydání =
| vydavatel = X-Egem
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| počet stran = 254
| strany =
| isbn = 80-7199-010-8
}}</ref>
Příjezd manželů do [[Praha|Prahy]] byl triumfální. Všude byli vítáni slavobránami, dary, zvoněním zvonů nebo salvami. Alžběta v té době byla ve vysokém stupni těhotenství. Přesto si svojí krásou a chováním získala sympatie Čechů. Českou královnou byla korunována [[7. listopad|7. listopadu]] [[1619]] a v prosinci se jí narodil syn Ruprecht.
Další dny vlády Fridricha však očekávání českých protestanských stavů nesplnily. Královna pro ně představovala příslib anglické pomoci, kterou však Jakub I. svému zeti odmítl poskytnout. Manželé se v Praze věnovali především svým zábavám, plesům a dalším radovánkám královského dvora. Alžbětě se v Čechách nelíbilo. Neuměla [[Čeština|česky]] ani [[Němčina|německy]] a země jí připadala zaostalá. Byla zvyklá na francouzskou módu a uvolněnější mravy. Pražany naopak její oblečení a chování pohoršovalo.
Poslední sympatie ztratila už v prosinci [[1619]], kdy nechala zničit katolickou výzdobu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] a přeměnit jej ve strohém kalvinistickém stylu. Nechala také odstranit z [[Karlův most|Karlova mostu]] uctívaný kříž s [[Ježíš Kristus|Ježíšem Kristem]], který ji pobuřoval. Tak ztrácel nový královský pár sympatie, které postupně přecházely až do nenávisti k jeho dvoru.
=== Bitva na Bílé hoře ===
Fridrich Falcký vládl jen krátce a vešel ve známost jako "Zimní král" a Alžběta jako "Zimní královna". Habsburský panovník Ferdinand II. Štýrský si nenechal líbit své sesazení z českého trůnu a vyrazil do Čech s vojskem. Ferdinand zpočátku jeho sílu podcenil a když začal sbírat vojsko, ukázalo se, že prakticky nemá spojence. Ferdinandovo vojsko se tak dostalo až k Praze, kde proběhla osudná bitva na Bílé hoře. Bylo to 8. listopadu 1620. Habsburské vojsko po krátké bitvě porazilo vojsko české.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů
| vydání =
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 584
| strany =
| isbn = 978-80-7451-505-7
}}</ref>
Po bitvě Fridrich i s rodinou uprchl z Čech. Fridrich se nejprve uchýlil do [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a později do [[Haag|Haagu]]. Alžběta ve vysokém stupni těhotenství prchala se svými dvorními dámami na západ. Nikdo se jí neodvážil pomoct, neboť císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] pomoc pod pohrůžkou zakázal. Nakonec jí neochotně poskytl pomoc její švagr – kurfiřt braniborský v Kostříně. Alžběta zde [[17. prosinec|17. prosince]] porodila syna Mořice. V její těžké hodince jí pomáhala [[Amálie zu Solms-Braunfels]], později manželka [[Seznam nizozemských panovníků|nizozemského místodržitele]] [[Frederik Hendrik Oranžský|Frederika Hendrika Oranžského]].
=== Exil ===
V [[Exil|exilu]] manželský pár pobýval v [[Nizozemsko|nizozemském]] [[Haag|Haagu]], kde vedl poměrně chudý dvůr, závislý na podpoře příbuzných. K tomuto dvoru se upínaly naděje českých protestanských emigrantů a Haag se tak stal centrem protihabsburského odboje. Alžběta se až do konce svého života považovala za českou královnu. Dopisovala si s hrabětem Matyášem Jindřichem Thurnem, hlavním vůdcem českého povstání. Útočiště u ní našel i [[Jan Amos Komenský|Jan Ámos Komenský]] a mnoho dalších pobělohorských exulantů.
Fridrich zemřel v roce [[1632]] a Alžběta s mladšími dětmi zůstala v Haagu i po jeho smrti. Syn Ruprecht odešel na dvůr svého strýce [[Karel I. Stuart|Karla I.]], další syn Karel Ludvík bojoval ve [[Švédsko|švédském]] vojsku. Karel Ludvík se stal otcovým nástupcem v roli [[Kurfiřt|kurfiřta]] v roce [[1648]], ale ani poté jeho matka neopustila [[Nizozemsko|Nizozemí]].
=== Úmrtí ===
Konec [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] [[Vestfálský mír|vestfálskou dohodou]] v roce 1648 znamenal pro Alžbětu velké zklamání a konec nadějí na návrat do [[Čechy|Čech]]. Dočkala se i dalších zklamání, neboť její synové Karel Ludvík a Eduard přestoupil ke katolicismu. Stejně učinila i její dcera Ludvika.
Navíc v [[Anglie|Anglii]] vypukla revoluce, během které byl popraven její bratr a anglický král Karel I. Ke konci života jí zbyl jediný věrný přítel a milenec anglický lord William Craven, který ji po smrti manžela všemožně podporoval. Koupil pro ni zámek Combe Abbey, kde žila v dětství. Až v klidnější době anglické [[Restaurace Stuartovců|restaurace]] navštívila v [[Londýn|Londýně]] svého synovce [[Karel II. Stuart|Karla II.]], který nastoupil na anglický trůn. Rozhodla se vrátit natrvalo do své vlasti a žít po boku lorda Cravena, kterého si měla vzít v únoru 1662. Zemřela však [[13. únor]] [[1662]] několik dní před svatbou na zápal plic. Lord Craven se už nikdy neoženil a zůstal přítelem a rádcem jejího syna Ruprechta.
Alžběta byla pochována v kapli [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] ve [[Westminster|Westminsteru]]. Po jejím boku tam byl uložen [[6. prosinec|6. prosince]] [[1682]] také její syn Ruprecht.
== Alžběta a filozofové ==
Alžběta vedla
== Potomci ==
S Fridrichem měla Alžběta třináct dětí (mezi nimi vojevůdce [[Ruprecht Falcký|Ruprechta Falckého]]), ne všechny se však dožily dospělosti.
1. [[Jindřich Fridrich Falcký|Frederik Jindřich]] ([[1614]]–[[1629]]),
2. [[Karel Ludvík Falcký|Karel Ludvík]] ([[1617]]–[[1680]]), od roku [[1648]] [[Rýnská Falc|falcký kurfiřt]]
3. [[Alžběta Falcká|Alžběta]] ([[1618]]–[[1680]]), přítelkyně a korespondentka [[René Descartes|René Descartesa]]
4. [[Ruprecht Falcký|Ruprecht]] ([[1619]]–[[1682]]), hrdina [[Anglická občanská válka|anglické občanské války]]
5. [[Mořic Falcký|Mořic]] ([[1620]]–[[1652]]), účastnil se anglické občanské války
6. [[Luisa Hollandina Falcká|Luisa Hollandina]] ([[1622]]–[[1709]]),
7. Ludvík ([[1624]]–[[1625]]),
8. [[Eduard Falcký|Eduard]] ([[1625]]–[[1663]]) – falckrabě a simmernský kurfiřt
9. [[Henrietta Marie Falcká|Henrietta Marie]] ([[1626]]–[[1651]]),
10. Jan Filip Frederik ([[1627]]–[[1650]]),
11. Šarlota ([[1628]]–[[1631]]),
12. [[Žofie Hannoverská|Žofie]] ([[1630]]–[[1714]]), manželka [[Hannover|hannoverského]] [[Kurfiřt|kurfiřta]] [[Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský|Ernesta Augusta]], matka [[Jiří I.|Jiřího I.]] – [[Seznam britských monarchů|krále Velké Británie a Irska]]
13. Gustav Adolf ([[1632]]–[[1641]]).
<br />
{{Předkové5
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
Řádek 115 ⟶ 201:
}}
==
=== Reference ===
=== Literatura ===
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Alžběta}}
* {{Commonscat}}
|