Walter Jupiter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněn text a obrázky dle uvedených zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 27:
| rok vydání = 1983
| počet stran = 368
| strany = 40-45, 52, 219-220, 274-275, 284-285
| isbn =
}}</ref>
Řádek 46:
S výrobou hvězdicových motorů měla sice jinonická továrna řadu zkušeností, neboť od roku 1923 vyráběla motory řady NZ vlastní konstrukce, ovšem s výkonem jen 60-120 k (44-88 kW). Nyní před ní stál úkol zhostit se výroby motoru o výkonu 420 k (309 kW). Současně s tím bylo nezbytné významně změnit výrobní technologie a pracovní postupy. Veškeré druhy ocelí byly nakupovány od [[Huť Poldi|Hutě Poldi]] z Kladna, odlitky pístů byly ze [[Slévárenství|slévárny]] [[Škoda (podnik)|Škody Plzeň]] a součásti ze [[Slitiny hliníku|slitin hliníku]] byly odlity v jinonické slévárně. Mimo jiné byly v zapalování použity československé [[Zapalovací svíčka|zapalovací svíčky]] Jiskra firmy Eisner a spol., Praha.<ref name=":0" />
První Jupiter označený jako Walter Jupiter IV absolvoval 100-hodinovou zkoušku (homologaci) na nové brzdě Heenan-Fround pod dohledem [[Certifikační organizace|certifikační státní zkušebny]]
| příjmení = Hof
| jméno = Em. dr.
| titul = Po IV. mezinárodní výstavě v Praze
| periodikum = Letectví
| datum vydání = červenec 1927
| ročník = VII. (1927)
| číslo = 7
| strany = 156-159
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1ae126ff-51e3-11e9-8c25-005056b73ae5
}}</ref> Po Jupiteru IV následovala v srpnu 1929 verze Walter Jupiter VI, která se vyznačovala zlepšeními na ojničním systému, v uložení hřídele, válců a rozvodu. Motor dostal nová [[Magneto|magneta]] Scintilla GN9DA a [[Zapalovací svíčka|svíčky]] Jiskra 240.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 56 ⟶ 66:
| strany = 319
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:e5cf07c2-51ed-11e9-96b4-005056b73ae5
}}</ref> Po verzi VI následoval Walter Jupiter VII s [[Kompresor|kompresorem]] a posléze [[Reduktor|reduktorová]] verze Walter Jupiter VIII-R. Motory Walter Jupiter se vyráběly až do roku 1932. Dalším licenčním motorem vyráběným v jinonické továrně, který následoval po Jupiteru, byl od roku [[1934 v letectví|1934]] [[Hvězdicový motor|hvězdicový]] devítiválec [[Walter Pegas]], který vyvinula firma [[Bristol Aeroplane Company|Bristol Engine Company]] ([[Bristol Pegasus]]) a byl
Podle firemních podkladů Walter bylo vyrobeno 60 motorů Walter Jupiter IV a 215 motorů Walter Jupiter VI.<ref>Počet vyrobených motorů v závodě Jinonice dle typů do r. 1948, 23.3.1948, Technická kancelář, Letecké závody, n.p.</ref> Celkem všech variant Jupiterů IV a VI bylo vyrobeno 275 kusů.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 81 ⟶ 91:
== Popis motoru ==
Ocelové [[Válec (motor)|válce]] motoru, obrobené z výkovků, byly nasazeny na klikovou skříň válcového tvaru. [[Hlava válce|Hlavy válců]] byly z [[Slitiny hliníku|hliníkové slitiny]], chladicí žebra byla obráběna z plného materiálu. [[Slitiny hliníku|Hliníkový]] píst měl 3 kroužky, horní 2 byly těsnící, spodní byl stírací. Tenkostěnné pístní čepy byly vyrobeny z oceli a [[Kalení|kaleny]] na vzduchu. Mazání těchto čepů se dělo olejem, odstříknutým z klikové ojniční pánve.<ref name=":3">Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. A13-14</ref>
Obě poloviny motorové skříně ([[odlitek]] z [[Slitiny hliníku|hliníkové slitiny]]) se dvěma víky byly spojeny 9 svorníky. V přední části komory byla vlastní rozvodová skříň. Byla zakryta víkem z hliníkové slitiny. Zadní díl klikové komory měl po vnějším obvodu prstencovou dutinu, do níž ústily otvory přírub pro sací potrubí. Ventilový [[Over Head Valve|rozvod OHV]] se 4 ventily v každé hlavě. Pohon rozvodovým bubnem (vačkovým kotoučem) se 2 vačkami, vnější byla pro sací ventily a druhá, vnitřní výfukové ventily. Rozvodový buben měl dlouhý náboj s bronzovou vložkou a byl vložen mezi hlavní válečkové ložisko motoru a výstředný čep distanční vložky. Hlavní [[ojnice]] a 8 vedlejších průřezu H byly obrobeny z chromniklové [[Ocel|oceli]] Poldi Victrix a leštěny. Vyvrtaný, jednou zalomený [[Kliková hřídel|klikový hřídel]] z chromniklové oceli byl uložen ve třech [[Válečkové ložisko|válečkových ložiscích]]. Hlavní ložiska byla vsazena do ocelových pouzder a byla zalisována do stěn komory.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čermák
| jméno = E. prof. ing.
Řádek 91 ⟶ 103:
| strany = 151-156
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:32ca9800-679a-11e4-8214-005056827e51?page=uuid:16d52320-67a1-11e4-8b87-001018b5eb5c
}}</ref>[[Soubor:Walter Jupiter IV, skica, podélný řez motorem (1927).jpg|náhled|Walter Jupiter IV, skica, podélný řez motorem (1927)]]
Mazání se suchou skříní (olej se z ní odčerpával pumpami, sací a tlačná). Olej se rozváděl dutinami hřídele ke všem ložiskům. Výrobce motoru doporučoval použití oleje Caroil (Mobiloil).<ref name=":3" /> Pohon olejových [[Čerpadlo|čerpadel]] zajišťoval svislý hřídel od hlavního hřídele motoru s kuželovým soukolím o nestejné velikosti kol. Na obou koncích byl hřídel uzavřen zátkami. Větší ozubené kolo zabíralo současně do ozubených kol dvou [[Magneto|magnetek]]. Od každé z nich vedlo 9 kabelů ke svíčkám. Kabely (celkem 18) byly ukryty v kovovém pouzdru. Zapalování dvěma [[Magneto|magnetkami]] Scintilla. [[Karburátor|Karburátory]] Zénith byly na tomto motoru 3, každý karburátor zásoboval 3 válce.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čermák
| jméno = E. prof. ing.
| titul = Letecký motor Bristol Jupiter (3. část)
| periodikum = Vynálezy a pokroky
| datum vydání = 1927
| ročník = XVI. (1926-7)
| číslo = 20
| strany = 1-5
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e19aca80-679a-11e4-8214-005056827e51?page=uuid:210755a0-679e-11e4-9ab5-5ef3fc9ae867
}}</ref>
Odlehčený vrtulový náboj byl připojen přes kuželové drážkování ke skříni 10 svorníky. Pohon zpravidla dřevěnou, dvoulistou vrtulí s pevným nastavením listů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čermák
| jméno = E. prof. ing.
Řádek 103 ⟶ 126:
| strany = 181-185
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6f563c90-6798-11e4-8214-005056827e51?page=uuid:6463ae00-67a0-11e4-8fe2-5ef3fc9bb22f
}}</ref>
[[Soubor:Walter Jupiter VI.jpg|náhled|Walter Jupiter VI (1929)]]
Řádek 121 ⟶ 132:
Motory řady Walter Jupiter byly využívány československými [[Letecký výrobce|leteckými výrobci]] [[Aero Vodochody|Aero]], [[Avia]] a [[Letov]].
=== Avia ===
První letoun, na kterém se motor ''Walter Jupiter IV'' o výkonu 315-330 [[Watt|kW]] (420-450 [[Koňská síla|k]]) objevil, byl dvoumístný [[stíhací letoun]] [[Avia BH-26]] vzniklý roku [[1926 v letectví|1926]]. Byl představen v závěru roku na aerosalonu v Paříži<ref>{{Citace periodika
| příjmení = -
Řádek 131 ⟶ 143:
| strany = 1-2
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1de98c97-5109-11e7-ad9e-005056b73ae5
}}</ref> a od roku 1927 do něj byly montovány licenční Jupitery IV z jinonické továrny.
| příjmení = Folprecht
| jméno = Radek
| titul = Československá letecká společnost měla zahraniční linky dříve než ČSA
| url = https://www.idnes.cz/technet/technika/ceskoslovenska-letecka-spolecnost.A170118_221700_tec_technika_erp
| vydavatel = MAFRA, a. s. (Technet)
| místo = Praha
| datum vydání = 22.1.2017
| datum přístupu = 10.5.2019
}}</ref> Dopravní Avia BH-25J byl první československý letoun, který byl nasazen v mezinárodní přepravě. Všechny z vyrobených 5 letounů BH-25J sloužily u [[Československá letecká společnost|ČLS]] (L-BABA až BABF resp. OK-ABA až ABF), po čase dva z nich koupil Aeroklub vysokoškolského sportu (1933-4) a jeden letoun odkoupila [[Baťova letecká společnost|letecká společnost firmy Baťa]] (OK-ABC, 1931). Šestý kus A 38 byl zakoupen MNO. V Avii v roce 1928 rekonstruovali původně 2 holandské letouny Fokker F-VIIa a osadili je motory ''Jupiter IV''. Provozovala je [[Československá letecká společnost|ČLS]] s imatrikulacemi L-BAAH a L-BAAI (OK-AAH, OK-AAI) až do přelomu let 1934-5.
Dále se Jupitery uplatnily na vojenských [[Stíhací letoun|stíhacích]] [[dvouplošník|dvouplošnících]] [[Avia BH-26]] (1926) a [[Avia BH-33|BH-33]] (1928). V roce 1928 v závodě okružní let Okolo Malé dohody a Polska (II. ročník pořádaný [[Aeroklub České republiky|Aeroklubem RČs.]]) štkp. Miloš Zelený na letounu Avia BH-26 s motorem ''Jupiter VI'' obsadil 9. místo.<ref name=":4" /> V roce 1929 3 letouny [[Avia BH-33]] obsadily na tomto závodě 2.-4. místo . Druhý byl škpt. [[Karel Mareš (vojenský letec)|Karel Mareš]] (BH-33, ''Walter Jupiter VII''), na třetím a čtvrtém místě byli jugoslávští piloti Bajdak a Cintič (oba s Avia BE-33E).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hartman
| jméno = Antonín Robert
| titul = Třetí závod Kolem Malé dohody a Polska
| periodikum = Letec
| datum vydání = 15.9.1929
| ročník = 5. (1929)
| číslo = 9
| strany = 460-462
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:b0874773-5118-11e7-8fe6-005056b73ae5
}}</ref> ''Walter Jupiter VII'' byl "výškový" motor s kompresorem, který si zachovával výkon 510 k až do výše 4000 m.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hájek
| jméno = Jan ing.
| titul = Letecké motory na pařížském aerosalonu 1930
| periodikum = Letectví
| datum vydání = leden 1931
| ročník = 11. (1931)
| číslo = 1
| strany = 10-20
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1b54a9bd-5208-11e9-9f75-005056b73ae5
}}</ref> Téhož závodu Okolo Malé dohody a Polska v roce 1929 se měl zúčastnit i štkp. [[František Malkovský]] na [[Stíhací letoun|stíhacím letounu]] [[Avia B-133]] s motorem ''Jupiter VI'', ale samotném závodě nestartoval, protože stroj se nepodařilo před soutěží dokončit včas. S letouny Avia BH-33E (1929), kde se postupně uplatnily motory verzí IV, VI a VII, byly zaznamenány mnohé sportovní (''Walter Jupiter VII'') i exportní úspěchy vč. varianty BH-33E. Pro export BH-33E do Jugoslávie, Řecka atd. nebyly letouny dle licenčního ujednání vybaveny československými motory. Poslední aplikací s motorem ''Jupiter IV'' byl vojenský, třímotorový [[Bombardér|bombardovací]] [[hornoplošník]] [[Avia F-IX]] (1932), kterých bylo vyrobeno v letech 1932-1933 celkem 12 kusů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Flieger
| jméno = Jan
| titul = Walter Jupiter VI
| url = https://forum.valka.cz/topic/view/36361/Walter-Jupiter-VI
| vydavatel = Občanské sdružení valka.cz
| místo = Nelahozeves
| datum vydání = 26.11.2005
| datum přístupu = 9.4.2019
}}</ref>
=== Aero ===
V roce 1927 k aplikacím ''Jupiteru IV'' přibyl [[Dopravní letoun|dopravní]] [[dvouplošník]] [[Aero A-23]] až pro 8 cestujících vč. posádky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 152 ⟶ 207:
}}</ref> Kromě dvoučlenné posádky pojal pět až šest cestujících a jejich zavazadla.
[[Soubor:Walter Jupiter VIII-R.jpg|náhled|Walter Jupiter VIII-R]]
Již o rok později (1928) byly veřejnosti představeny s motorem ''Walter Jupiter IV'' letouny:
Následně homologovaný ''Walter Jupiter VI'' o výkonu 330-399 kW (450-543 k) se od roku 1929 uplatnil na nových letounech, ale také na již provozovaných, kde nahrazoval i verzi Jupiter IV: [[bitevní letoun]] [[Aero A-32]] (1927), vč. variant Aero AP-32 a APb-32. V letech 1927-31 bylo vyrobeno 31 strojů A-32, dalších 16 bylo v roce 1929 exportováno do Finska (finské letouny byly vybaveny motorem Issota Frascini Asso Caccia a originálními Gnome-Rhône Jupiter, export motorů Walter Jupiter licence nepovolovala).<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Čížek
| jméno = Martin
Řádek 200 ⟶ 235:
| strany = 1
| isbn =
}}</ref> Celkem ve verzi AP-32 a APb-32 bylo vyrobeno 114 letounů.<ref name=":2" />
=== Letov ===
První aplikací byla instalace motoru ''Jupiter VIII-R'' na prototyp vojenského [[Stíhací letoun|stíhacího]] [[dvouplošník|dvouplošníku]] [[Letov Š-20|Letov Š-20J]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Flieger
| jméno = Jan
| titul = Walter Jupiter
| url = https://forum.valka.cz/topic/view/
| vydavatel = Občanské sdružení valka.cz
| místo = Nelahozeves
| datum vydání = 26.
| datum přístupu = 9.4.2019
}}</ref> V roce 1927 při zkouškách letounu [[Letov Š-20|Letov Š-20J]] s motorem ''Jupiter VIII-R'' (o výkonu 480 k) vystoupal tovární pilot Letova [[Bohumil Kovanda]] do výšky 8700 m, což byl na tu dobu skvělý výkon a získal tak cenu pplk. Viplera za nejlepší výkon na výšku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = XV. výroční valná hromada Aeroklubu RČs.
| periodikum = Letectví
| datum vydání = únor 1928
| ročník = VIII. (1928)
| číslo = 2
| strany = 57-59
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:37e65d70-51e7-11e9-b7f4-005056b73ae5
}}</ref> Letov Š-20J se do sériové výroby nedostal, ale zkušenosti byly využity v následném [[Stíhací letoun|stíhacím]] [[Dvouplošník|dvouplošníku]] [[Letov Š-31/131|Letov Š-31]], který byl osazen motorem ''Jupiter VI'' (1929).<ref>Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. L49</ref> V letech 1931-1932 bylo postaveno 32 sériových letounů Š-31.
| příjmení =
| jméno =
Řádek 223 ⟶ 269:
| strany = 241, 242a
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:28a90a50-51e8-11e9-af9e-005056b73ae5
}}</ref> Na trati dlouhé 3112 km s nákladem 1000 kg dosáhl Kalla průměrné rychlosti 201,2 km/h a do výšky 3000 m vystoupal za 28,9 min. Dále s ''Jupiterem VI'' létal vojenský [[Bombardér|bombardovací]] a [[Pozorovací letoun|pozorovací]] [[dvouplošník]] [[Letov Š-328|Letov Š-128]] (1930), kterých bylo [[Československé letectvo|československému letectvu]] dodáno 16 v roce 1931 z celkem 19 vyrobených.<ref name=":1" />
Jeden v licenci Letovem vyrobený (červen 1929) dopravní letoun [[Farman F.60 Goliath|Farman F.62 Goliath]] (L-BAGH, OK-AGH) měl nainstalován pohonnou jednotku ''Jupiter IV'' a změnil se tak na standardní typ [[Farman F.60 Goliath|Farman F.63 BN.4]]. Od zimy 1932 jej po [[České aerolinie|ČSA]] provozovalo Ministerstvo národní obrany, avšak pouze do 24. 12. 1932.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| url = http://www.cs-letectvi.cz/imatrikulace/letov-f-63-goliath-ok-agh-id-b146
| vydavatel = Československé letectví - web o historii letectví u nás
|
|
| datum přístupu = 2020-06-18
}}</ref>
== Použití v letadlech ==
Řádek 251 ⟶ 286:
*[[Aero A-23]]
*[[Aero A-32]], Aero AP-32, Aero APb-32
*[[Aero A-38
*[[Aero A-30|Aero A-130]]
*[[Avia BH-21|Avia BH-21J]]
*[[Avia BH-25|Avia BH-25J]]
*[[Avia BH-26]]
Řádek 267 ⟶ 303:
== Technická data ==
Data dle<ref name=":1" /><ref name=":3" />
=== Hlavní technické údaje ===
* '''Typ''': [[válec (motor)|devítiválcový]], vzduchem chlazený [[hvězdicový motor]]
* '''Vrtání válce''': 146 mm
* '''Zdvih pístu''': 190 mm
* '''Celková plocha pístů''': 1 507 cm<sup>2</sup>
* '''Objem válců''': 28 630 cm<sup>3</sup>
* '''Délka''': 1 350 mm (IV), 1 054 mm (VI), 1 297 mm (VIII-R)
* '''Průměr''': 1 384 mm (IV), 1 400 mm (VI), 1 416 mm (VIII-R)
* '''Hmotnost
=== Součásti ===
* '''Rozvodový systém''': [[OHV]], 2 sací a 2 výfukové ventily na válec
* '''
* '''Palivo''': 73-77-oktanový [[benzín]] nebo směs benzín-[[benzol]]
* '''Zapalování''': 2 x [[Magneto|magneta]] Scintilla GN9 DA
* '''Startér''': Viet, na stlačený vzduch
* '''Chladicí soustava''': chlazení vzduchem
* '''Mazání''': 2 x čerpadlo, pod tlakem se suchou skříní
* '''Reduktor''': 1:2 (VIII-R)
* '''Spotřeba paliva''': 230-250 g.h-1.k-1 / 313-340 g.h-1.kW-1
* '''Spotřeba oleje''': 15-20 g.h-1.k-1 / 20-27 g.h-1.kW-1
=== Výkony ===
Řádek 296 ⟶ 338:
|308 kW / 420 k při 1750 ot/min
|330 kW / 450 k při 1750 ot/min
|
|353 kW / 480 k při 2000 ot/min
|-
|Maximální, vzletový výkon:
|330 kW / 450 k při 1850 ot/min
|
|375 kW / 510 k ve výšce 4000 m
|441 kW / 600 k
|-
|Kompresní poměr
|5:1
|6,5:1
|5,3:1
|5,3:1
|-
|Specifický výkon
|10,8 kW/l (14,7 k/l)
|11,5 kW/l (15,7 k/l)
|11,8 kW/l (16,1 k/l)
|12,3 kW/l (16,7 k/l)
|-
|Specifická hmotnost
|1,15 kg/kW (0,84 kg/k)
|1,17 kg/kW (0,86 kg/k)
|1,21 kg/kW (0,89 kg/k)
|1,11 kg/kW (0,82 kg/k)
|}
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Walter Jupiter IV a Aero A-23 (L-BAAC).jpg
Soubor:Aero A-23 s motorem Walter Jupiter IV (1928).jpg
Soubor:
Soubor:
Soubor:Aero A-38
Soubor:
Soubor:
Soubor:Avia BH-
Soubor:Avia BH-
Soubor:
Soubor:Avia
Soubor:Avia
Soubor:
Soubor:
Soubor:Avia-Fokker F-VIIa a Walter Jupiter VI (1930).jpg|Avia-Fokker F-VIIa (L-BAAI) a Walter Jupiter VI (1930)
Soubor:Avia F-IX.jpg|Avia F-IX a Walter Jupiter VI (1932)
Soubor:Letov Š-20J s motorem Walter Jupiter (1928).jpg|Tovární pilot Bohumil Kovanda před letounem Letov Š-20J s motorem Walter Jupiter VIII-R (1927)
Soubor:Sériový Š-31.jpg|Sériový Letov Š-31 s motorem Walter Jupiter VI (1929)
Soubor:Letov Š-31 s motorem Jupiter VI.jpg|Letov Š-31 s motorem Jupiter VI
Soubor:Letoun Letov Š-216 s motorem Walter Jupiter VIII (1928).jpg|Letov Š-216 a pilot Josef Kalla s motorem Walter Jupiter VIII-R (1928)
</gallery>
Řádek 330 ⟶ 395:
=== Související články ===
* [[Waltrovka]]
* [[Bristol Jupiter]]
* [[Walter Pegas]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.walterjinonice.cz Walter Jinonice]
* [https://www.vinar.cz/mitte/s216.htm Letov Š-216] na vinar.cz
* [https://www.valka.cz/Aero-A-23-t8303 Aero A-23] na valka.cz
* [https://www.securitymagazin.cz/historie/ceskoslovenska-avia-fix-bombardovaci-letoun-od-tvurce-slavne-stihacky-avia-b534-1404062368.html?fb_comment_id=2479386812075537_2481795365168015 Avia F-IX] na security.cz
{{Letecké motory Walter}}
| |||