Henry Kissinger: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN
Řádek 53:
V roce 1973 došlo k tzv. [[Jomkipurská válka|Jomkipurské válce]] mezi [[Izrael]]em a [[Egypt]]em se [[Sýrie|Sýrií]] trvající 20 dní. S pomocí finanční podpory USA Izrael zvítězil a na toto vítězství zareagovaly arabské státy [[Organizace zemí vyvážejících ropu|OPECu]] a vyhlásily embargo na vývoz ropy do USA a všech ostatních zemí, které Izrael podporovaly. Kissinger se účastnil mírového jednání a velmi se angažoval v otázce urovnání [[Arabsko-izraelský konflikt|arabsko-izraelského konfliktu]]. Přesvědčil Izrael, aby stáhl své vojáky z okupovaného [[Sinajský poloostrov|Sinajského poloostrova]]. Následně státy OPECu zrušily embargo na vývoz ropy do USA.
 
Po [[Aféra Watergate|aféře Watergate]], kdy byl Nixon obviněn z pokynů ke vloupání svých pěti spolupracovníků do centra Demokratů z června 1972, podal třicátý sedmý prezident USA demisi.<ref>GADDIS, J., L., Studená válka. Slovart, 2006, s. 141. {{ISBN|80-7209-843-8}}</ref> Novým prezidentem se tak stal dosavadní viceprezident [[Gerald Ford]]. I přes změnu prezidentů Kissinger stále uplatňoval svoji politiku détente vůči SSSR. Kissinger pokračoval v jednání s ministrem zahraničí SSSR [[Andrej Andrejevič Gromyko|Andrejem Gromykem]]. Na základě těchto dohod mezi Gromykem a Kissingerem byla v roce 1975 v Helsinkách připravena celoevropská [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|konference o bezpečnosti a spolupráci]]. Na této konferenci byly uznány teritoriální a politické poměry v Evropě, jakožto výsledek 2. světové války, a tím pádem byl SSSR uznán nejmocnějším státem v Evropě. Sovětský svaz ale musel na konferenci přijmout představy Západu o lidských právech a základních svobodách ve formě tzv. třetího koše [[Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě|Závěrečného aktu]]. V roce 1977 prezidentské volby vyhrál [[Jimmy Carter|James Carter]], a tak  oválnou pracovnu [[Bílý dům|Bílého domu]] opustil nejen prezident, ale těsně po něm opustil svou vládní funkci i Kissinger. Novým ministrem zahraničních věcí se stal [[Cyrus Vance]].<ref>BROŽ, I. Diplomaté. Praha: Epocha, 2004, s.588. {{ISBN|80-86328-55-4}}.</ref>
 
=== Po skončení kariéry ===