Odry: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
wikifikace |
||
Řádek 68:
Po tom, co v roce [[1427]] Odry dobyl husitský hejtman [[Jan Tovačovský z Cimburka]], se město stalo husitským.<ref>[http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=26277 Hrady.cz - Historie a popis oderských hradeb]</ref> Během [[husitské války na Moravě|husitských válek na Moravě]] byly Odry důležitým husitským centrem v oblasti (konkrétně v letech [[1427]] až [[1434]] a dokonce v Odrách čtyři roky ([[1428]] až [[1432]]) pobýval litevský kníže [[Zikmund Korybutovič]]. Během husitského pobývání ve městě husité vypálili Fulnek, Nový Jičín a Hranice, čímž oslabili vzájemnou pomoc [[Přemysl I. Opavský|opavského vévody Přemka]] s olomouckým biskupem [[Jan XII. Železný|Janem Železným]], Jiřím ze Šternberka a Janem z Kravař.<ref name="rfr1" /> V této době zpevnili husité opevnění kolem celého města. Tehdy tu působil husitský hejtman Dobeš Puchala z Věnavy, který byl velmi obávaný. Po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] v roce 1434, husité svá slezská a severomoravská města s posádkou opustili. Naposledy v roce 1435 husitští hejtmané Boček a Vilém Puklicové z Pozořic spolu s 1000 jezdci nabízeli z Oder pomoc litevskému velkoknížeti Svidriegellovi a knížeti Zikmundu Korybutovi v jejich bojích v Litvě. Po husitech ve městě zůstala bašta a část městského opevnění. Odry s panstvím byly v roce 1481 vloženy do opavských zemských desk a od té doby patří do Slezska.
V letech 1437 až 1446 vlastnili Odry páni ze Šternberka, v letech 1446 až 1519 Oderští z Lidéřova, v letech [[1519]] až [[1533]] páni z Fulštejna a po nich město vlastnili pánové ze Zvole, a to v letech [[1533]] až [[1612]]. Ti přestavěli hrad na [[
=== Období během a po třicetileté válce ===
Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] [[Švédové]] město několikrát vybrakovali. Byl také poničen kostel svatého Bartoloměje, jenž byl opraven až koncem [[17. století]] v barokním slohu. V době po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] se v Odrách několikrát vystřídala cizí šlechta. Roku [[1660]] získala oderské panství hrabata z Werdenberka a potom v letech 1716 až 1792 páni [[Lichnovští z Voštic]]. Během jejich vlády byly založeny nové zemědělské dvory (Dvořisko, [[Vítovka]] a panský dvůr Odry). Postavili také tzv. květinovou lávku přes Odru, aby se město mohlo rozvíjet na levém břehu. Lávka byla znovu postavena roku [[1899]] opavským stavitelem Rudolfem Schnackem. Byla postavena na místě starého osídlení z první poloviny [[13. století]], které bylo zničeno povodní v roce [[1605]] a na místě osídlení byl postaven kamenný kříž. Novému osídlení se začalo říkat Neumark. Mezi jinými zde stál dům lesníka, bělidlo a hostinec. Bylo zhruba v místech dnešních ulic Stará, Růžová a Křížová. Také v letech [[1730]] až [[1736]] nechali přestavět renesanční [[
Roku 1863 byla zbořena městská radnice, stojící uprostřed náměstí. Na jejím místě dnes stojí kašna.
Řádek 82:
==== Průmysl ====
Ve druhé polovině [[19. století]] začaly v Odrách vznikat průmyslové podniky, a to především z manufaktur a malých dílen. V roce [[1866]] v Odrách spustila výrobu první česká gumárna.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Městské informační centrum |url=http://www.odry.cz/ic.asp |datum přístupu=2010-11-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101109134213/http://www.odry.cz/ic.asp |datum archivace=2010-11-09 |nedostupné=ano }}</ref> Růst města a také průmyslu v něm urychlila stavba [[Železniční trať Suchdol nad Odrou
=== 20. století ===
Řádek 100:
==== Období po druhé světové válce ====
[[17. leden|17. ledna]] [[1964]] vyhořel z 80 % [[
V letech [[1978]] až [[1980]] se prováděla přeložka řeky Odry, která se prováděla kvůli rozšíření závodu Optimit. Kvůli přesunutí řeky zanikla světoznámá dostihová dráha, škvárové hřiště a most, který spojoval břehy, se přesunul o dvacet metrů níže po proudu a byl postaven kolmo ke břehu. Také byla rozdělena ulice Vítovská, která spojoval most a cestu na Vítovku.
Řádek 127:
[[Soubor:Odry, kostel.jpg|náhled|vpravo|Kostel svatého Bartoloměje z roku [[1373]], původně gotický, přestavěný barokně v letech [[1691]]-[[1692]].]]
=== Kulturní pamětihodnosti ===
[[Soubor:Odry, brána.jpg|náhled|Branka v bývalém městském opevnění.|vlevo]]
*
* ''Hotel Max''
* ''Textilní továrna Gerlich''
* ''[[Kašna]] na Masarykově náměstí'' postavená v neoklasicistním slohu, z roku 1897 od sochaře Emila Zimmermanna, věnovaná císaři [[
* ''Kostel svatého Bartoloměje'' postavený roku 1373 v gotickém stylu a přestavěný v letech 1691-1692 na barokní. V kostelní věži je od roku 1374 umístěn největší moravský zvon. Roku 1733 byla k severní sakristii s oratoří v patře přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Na druhé straně byl v roce 1777 přistavěna kaple sv. Valentina. V roce 1792 zasáhl kostel požár a při opravách s ním souvisejícím byla v 90. letech 18. století přistavěna současná západní kostelní věž. <ref name="rfr3">[http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=21673 Hrady - kostel sv. Bartoloměje]</ref>[[Soubor:Odry, fara (01).jpg|vlevo|náhled|Fara z roku 1699]]
Řádek 142:
* ''Sousoší Na nivách''
* ''Kamenný kříž'' byl postaven v roce 1605 na paměť povodně, která zničila osídlení na levém břehu.
* ''Barokní socha [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]]'', která dříve stále u mostu [[Svatý Jan|Sv.
* ''Socha [[František z Assisi|sv. Františka z Assisi]]'' se dnes nachází přímo naproti soše svatého Jana Nepomuckého a také ji vytvořil [[David Zürn nejml.]]. Vytesal ji na objednávku hraběte [[František Leopold Lichnovský|Františka Leopolda Lichnovského]]. Tato i předchozí socha stávali na bývalém Jánském (Dlouhém) mostě, který byl postaven v roce 1470.
* Flascharův břidlicový důl v lokalitě Nový Svět.<ref>{{Citace elektronického periodika
| |||