Marie Španělská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
Doplnění a opravy textu, doplnění nadpisů a modrých odkazů. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24:
| místo pohřbení =
}}
'''Marie Španělská''' ('''Marie Španělská''' ([[21. červen|21. června]] [[1528]], [[Madrid]], [[Španělsko]] – [[26. únor|26. února]] [[1603]], [[Villa Monte]]), ve španělské historii známá spíše jako císařovna '''Marie Rakouská''' – '''Emperatriz María de Austria.'''
▲(ve španělské historii známá spíše jako císařovna '''Marie Rakouská''' – '''Emperatriz María de Austria''') byla manželkou [[Seznam manželek panovníků Svaté říše římské|císaře Svaté říše římské]] a královnou [[Seznam českých královen|českou]], [[Seznam uherských královen|uherskou]], chorvatskou a slavonskou.
== Život ==
=== Původ ===
Marie se narodila v roce 1528 v [[Madrid|Madridu]] jako dcera císaře římského a krále [[Španělsko|španělského]] Karla V. a jeho ženy portugalské infantky Isabely. Byla vychována v duchu přísného [[Katolicismus|katolicismu]] a pod vlivem osudové předurčenosti [[Habsburkové|Habsburků]] stát včele [[Křesťanství|křesťanstva]].
Tato císařská princezna a infantka španělská se stala manželkou svého vlastního bratrance, budoucího císaře, českého a uherského krále [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]], syna císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] a [[Anna Jagellonská|královny Anny]].▼
=== Předsvatební vyjednávání ===
Od počátku čtyřicátých let byl předpokládán sňatek Marie s arcivévodou Maxmiliánem II., i když se jistý čas uvažovalo o francouzském následníkovi trůnu Jindřichovi. K definitivní dohodě došlo mezi oběma bratry a zároveň otci snoubenců Karlem V. a králem Ferdinandem na zasedání říšského sněmu v [[Augsburg|Augsburgu]] počátkem roku 1548. Tam bylo také vyhlášeno zasnoubení jejich dětí. Přestože byli velmi blízkými příbuznými, [[Bratranec|bratrancem]] a [[Sestřenice|sestřenicí]], [[církev]] jim udělila povolení ke sňatku. To pak mělo neblahé následky především na jejich nejstaršího syna Rudolfa.
Maxmilián II. od mládí projevoval sympatie k [[Katolictví|nekatolickému]] vyznání. Jeho otec Ferdinand předpokládal, že jeho sňatek s přísně katolicky vychovanou španělskou infantkou Marií, přivede Maxmiliána opět ke katolické víře.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České královny
| vydání =
| vydavatel = Fragment
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 64
| strany =
| isbn = 978-80-253-1272-8
}}</ref>
===
▲
Po Maxmiliánově smrti v roce [[1576]] se vrátila do Španělska. Z Prahy odjela roku [[1581]] s nejoddanější dcerou ze svých 15 dětí – [[Markéta Habsburská (1567–1633)|princeznou Markétou]]. Do [[Madrid]]u dorazily o rok později. Útočiště nalezly v klášteře [[Descalzas Reales na Villa Monte]] v Madridu (který založila o deset let dříve Mariina mladší sestra [[Jana Španělská|Jana]]), jenž se stal pro obě domovem. Ve Španělsku se Marie vyjádřila v tom smyslu, že je šťastná, když může žít v "zemi bez kacířů". Marie vedla klidný život až do své smrti v roce [[1603]].▼
Po sňatku se arcivévoda Maxmilián stal španělským [[Místodržící (zemský správce)|místodržícím]] a tuto funkci na španělském dvoře vykonával téměř dva roky. Roku 1550 došlo mezi císařem Karlem a jeho otcem k roztržce, která způsobila jeho odvolání do Vídně. Marie zůstala s dcerou Annou ve Španělsku. Již v roce 1551 se pro ni Maxmilián vydal s doprovodem českých šlechticů, kteří zůstali v Itálii, a on se vydal lodí do Madridu. Po několika měsících se opět těhotná Marie a Maxmilián dostali zpět do [[Vídeň|Vídně]].
Tato dlouhá cesta měla významný dopad na [[České stavy|české šlechtice]], kteří se seznámili nejenom s životem v [[Itálie|Itálii]], ale také s příslušnicemi významných španělských rodů. Někteří je dokonce pojali za manželky. Mezi nejvýznamnější patřil sňatek [[Vratislav z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]] s [[Marie Manrique de Lara y Mendoza|Marií Manrique de Lara]]. Jejich dcera [[Polyxena z Lobkovic|Polyxena]] pak významně zasáhla do dějin českých zemí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Liška
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ženy českých vládců
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství XZY
| místo = Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 238
| strany =
| isbn = 978-80-7505-157-8
}}</ref>
=== Česká královna ===
Po smrti svého otce Ferdinanda I. v roce 1564 se manžel Marie Maxmilián stal císařem římským, králem českým a uherským. Českou královnou byla Marie korunována již v září 1562. Během manželství pobývala Marie v Praze velmi zřídka, jejím domovem byla Vídeň. Po smrti svého manžela v roce 1576 se však přestěhovala na Pražský hrad. Žila tam se svou dcerou Alžbětou, která byla také vdovou. Obě se podílely na stavebních úpravách hradu a financovaly výstavbu kaple sv. Vojtěcha. Na Pražském hradě pobývala Marie pět let. Pak se ale dostala do vážných sporů se svým synem Rudolfem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů
| vydání =
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 585
| strany =
| isbn = 978-80-7451-505-7
}}</ref>
=== Zpět ve Španělsku ===
▲
Císařovna Marie byla známá patronka španělského skladatele [[Tomás Luis de Victoria|Tomáse Luise de Victoriy]], který u příležitosti jejího pohřbu napsal [[Officium Defunctorum|Requiem]] považované za jeho možná nejlepší skladbu.
== Potomci ==
Manželství Marie a Maxmiliána bylo šťastné a velmi plodné. Z manželství, uzavřeného v roce [[1548]] a trvajícího do roku 1576, vzešlo 16 potomků. Marie byla radikální katoličkou a často nesouhlasila s názory svého tolerantnějšího manžela. Své děti se snažila vychovávat v přísné katolické víře, i když tím často vyvolávala neshody se svým mužem. Velký vliv měla na své syny, budoucí císaře [[Rudolf II.|Rudolfa]] a [[Matyáš Habsburský|Matyáše]]. Na její nátlak byli oba odesláni na výchovu do Španělska, aby nenásledovali svého otce v jeho náboženské vlažnosti. Později tam byli odesláni i mladší synové Albrecht a Václav společně se svou sestrou Annou.[[Soubor:Giuseppe_Arcimboldi_003.jpg|náhled|Marie s manželem a dětmi. Autorem obrazu je [[Giuseppe Arcimboldo]].]]
Z manželství Marie a Maxmiliána se narodilo šestnáct potomků,
* [[Anna Habsburská (1549-1580)|Anna (1549–1580)]], španělská královna ∞ [[1570]] španělský a portugalský král [[Filip II. Španělský|Filip II. (I.)]], syn císaře [[Karel V.|Karla V.]] a jeho manželky [[Isabela Portugalská|Isabely]]
* Ferdinand ([[1551]]–[[1552]]), rakouský arcivévoda
Řádek 106 ⟶ 155:
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Hamannová | jméno = Brigitte | odkaz na autora = Brigitte Hamannová | titul = Habsburkové. Životopisná encyklopedie | vydavatel = Brána ; Knižní klub | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 408 | isbn = 80-85946-19-X}}
| |||