Adem Bise: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava faktografie značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění+externí odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
Rodina Bise se roku [[1884]], kdy bylo Ademovi osm let, z rodné Hercegoviny vystěhovala na osmanské území pod přímou vládou sultána. Příčinou jejich emigrace byl pravděpodobně nesouhlas s panujícími poměry, neboť Bosnu a Hercegovinu od roku [[1878]] (do roku 1908 formálně pod svrchovaností osmanského panovníka) okupovala habsburská monarchie a muslimové tuto skutečnost odmítali přijmout. Následujících šest letech rodina pobývala maloasijském [[Ataşehir|Alaşehiru]], než se z materiálních důvodů znovu vrátila do vlasti.
Ademův otec Mustafa se dlouho bránil, aby jeho syn získal světské vzdělání. Nakonec se po vzdělání toužící chlapec přestěhoval ke svému strýci, který mu umožnil navštěvovat státní obecnou školu a poté Obchodní školu v Mostaru. Po prvním ročníku ovšem hercegovskou metropoli opustil a přesídlil do Sarajeva, kde se zapsal do Učitelské školy, preparandy. Závěrečnou zkoušku složil 4. července [[1897]], učitelkou zkoušku pak 18. září [[1899]].
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zvanično
| periodikum = Sarajevski list
| datum vydání = 4. 8. 1901
| ročník = XXIV
| číslo = 92
| strany = 1
| url =
}}</ref>), [[Vrnograč]] (8/1903–1908), [[Žepče]] (1908–1910) a [[Tuzla|(Dolní) Tuzla]] (1910–1911, 9/1912–). V letech 1911–1912 krátce působil jako úředník v Zemské vládě v Sarajevu, konkrétně v oddělení pro vzdělávání, nato trvale zakotvil na Obchodní škole v Tuzle. Roku [[1922]] složil profesorkou zkoušku, nezbytnou pro učitelskou profesi na střední škole.
Od přelomu století vystupoval jako horlivý propagátor světského vzdělávání mezi muslimy. Aktivně se zapojil do činnosti muslimského podpůrného spolku ''[[Gajret]]'' (Úsilí), sám vedl jeho pobočku v obci Vrnograč. Ač neznalý islámské teologie, ve 30. letech 20. století se pod vlivem [[Kemalismus|kemalismu]] pustil do polemiky, zda [[islám]] umožňuje pokrok v duchu evropského [[Scientismus|scientismu]]. Sám dospěl k názoru, že islám nebrání přírodním vědám, ale pro odpor konzervativních duchovních kruhu modernizace muslimů není možná. Své myšlenky nejuceleněji zpracoval v publikaci ''Je možné, aby muslim žil evropským kulturním životem, a přesto zůstal dobrým muslimem: Kurʼán v teorii a praxi'' (''Da li može Musliman živjeti evropskim kulturnim životom i ostati dobar Musliman: Kurʼan u teoriji i praksi'', Tuzla 1937).<ref>{{Citace periodika
| |||