Mahmud Behmen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění životopisu
oprava faktografie+odkaz
Řádek 2:
| titul před = Dr.
}}
'''Mahmud Behmen''' ([[4. březen|4. března]] 1894 nebo [[1895]] [[Stolac]], [[Bosna a Hercegovina]] – [[10. listopad]]u [[1937]] [[Sarajevo]], [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]), někdy uváděn i jako '''Mahmut''', byl bosenskohercegovský politik [[Bosňáci|bosňáckého]] původu.také
 
== Životopis ==
V rodném městě dokončil mekteb, muslimskou základní školu. Vyšší gymnázium navštěvoval v [[Mostar]]u (maturoval roku 1909), nato se zapsal do studia práv na Univerzitě v Záhřebu. Po větší část pobytu v chorvatské metropoli pobíral stipendium nebo čerpal půjčku muslimského podpůrného spolku ''[[Gajret]]''.<ref>{{Citace monografie
V rodném městě dokončil mekteb, muslimskou základní školu. Gymnázium navštěvoval v [[Mostar]]u, ale v době studentských bouří roku [[1912]] (v souvislosti s [[První balkánská válka|první balkánskou válkou]] a protivládními protesty v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]) byl jako zastánce chorvatské nacionální myšlenky ze školy vyloučen a ve vzdělávání rovněž nemohl pokračovat nikde v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Nakonec odmaturoval v chorvatském městě [[Senj]] (1914) a zapsal se na studia na Právnické fakultě Univerzity v Záhřebu. Univerzitu ale z důvodu vypuknutí [[První světová válka|světové války]] a odvedení do vojska přerušil a dokončil ji až roku [[1920]], kdy získal titul [[Doktor práv|doktora práv]]. Následně byl jmenován justičním čekatelem u soudu v [[Mostar|Mostaru]] (1920–1922) a současně byl přesedou muslimského konviktu, který spravoval spolek ''[[Gajret]]'' (Úsilí). Roku 1922 se přestěhoval do [[Sarajevo|Sarajeva]].
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Spomenica dvadesetpetogodišnjice Gajreta 1903–1928
| vydání =
| vydavatel = Glavni odbor Gajreta
| místo = Sarajevo
| rok vydání = 1928
| počet stran =
| strany = 19 a 27
| isbn =
V rodném městě dokončil mekteb, muslimskou základní školu. Gymnázium navštěvoval v [[Mostar]]u, ale v době studentských bouří roku [[1912]] (v souvislosti s [[První balkánská válka|první balkánskou válkou]] a protivládními protesty v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]) byl jako zastánce chorvatské nacionální myšlenky ze školy vyloučen a ve vzdělávání rovněž nemohl pokračovat nikde v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Nakonec odmaturoval v chorvatském městě [[Senj]] (1914) a zapsal se na studia na Právnické fakultě Univerzity v Záhřebu.}}</ref> Univerzitu ale z důvodu vypuknutí [[První světová válka|světové války]] a odvedení do vojska přerušil a dokončil ji až roku [[1920]], kdy také získal titul [[Doktor práv|doktora práv]]. Následně byl jmenován justičním čekatelem u soudu v [[Mostar|Mostaru]] (1920–1922) a současně byl přesedou muslimského konviktu, který spravoval spolek ''[[Gajret]]'' (Úsilí). Roku 1922 se přestěhoval do [[Sarajevo|Sarajeva]].
 
Po vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] se intenzivně angažoval v politice. Byl členem [[Jugoslávská muslimská organizace|Jugoslávské muslimské organizace]] (JMO) od jejího vzniku na začátku roku [[1919]]. Od roku 1923 (do zavedení královské diktatury a zrušení všech politických stran v lednu 1929), kdy se strana rozštěpila, vykonával post tajemníka strany. Na kandidátce JMO byl pak roku 1927 zvolen poslancem bělehradského parlamentu (za okrsek Kladanj). Opakovaně vykonával funkci šéfredaktora ve stranickém orgánu ''[[Jugoslávská muslimská organizace#Tiskov%C3%BD org%C3%A1n|Pravda]]'' (''Spravedlnost''), a to krátce roku 1925 a nato mezi lety 1936 a 1937.
Řádek 11 ⟶ 24:
Behmen se roku 1923 podílel na vzniku muslimského podpůrného spolu [[Narodna uzdanica]] (''Lidová opora'').
 
Několik měsíců před smrtí bojoval s [[Nefroskleróza|nefrosklerózou]]. Behmen zemřel 410. březnalistopadu 1937 v Sarajevu, hned nazítří se uskutečnila zádušní mše v [[Gazi Husrev-begova mešita|Gazi Husrev-begově mešitě]]. Tělesné ostatky byly uloženy na hřbitově v sarajevské čtvrti Grlića brdo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =