Florian Zapletal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: Nahrazení zastaralého odkazu na AbART standardní šablonou za použití AWB |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 9:
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1969|10|16|1884|6|10}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| vzdělání =
| alma mater = [[Univerzita Karlova]]
| titul před = PhDr.
Řádek 16:
== Život ==
Narodil se v rolnické rodině v Bochoři. První, čtvrtý a šestý ročník studoval na gymnáziu v Přerově. Maturoval v roce 1905 na gymnáziu v [[Místek|Místku]]. Poté se zapsal v oborech dějiny literatury a umění na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy]], kde byl žákem [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]]. V roce 1907 narukoval do Rakousko-uherské armády a vojenskou službu strávil v chorvatské [[Pula|Pule]]. Po návratu z armády pokračoval ve studiu dějin a teorie umění u [[Max Dvořák|Maxe Dvořáka]] na Vídeňské univerzitě. Studia dokončil na Karlově univerzitě u [[Otakar Hostinský|Otakara Hostinského]].
Po ukončení studií působil jako novinář v časopisech ''Obzor'' (Přerov), ''Pozor'' (Olomouc) a ''Čas'' (Praha). V roce 1914 byl povolán do armády a odeslán na východní frontu. Dne 14. listopadu 1914 přešel s celou jednotkou na ruskou stranu. Nejprve byl v zajateckém táboře v Nižném Novgorodě. Od roku 1915 pracoval jako hlavní redaktor časopisu ''Čechoslovák : věstník Svazu česko-slovenských spolků na Rusi'' v Petrohradu. Současně navštěvoval přednášky na Petrohradké univerzitě. V roce 1917 zde byl svědkem [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]]. Přesídlil do Moskvy, kde na místo časopisu Čechoslovák začal vycházet ''Československý deník''.<ref name="Blahušová">{{Citace kvalifikační práce
Řádek 34:
| citace =
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref>
Po návratu do Československa byl v letech 1919-1921 poradcem pro vojenské věci guvernéra Podkarpatské Rusi v Užhorodě. Roku 1922 získal doktorát na brněnské Univerzitě.<ref>Světový malíř - Hanák. Listy z dějin moravského baroka, Olomouc 1914</ref>
Po jeho smrti v roce 1969 se sbírka jeho negativů dostala do Ústavu lidové kultury ve Stážnici a do [[Múzeum ukrajinskej kultúry|Múzea ukrajinské kultúry]] ve [[Svidník]]u. Část dědictví zachránil [[Mykola Mušynka]], část dědictví – především Zapletalovy rukopisy – však byly zničeny.<ref name="Blahušová" />
Řádek 70:
== Literatura ==
* Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1699-, Academia Praha 2016, {{ISBN
* {{Citace sborníku
| příjmení = Válka
Řádek 118:
| citace =
| poznámka =
| jazyk =
}}
=== Externí odkazy ===
| |||