Otevřít hlavní menu

Florian Zapletal

český etnograf, fotograf, historik umění a novinář

Florian Zapletal (10. června 1884, Bochoř[1]16. října 1969, Praha) byl český historik umění, novinář a voják.

PhDr. Florian Zapletal
Florian Zapletal
Florian Zapletal
Narození 10. června 1884
Bochoř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 16. října 1969 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rolnické rodině v Bochoři. První, čtvrtý a šestý ročník studoval na gymnáziu v Přerově. Maturoval v roce 1905 na gymnáziu v Místku. Poté se zapsal v oborech dějiny literatury a umění na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde byl žákem Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1907 narukoval do Rakousko-uherské armády a vojenskou službu strávil v chorvatské Pule. Po návratu z armády pokračoval ve studiu dějin a teorie umění u Maxe Dvořáka na Vídeňské univerzitě. Studia dokončil na Karlově univerzitě u Otakara Hostinského.

Po ukončení studií působil jako novinář v časopisech Obzor (Přerov), Pozor (Olomouc) a Čas (Praha). V roce 1914 byl povolán do armády a odeslán na východní frontu. Dne 14. listopadu 1914 přešel s celou jednotkou na ruskou stranu. Nejprve byl v zajateckém táboře v Nižném Novgorodě. Od roku 1915 pracoval jako hlavní redaktor časopisu Čechoslovák : věstník Svazu česko-slovenských spolků na Rusi v Petrohradu. Současně navštěvoval přednášky na Petrohradké univerzitě. V roce 1917 zde byl svědkem Říjnové revoluce. Přesídlil do Moskvy, kde na místo časopisu Čechoslovák začal vycházet Československý deník.[2]

Po návratu do Československa byl v letech 1919-1921 poradcem pro vojenské věci guvernéra Podkarpatské Rusi v Užhorodě. Roku 1922 získal doktorát na brněnské Univerzitě.[3] Později pak působil v různých funkcích jako historik a archivář na ministerstvech národní obrany (ředitel Vojenského archivu, 1926-1939) a školství a národní osvěty. V roce 1941 byl penzionován v hodnosti majora. Po roce 1945 působil jako správce fotooddělení Vojenského historického ústavu v Praze.

Po jeho smrti v roce 1969 se sbírka jeho negativů dostala do Ústavu lidové kultury ve Stážnici a do Múzea ukrajinské kultúry ve Svidníku. Část dědictví zachránil Mykola Mušynka, část dědictví – především Zapletalovy rukopisy – však byly zničeny.[2]

DíloEditovat

Zabýval se především dokumentací Rusínských kostelů – cerkví na Slovensku a na Zakarpatské Ukrajině. Kreslil je již v době své vojenské služby v této oblasti v roce 1914. Po skončení první světové války je pak začal dokumentovat fotograficky. Po skončení své funkce v roce 1921 zde trávil svou dovolenou v letech 1923 a 1925.

SpisyEditovat

  • Světový malíř – Hanák. Listy z dějin moravského baroka, Olomouc 1914
  • Moravský sochař Bohumír Fritz (Fritsch), Olomouc 1928
  • Malíř Chvátal z Němčic na Hané, Přerov 1936
  • Rozsévači Donnerova sochařského umění na Moravě, Přerov 1938

Své fotografie publikoval v časopisu Český lid v letech 1924 a 1925. Knižně se mu své fotografie vydat nepodařilo. Byly použity teprve po jeho smrti v publikaci:

  • MAGOCSI, Paul R. Holzkirchen in Den Karpaten / Wooden Churches in the Carpathians. Wien: W. Braumuller, 1982. ISBN 3-7003-0311-4. (německy / anglicky) 

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b BLAHUŠOVÁ, Denisa. Přerovský literární místopis 19. a 20. století. Olomouc, 2010. 75 s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. s. 24-29. Dostupné online.
  3. Světový malíř - Hanák. Listy z dějin moravského baroka, Olomouc 1914

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat