Adolf Wölfli: Porovnání verzí

| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1930|11|6|1864|2|29}}

| vzdělání =

| povolání =

| mecenáši =

| ovlivněný =

| ocenění =

Narodil se v [[Bowil]]u v kraji [[Emmental]] poblíž [[Bern]]u jako nejmladší ze sedmi dětí. V roce jeho narození se rodina do Bernu přestěhovala. Otec, povoláním kameník, byl notorický [[Alkoholismus|alkoholik]] a roku [[1870]] rodinu opustil. Matka se živila zprvu jako pradlena. V roce [[1872]] rodinu úřady přestěhovaly do její domovské obce [[Schangnau]], kde byli matka a syn odděleni a pracovali za stravu a ubytování u různých [[sedlák]]ů. Roku [[1873]] Wölfliho matka zemřela. [[Soubor:Adolf Wölfli Katholische Geisteszentrale in Rom.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|''Katolická centrála ducha v Římě'', 1905, 74,5 x 99,5 cm, Adolf-Wölfli-Stiftung, Kunstmuseum Bern]] Od té doby se živil jako nádeník na statcích v Schangau a později i v [[Švýcarský kanton|kantonkantonech]]ech [[Bern]] a [[Neuchâtel]]. Vyrůstal za špatných sociálních podmínek a byl zařazen na nejnižších stupních společenského žebříčku. To mu neumožňovalo založit trvalý partnerský vztah. V letech [[1883]]–[[1884]] prodělal základní vojenský výcvik. Roku [[1890]] byl odsouzen na dva roky do [[Věznice|vězení]] za sexuální obtěžování dvou dívek, čtrnáctileté a pětileté. Po propuštění pracoval jako námezdní dělník, jeho sociální izolace se zvětšovala. V roce [[1895]] se opět pokusil sexuálně zneužít tři a půl roku starou dívku. Aby se zjistilo jeho duševní zdraví, byl umístěn do [[Psychiatrická léčebna|psychiatrické léčebny]] ve [[Waldau]] poblíž Bernu. Zde mu byla [[Diagnóza (medicína)|diagnostikována]] [[schizofrenie]]. Proto zůstal ve Waldau internován až do své smrti v roce [[1930]]. Příčinou smrti byla [[rakovina tlustého střeva]].

[[Soubor:Adolf Wölfli Die Skt-Wandanna-Kathedrale in Band-Wand.jpg|thumbnáhled|''Katedrála svaté Wandanny v Band-Wandu'', 1910, Od kolébky ke hrobu, sešit 4, s. 205, Adolf-Wölfli-Stiftung, Kunstmuseum Bern]] Od roku [[1899]] začal kreslit, do roku [[1904]] se však žádné kresby nedochovaly. Po celý život kreslil ve své cele o velikosti 7 čtverečných metrů tužkami na velkoformátové novinové papíry. Zprvu černobílé kompozice, později barevné. Jednotlivé listy vázal do sešitů. Jeho dílo se skládá ze 45 velkých a 16 malých sešitů o 26 000 stranách textů, hudebních partitur, číselných záznamů a zejména 1600 kreseb a 1640 koláží. Ke konci života je nazval ''Obří stvoření svatého Adolfa'', protože se od roku [[1915]] za svatého považoval. Toto dílo je rozděleno na několik samostatných částí:

[[Soubor:AdolfWolfiPortrait.png|thumbnáhled|leftvlevo|''Wölfli v roce 1925'']] Myslel si, že svým dílem vytváří nový svět. Proto sestavil i novou číselnou soustavu, která nahrazovala stávající, všeobecně uznávanou. Přibližně od roku [[1905]] je [[ikonografie]] jeho kreseb stejná. Prolínají se na nich ornamenty a figurální motivy (nejčastěji stylizovaný autoportrét s křížem na hlavě) s popisnými texty a notovými [[partitura]]mi. V pozdějším období začaly vznikat [[koláž]]e, když na papíry nalepoval výstřižky z [[Noviny|novin]], které byly obkrouženy [[ornament]]y a texty. Ačkoliv Wölfli nikdy neopustil [[Švýcarský kanton|kanton]], kde se narodil, umisťoval děje svých obrazů do imaginárních krajin a světů. Obrazy jsou často doprovázeny notovými [[partitura]]mi.

* Morgenthaler, Walter, ''Ein Geisteskranker als Künstler: Adolf Wölfli'', Bern 1921. Nové vydání: Medusa-Verlag, Wien 1985, {{ISBN |3-85446-115-1}}.

* ''Adolf Wölfli – Schreiber, Dichter, Zeichner, Componist'', příspěvky: Daniel Baumann, Marie-Françoise Chanfrault-Duchet, Josef Helfenstein, Louis A. Sass, Elka Spoerri, Harald Szeemann, Max Wechsler a Allen S. Weiss, vyd. Adolf-Wölfli-Stiftung, Kunstmuseum Bern, 1996, {{ISBN |3-909164-52-8}}.

* Baumann, Daniel – Polzer, Berno Odo (eds.), ''Kopfwelten. Adolf Wölfli: Schreiber, Dichter, Zeichner, Componist'', Wespennest, Graz 2001, {{ISBN |3-85458-306-0}}.