Výpočet data Velikonoc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 37.48.56.120 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tomas62 značka: rychlé vrácení zpět |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Velikonoce]] nemají pevně dané datum, ale jsou to tzv. [[Pohyblivý svátek|pohyblivé svátky]] – datum se mění v závislosti na datu prvního [[Úplněk|úplňku]] po [[
Od data Velikonoc je odvozeno stanovení data dalších pohyblivých svátků – [[Svátek Nanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení Páně]], [[Letnice|Letnic]], [[Nejsvětější Trojice#Svátek Nejsvětější Trojice|svátku Nejsvětější Trojice]] a [[Slavnost Těla a Krve Páně|Slavnosti Těla a Krve Páně]].
Řádek 8:
Brzy vypukly mezi křesťany o datum slavení Velikonoc vážné spory, shodovali se však na souvislosti data s jarním úplňkem. Část křesťanů přenesla svátek na [[Neděle|neděli]], den Kristova zmrtvýchvstání, a aby jej odloučila od židovského pesachu. Datum jarního úplňku ale zůstalo závislé na židovském kalendáři, samostatně je začali křesťané vypočítávat ve 3. století, ale odlišně v hlavních centrech křesťanství, v [[Alexandrie|Alexandrii]] a [[Řím]]ě.
Jednotné slavení Velikonoc se ustanovilo až na [[Arleská synoda (314)|synodě v Arles]] 314 a na [[První nikajský koncil|Prvním nikajském koncilu]] roku [[325]], kde bylo rozhodnuto, že výpočet bude provádět biskup alexandrijský a datum vyhlašovat [[Papež|biskup římský]]. Koncil však nestanovil metodu výpočtu a neshody mezi alexandrijským a římským datem pak přetrvávaly i nadále. Teprve v 6. století zcela převládl způsob alexandrijský.<ref>[[Gustav Friedrich]]: ''Rukověť křesťanské chronologie''. Paseka, Praha/Litomyšl 1997. {{ISBN
== Datum Velikonoční neděle 2001–2038 ==
Řádek 94:
== Metoda výpočtu ==
[[Soubor:Easter Distribution.svg|
V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním [[úplněk|úplňku]] (tedy prvním úplňku po [[21. březen|21. březnu]]). K výpočtu data Velikonoc pro daný rok je proto potřeba znát stáří Měsíce ([[epakta]]) pro 21. březen daného roku a data, na kdy připadají neděle. Ke zjištění fáze Měsíce se využíval [[Metón Athénský|Metonův]] devatenáctiletý cyklus, tedy doba, po které dojde k souběhu délek [[Siderický měsíc|siderických měsíců]] (měsíčních fází) a slunečních [[rok]]ů. Každých 19 let se tak k danému datu Měsíc nachází ve stejné fázi. Pro zjištění neděle je potřeba vypočítat, jakým dnem v týdnu začínal daný rok a existuje tedy sedm možností (jako dní v týdnu), kvůli [[Přestupný rok|přestupným rokům]] je však délka cyklu 28 let. Každému roku se dle tohoto výpočtu přiřazovalo tzv. [[nedělní písmeno]]. Na základě těchto výpočtů se sestavovaly tabulky, které mohly sloužit i dalším účelům.
K výpočtu Velikonoc je tedy potřeba zjistit dle Metonova cyklu, kolik dní po 21. březnu nastane úplněk (0–28) a kolikátý den poté připadne na neděli (1–7). Velikonoční neděle tedy může připadnout na 1. až 35. den po 21. březnu. Každému roku tak lze přiřadit jedno z 35 dat Velikonoc. Z výpočtů pak lze sestavit 35 tabulek možného data Velikonoc a těmto datům přiřadit příslušné roky, kdy se Velikonoce slaví ve stejné dny.
Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od [[22. březen|22. března]] do [[25. duben|25. dubna]]). Jarní [[rovnodennost]] je stanovena „úředně“ na [[21. březen]] podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] bez ohledu na [[astronomie|astronomickou]] skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například [[Německo|Německu]], [[Švédsko|Švédsku]] a [[Dánsko|Dánsku]]) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí [[18. století|18.]] a [[19. století]] podle astronomické skutečnosti.
| |||