Wikipedie

Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945)''' zanikly nejpozději během války nebo v roce 1945 v souvislosti s hromadným vyhnáním německy hovořících spoluobčanů z českých zemí. Židovští umělci, kteří se hlásili k německé národnosti byli nuceni uprchnout před rokem 1939.
== Vymezení pojmu ==
Jedná se o skupiny, které lze zahrnout do obecnější kategorie německojazyčné kultury na území dnešních Čech, Moravy a Slezska, ve které se prolínaly vlivy českého, německého, rakouského, ale též širšího evropského, zejména francouzského a italského kulturního prostředí.
 
Obtíže s terminologickým vymezením vyplývají z několika skutečností. Důsledné oddělení institucí na národnostním principu koncem 19. století (Univerzita, Akademie, Krasoumná jednota) se po vzniku Československa roku 1918 změnilo v neprospěch německy hovořící části obyvatelstva. Praha se stala kosmopolitní, německé jádro Brna prošlo radikální proměnou. Převaha německy hovořícího obyvatelstva přetrvávala v Sudetech (Sudetenland), Německých Čechách (Deutschböhmen), na Německé Jižní Moravě (Deutsch-Südmähren), v Šumavské župě (Böhmerwaldgau) a oddělených ostrovech a výběžcích jako bylo Hřebečsko (Schönhengstgau). V těchto regionálních centrech vznikalo „německočeské umění“ a regionální německo-české spolky výtvarníků. Z hlediska územního členění je tento pojem nepřesný, protože zahrnuje i německo-moravské (deutschmährich) a německo-slezské (deutschschlesisch) umělce.<ref name="Habánová A, 2013">Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, str. 11–17, 30–31</ref>. Výjimkou je Metznerbund, který měl ambici stát se nejdůležitějším uměleckým uskupením českých Němců a měl své regionální pobočky.
 
Z národnostního hlediska pojem nerozlišuje v českých zemích narozené nebo žijící Rakušany, Němce nebo německy mluvící obyvatele židovského původu.
Mezi členy spolků zahrnuje i ty umělce, kteří se na tomto území narodili a později působili v zahraničí nebo výtvarníky narozené v okolních německojazyčných zemích (Německo, Rakousko..), kteří se účastnili společných výstav.
 
== Historické souvislosti ==
Podle Janištinové<ref>Mezery v historii 1890–1938, polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi, 1994, Rousová H (ed.), GHMP a NG v Praze, str. 48</ref>, představuje meziválečné německé malířství v Čechách dosti uzavřenou nebo dokonce izolovanou enklávu, která se snažila o udržení německé kulturní svébytnosti. Umělecky se německá tradice projevovala v oblibě historismů odvozovaných z naturalistického stylu německé pozdní gotiky, symbolů, ve spiritualizaci námětů a ideologizaci. Vymezení vůči akademismu a antiklasicismus se spíše než moderní formou projevovalo expresivitou, psychologizací, nadsázkou a zálibou ve fantasknu.
Do dění na umělecké scéně negativně zasáhla hospodářská krize počátkem 30. let, obavy z politického vývoje v Německu a Mnichovská dohoda v roce 1938.
 
Řádek 31:
* '''Oskar Kokoshka-Bund''' (1937–1938)
 
=== Morava ===
* '''Mährischer Kunstverein''' (Moravský umělecký spolek), (1882–1944) – obdoba české [[Krasoumná jednota|Krasoumné jednoty]] zahrnoval:
* '''Vereinigung deutsch-mährischer bildender Künstler''' (Sdružení německo-moravských výtvarných umělců na Moravě) (1909–1914)
Řádek 51:
* '''Thomabund, Vereinigung deutscher Kunstfreunde in Böhmisch Kamnitz''' (Thomabund, sdružení německých přátel umění v České Kamenici) (?-1930)
* '''Die Woge''' Liberec (Vlna) (1924)
* '''Die Gemainschaft, Verband der Kunstfreunde''' Ústí nad Labem (Společenství, Svaz přátel umění) (1921), pravděp. předchůdcem
* '''Verein für Kunstpflege''' (Umělecký okrašlovací spolek)
* '''Ring – verband akademischer Graphiker''' Ústí nad Labem (Kruh – Svaz akademických grafiků) (1928–?)
Řádek 61:
<references />
=== Literatura ===
* Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, {{ISBN |978-80-7467-025-1}} (Arbor vitae), {{ISBN |978-80-85050-99-8}} (OGL)
* Habán I, 2012, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu, Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno
* Habánová A, 2012, Liberec jako centrum německo-českého výtvarného umění v první polovině 20. století. Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno
* Rousová H (ed.), 1994, Mezery v historii 1890–1938: polemický duch střední Evropy, Češi, Němci, Židé, kat. 142 s., GHMP, NG, Praha {{ISBN |80-7010-030-3}}
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 74:
{{Portály|Umění}}
{{DEFAULTSORT:Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků}}
 
[[Kategorie:Umělecké spolky v Československu]]
[[Kategorie:Umělecké spolky v Česku]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Umělecké_skupiny_německy_hovořících_výtvarníků_z_Čech,_Moravy_a_Slezska_(1893–1945)“