Plovoucí koupaliště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{upravit}}
[[Soubor:První koupací stroj.jpg|thumbnáhled|První koupací stroj]]
[[FileSoubor:Viennale 2009, Badeschiff (1).jpg|thumbnáhled|Plovoucí lázně ve Vídni, Donaukanal, 2009]]
 
'''Plovárny na vodní hladině''' mají svou tradici v mnoha významných evropských, ale i amerických městech. Jsou v [[New York]]u, [[Berlín]]ě, Vídni i v dalších metropolích. Lákají návštěvníky na přímý kontakt s říční hladinou a rekreaci v přeplněných v centrech měst. Plovoucí objekty nezatěžují nábřeží novou zástavbou, jsou mobilní a přizpůsobují se aktuálním potřebám využití. Doplňují městskou strukturu s ohledem na stávající vazby.
Řádek 9:
Zatímco běžné lázeňské objekty jsou většinou umístěny na souši, je mnoho příkladů bazénů i jiných rekreačních objektů, které se nespokojí s tradičním založením na pevnině, ale různými způsoby vstupují přímo na vodní hladinu. Důvody pro to jsou různé - zvýšené soukromí ve větší vzdálenosti od veřejné pláže, přímé využití říční nebo mořské vody spolu s výhodami krytého prostoru, atraktivní výhledy na město z úrovně řeky, mobilita, flexibilita, atp.
 
Na sklonku 18. a v 19. století měla většina velkých evropských i amerických měst jeden či více takových plovoucích objektů.<ref>Pointevinova plovárna na Seině, 1761; Le bains deligny, Paříž, 1785; Arensova plovárna, Berlín,1793; Kohlova plovárna, Frankfurt, 1800 ;Floating bath, Liverpool, 1816, Royal Waterloo bath, Londýn, 1819, Hudson and East river public baths, New York, 1870</ref> K jejich zániku přispěla zchátralost, zhoršená kvalita říční vody a u nás i znárodňování.<ref>KOVAŘÍKOVÁ, Blanka. Vlasta [online]. 2011 [cit. 2011-10-24]. Na Mejzlíkárně bylo krásně. Dostupné z WWW: <http:>. [webová stránka]</ref> V mnoha městech jsou však dodnes, a to buď přímo historické objekty nebo jejich moderní ekvivalenty.
 
== Vývoj plovárenství v Evropě a USA ==
Řádek 17:
Ve Velké Británii se kolem roku 1730 poprvé objevil tzv. koupací stroj. Za pár šilinků si dámy pronajali speciální drožku se šatnovou kabinkou umístěnou za kočím. Kůň pak budku odtáhl do vody a dáma, už v plavkách, po schůdcích sestoupila do hlubší vody, kde mohla nerušeně plavat.
 
Zdrojem pohybu však nemusel být kůň. Existovaly i plovárny poháněné parním strojem, nezřídka doplněné o kolejnicový systém. Příkladem takové plovárny (již větších rozměrů) je koupací stroj krále Alfonsa XIII. ve španělském San Sebastianu. Bohatě zdobený objekt byl umístěn na dvou kolejích. Pohyb byl zajištěn lanem ze břehu.<ref>FERRY, Dr. Kathryn. Beach Huts and Bathing Machines. United Kingdom : Shire Publications, 2009. 64 s. {{ISBN |9780747807001}}. [kniha]</ref>
 
[[Soubor:Koupací stroj krále Alfonsa.jpg|thumbnáhled|Koupací stroj krále Alfonsa]]
 
Jiným způsobem jak se dostat přímo na vodní hladinu je využití plovoucího objektu. Z modifikovaných lodí se postupně vyvinuly pontonové plovárny. Obsahovaly zázemí se šatnami a prostor pro plavání. Voda byla říční.
 
[[Soubor:Lodě jako plovárny.jpg|thumbnáhled|Lodě jako plovárny]]
 
Plovoucí plovárny se na přelomu 18. a 19. století objevují takřka ve všech velkých městech. První svého druhu byla v roce 1761 plovárna na Seině Jean-Jacques Poitevina. Poitevin byl královský zmocněnec ve věcech hygieny. Jím navržené lázně sestávaly ze dvou propojených lodí, které obsahovaly 33 koupacích jednotek. Návštěvník si mohl vybrat mimo jiné mezi teplou a studenou sprchou. Prostor mezi loďmi fungoval jako improvizovaný bazén a sloužil jako rozšíření vnitřní plovárny.<ref name="rfr1">LANGER, Claudia. Spree2011.Baden im Fluss.Mitten in Berlin [online]. Germany : 2010 [cit. 2011-10-26]. Badeschiffe. Dostupné z WWW: <http:>. [webová stránka]</ref>
 
[[Soubor:Plovoucí lázně na lodi.jpg|thumbnáhled|Plovoucí lázně na lodi]]
 
V Liverpoolu byla roku 1816 otevřena lodi podobná plovárna s rezervoárem na vodu o rozměrech 24 x 8 metrů. Vzduchotěsné nádrže umístěné pod úrovní hladiny nadnášely stavbu a umožnily tak plynulý průtok vody otvory vepředu a vzadu trupu plovárny. Hloubka vody se měnila díky stoupající podlaze z 2,1 na 0,9 metru. Pokud si plavec přál, mohl vyplout mimo plovárnu bokem odvráceným od břehu.<ref>WILLIAMS, Caryl. Old Liverpool [online]. 2005 [cit. 2011-10-26]. The Floating Bath Liverpool. Dostupné z WWW: <http:>. [webová stránka]</ref>
Řádek 33:
Plovárny však velmi rychle opustily tvarosloví lodí a začaly přejímat zdobné prvky tehdy módních stylů. Jedním z nejkrásnějších dochovaných příkladů je plovárna Frauenbadi v Zurichu, určená pouze ženám. Byla postavena roku 1888 a je dodnes funkční a v dobrém stavu.<ref>Barfussbar [online]. 2009 [cit. 2011-10-26]. Historie. Dostupné z WWW: <http:>. [webová stránka]</ref>
 
[[Soubor:Plovárna Frauenbadi v Zurichu.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Plovárna Frauenbadi v Zurichu]]
 
Asi největší oblibě se těšily plovoucí lázně v Německu a Rakousku. V Hamburku se první lázně objevily roku 1793 na jezeře Alster. Například v roce 1810 je navštívilo 5172 lidí, ale z toho pouze 1,6% z prodaných lístků byly ženy.<ref>WILLICH, Anthony Florian Madinger. Domestic Encyclopedia Or A Dictionary Of Facts, And Useful Knowledge Vol1. United Kingdom, London : B. McMillan, 1802. 540 s. Dostupné z WWW: <http:>. [kniha]</ref> Plovárny se proto stavěly s bazény rozdělenými podle pohlaví. Výjimečně se muži a ženy střídali v určité dny.
 
[[Soubor:Lázně v Hamburku.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Lázně v Hamburku]]
 
Za jednu z nejkrásnějších byla považována Kohlova frankfurtská plovárna (1800)<ref>De.wikipedikia.org [online]. 2006 [cit. 2011-10-26]. Badekultur. Dostupné z WWW: <http:>.</ref> s bohatě zdobenými místnostmi, obdiv však vzbuzovala i o 3 roky mladší berlínská plovárna Georga Adoplha Welpera.<ref name="rfr1" /> Tato plovárna nabízela 4 třídy pro různé sociální vrstvy, přičemž 1. třída se honosila vytapetovanými stěnami a malovaným stropem.
 
[[Soubor:Kohlova frankfurtská plovárna.jpg|thumbnáhled|Kohlova frankfurtská plovárna]]
 
Za zmínku stojí také plovárny ve Vídni. Roku 1902 zřídila vídeňská radnice 4 Městské plovárny na Dunaji. Plovoucí objekty dlouhé 60 metrů byly rozděleny na dvě části dle pohlaví. Hloubka vody byla 1,3m, u dětského bazénu 0,8m. Vstupné do 1.třídy stálo 70 haléřů a do 2. třídy pak 10 haléřů. Ručníky byly obsaženy v ceně.<ref>De.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-10-26]. Strombäder. Dostupné z WWW: <http:>.</ref>
Řádek 47:
Ani Praha nezůstala pozadu. První plovárna vznikla v roce 1809 na popud Ernsta von Pfuel, a jednalo se pravděpodobně o 1. plovárnu tohoto typu v Rakousko-Uhersku. Pfuel byl velitelem francouzské legie císařské armády, později se stal pruským ministrem války a následně ministerským předsedou. Než se začal věnovat politice, zajímal se však o plavecký výcvik vojáků. První pražská plovárna byla tedy vojenská a byla umístěna u břehu pražského Františku.<ref>SÁČEK, Karel. Prima plana [online]. 2008 [cit. 2011-10-26]. Pražská vojenská plovárna a setník von Pfuel . Dostupné z WWW: <http:>.</ref>
 
[[Soubor:Plovárna na Františku.jpg|thumbnáhled|Plovárna na Františku]]
 
Nedlouho na to byla na protějším břehu založena tzv. Občanská plovárna. Dochoval se pouze zděný klasicistní objekt pod Letnou z roku 1840. Samotná plovárna však byla umístěna na platformách přímo na řece a v objektu na břehu se skrývalo zázemí se šatnami. Po dlouhou dobu se plovárny na Vltavě těšily velkému zájmu Pražanů. Byla to například Mejzlíkárna v Podolí, kde se v roce 1911 natáčela němá groteska Rudi na záletech, nebo plovárna přezdívaná Špačkárna u Smíchovského železničního mostu, která byla v provozu až do roku 1960.<ref>KOVAŘÍKOVÁ, Blanka. Balady a romance Blanky Kovaříkové [online]. 2011 [cit. 2011-10-26]. Pamatujete plovárnu u Jiráskova mostu?. Dostupné z WWW: <http:>.</ref>
Řádek 61:
I Vídeň se dočkala náhrady za kdysi velmi populární Městské plovárny. Bazén dlouhý 30 metrů umístěný na Donaukanalu poblíž observatoře Urania doplňuje restaurace s barem.<ref>Badeschiff Wien : Bad mit Tiefgang [online]. 2011 [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: <http:>.</ref>
 
[[Soubor:Badeschiff Wien1.JPG|thumbnáhled|Plovoucí lázně ve Vídni, 2008]]
 
V přehledu současných koupališť pak nesmí chybět projekty vznikající v současné době pro New York. V roce 2007 vyprojektovala kancelář Jonathan Kirschenfeld Associates 80 m dlouhou a 24 m širokou plovoucí platformu. Součástí je 25 m dlouhý plavecký bazén, šatny, sprchy a bar. Plovárna pojme najednou až 170 lidí, kteří mohou z vodní hladiny obdivovat výhled na Manhattan.<ref>The Neptune Foundation´s Floating Pool Lady [online]. 2011 [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: <http:>.</ref>
 
O dva roky později pak 3 mladí architekti - Dong-Ping Wong, Archie Lee a Jeffrey Fraklin - přišli s vizí, kterou pojmenovali Plus pool. Plovárna ve tvaru řeckého kříže je vybavena nejmodernějšími technologiemi pro filtraci vody, kdy samotné stěny bazénu čistí říční vodu, která jimi volně prochází. Koupající tedy mají mít pocit, jako by skutečně plavali v řece, která dnes pro koupele stále není vhodná. Z počátku utopický projekt získal takový ohlas odborné i laické veřejnosti, že se začalo pracovat na jeho realizaci. Architekti teď spolupracují na vývoji filtračních stěn spolu s přední inženýrskou kanceláří Arup. Termín dokončení objektu by mohl být rok 2012.<ref>+ POOL : A floating pool on the river for everyone [online]. 2011 [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: <http:>.</ref>
[[Wikipedie:Propagační článek]]
== Řeka a město ==
[[FileSoubor:Zürich Frauenbad.JPG|thumbnáhled|Frauenbadi v Curichu, 2011]]
 
V hustě osídlených oblastech vidíme nedostatek stavebních ploch. Na to dávají odpověď současné technologie - můžeme stavět do neomezených výšek i do neomezených hloubek, malá plocha se tak v prostoru mnohonásobně zvětší. Jenže všechno by mělo mít nějaké hranice. Měli bychom ctít genius loci historických center, udržet v ulicích sluneční světlo a vytvářet příjemné městské prostory. Měli bychom uchovat to, co funguje, a naopak posílit slabá místa. V Evropě existuje provázaný říční systém. Je to přirozená síť spojující celý kontinent. Řeky jsou spojnicí lidí i funkcí. Ale ne každý si to uvědomuje. Měli bychom řeky chápat jako “příležitost”, ne pouze neměnný stav, který se nemůže rozvinout v něco lepšího.
 
Umíme si představit mnoho způsobů využití říčních toků. Mohl by vzniknout modulární plovoucí systém, který by putoval z jedné země do druhé a šířil tak kulturní hodnoty napříč národy, nebo plovoucí ostrovy, které by svými funkcemi doplňovaly složitou nábřežní strukturu. Budoucnost měst z tohoto pohledu netkví ve fixním, pevném urbanismu, ale ve flexibilním. V urbanismu, který netvoří národy v tradičním významu tohoto slova, ale maže mezi jednotlivými zeměmi hranice. Námi navrhovaná plovárna je jen zlomkem z možností, které budoucí využití vodních ploch ve městech nabízí.
 
== Odkazy ==