Arto Paasilinna: Porovnání verzí

Narodil se v obci Kittilä za [[Severní polární kruh|severním polárním kruhem]]. Jeho rodiče byli Väinö Paasilinna, původním jménem Gullstén, (1902–1950) a Hilda-Maria Paasilinna (1908–1983). Měl čtyři bratry a dvě sestry, z nichž někteří byli také významnými osobnostmi finské kultury. Erno Paasilinna (1935–2000) byl novinář a spisovatel, který za svou sbírku esejů ''Yksinäisyys ja uhma'' (''Samota a vzdor'') získal několik literárních cen. Reino Paasilinna (* 1939) byl mezi lety 1996 a 2009 poslancem [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]]. Mauri Paasilinna (*1947) je také spisovatelem a pracuje ve státní správě.

Pracoval pro noviny ''Nuoren Voiman Liitto'', ''Nuori Voima-lehti'' a také pro týdeník ''Apu''. V roce 1975 začal být nespokojen s prací novináře. Prodal svou loď, aby byl finančně zajištěn a mohl napsat svou první knihu ''Jäniksen vuosi'' (''Zajícův rok''). Kniha měla dobrý čtenářský ohlas a Paasilinna se stal nezávislým spisovatelem. Knihy ''Zajícův rok'' a ''Vlčí léto laponského mlynáře'' byly zfilmovány.

[[Soubor:Jiri Sliva.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Ilustrátor [[Jiří Slíva]] s jednou z řady Paasilinnových knih, které doprovodil kresbami]]

* ''Zajícův rok'' (Jäniksen vuosi, 1975, česky 2004 v překladu [[Jan Petr Velkoborský|Jana Petra Velkoborského]], {{ISBN |80-86026-27-2}})

* ''Stará dáma vaří jed'' (Suloinen myrkynkeittäjä, 1988, česky 2005, v překladu [[Markéta Hejkalová|Markéty Hejkalové]], {{ISBN |80-86026-30-2}})

* ''Chlupatý sluha pana faráře'' (Rovasti Huuskosen petomainen miespalvelija, 1995, česky 2005 v překladu [[Vladimír Piskoř|Vladimíra Piskoře]], {{ISBN |80-86026-34-5}}). Luteránský pastor dostává k padesátinám od farníků malé medvídě, se kterým zažívá neuvěřitelné příhody.

* ''[[Les oběšených lišek]]'' (Hirtettyjen kettujen metsä, 1983, česky 2006 v překladu [[Jan Petr Velkoborský|Jana Petra Velkoborského]], {{ISBN |80-86026-36-1}})

* ''[[Autobus sebevrahů]]'' (Hurmaava joukkoitsemurha, 1990, česky 2006 v překladu [[Vladimír Piskoř|Vladimíra Piskoře]], {{ISBN |80-86026-42-6}}). Skupina nešťastných mužů a žen z Finska se autobusem vydává na nejsevernější evropský mys, kde chce spáchat hromadnou sebevraždu skokem ze skály do oceánu. Tento konec ovšem stále odkládají a postupně se dostanou až na nejjižnější mys Evropy. Humorně se popisují osudy jednotlivých účastníků výpravy.

* ''Vlčí léto laponského mlynáře'' (Ulvova mylläri, 1981, česky 2007 v překladu [[Jan Petr Velkoborský|Jana Petra Velkoborského]], {{ISBN |978-80-86026-53-4}}). Mlynář Gunnar Huttunen žije na laponském venkově po 2. světové válce. Je považován za podivína a umístěn v psychiatrické léčebně, ze které se mu podaří uprchnout.

* ''Krátká paměť pana rady'' (Elämä lyhyt, Rytkönen pitkä, 1991, česky 2009 v překladu [[Vladimír Piskoř|Vladimíra Piskoře]], {{ISBN |978-80-86026-74-9}}).

* ''Syn boha hromovládce'' (Ukkosenjumalan Poika, 1984, česky 2009 v překladu [[Jan Petr Velkoborský|Jana Petra Velkoborského]], {{ISBN |978-80-86026-80-0}})

* ''Prostopášný modlitební mlýnek'' (Rietas rukousmylly, 2007, česky 2010 v překladu [[Markéta Hejkalová|Markéty Hejkalové]], {{ISBN |978-80-86026-95-4}})

* ''Šťastný muž'' (Onnellinen mies, 1976, česky 2012 v překladu [[Vladimír Piskoř|Vladimíra Piskoře]], {{ISBN |978-80-86026-78-7}})<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>