Verze z 17. 4. 2020, 13:08 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 6. 2020, 05:29 editovat zrušit editaci ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 973 editací původně se Česko na země nedělilo, ale naopak se ze zemí skládalo Přejít na další porovnání →
Řádek 2: [[Soubor:Republika československá.jpg\|thumb\|[[země Československé republiky\|Československé země]] do roku [[1928]]]] [[Soubor:Czech kraje and historic regions.svg\|thumb\|Historické země na mapě ČR se zakreslenými moderními [[Kraje v Česku\|kraji]] (od roku [[2000]]), jejichž hranice se od těch historických zemských výrazně liší]] '''Země''' byly od středověku docelky, ~~roku~~ze ~~[[1948]]~~kterých se skládalo území podléhající české koruně, později pak nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní [[Česko\|České republiky]] členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do roku [[1918]] jádro zemí [[země Koruny české\|Koruny české]]. Související termín '''„[[české země]]“''' pak představuje souhrnné označení [[České království\|Českého království]], [[Moravské markrabství\|Moravského markrabství]] a pozdějšího [[Rakouské Slezsko\|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy\|Čech]], [[Morava\|Moravy]] a [[České Slezsko\|Slezska]]. Tato část historického Slezska, je téměř totožná s územím bývalého [[Rakouské Slezsko\|Rakouského Slezska]]. Obvykle jsou do ní zahrnovány i [[moravské enklávy ve Slezsku]]. Zabírá asi 11 % z jeho rozlohy a patří České republice. Většinu historického [[Slezsko\|Slezska]] (asi 89 %) zabírá [[Polské Slezsko]] patřící [[Polsko\|Polsku]]. Do roku [[1635]] byla součástí českých zemí i obojí markrabství [[Lužice]] ([[Horní Lužice]] a [[Dolní Lužice]]). I po zrušení zemského uspořádání ([[1949]]) jsou jednotlivé české země stále vnímány jako historicko-kulturní celky. Současná podoba vnitřního politicko-geografického členění České republiky historickým zemím neodpovídá a hranice jednotlivých krajů staré zemské hranice nerespektují. Na řadě míst jsou zemské hranice překročeny hranicemi současných [[obec\|obcí]] či [[katastrální území\|katastrálních území]]. Do poloviny [[18. století]], formálně do roku [[1918]], tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva\|samosprávné]] celky Koruny (spojené v určitých obdobích pouze osobou krále), později byly [[Korunní země\|korunními zeměmi habsburské monarchie]] a následného [[Rakouské císařství\|Rakouského císařství]], resp. [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uherska]]. Každá z korunních zemí měla v čele [[Stavy\|stavovský]] zemský sněm (až od roku [[1861]] začali být do něj poslanci voleni), který vytvářel zemské [[zákon]]y a v dobách od konce husitské revoluce do [[Bitva na Bílé hoře\|bitvy na Bílé hoře]] (spolu)volil i [[panovník]]a. Od roku [[1850]] bylo v každé ze tří českých zemí zřízeno zemské místodržitelství (jakožto orgán státní správy působící vedle zemských sněmů), v jehož čele stál vládou jmenovaný zemský místodržitel, podléhající říšským ministerstvům. Po vzniku [[Československo\|Československa]] tvořily „historické země“ – v podobě [[země Česká\|země České]], [[země Moravská\|země Moravské]] a [[Země Slezská\|země Slezské]] – tři z celkem pěti [[země Československé republiky\|zemí československých]]. V roce 1928 však byla Morava a Slezsko sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská\|země Moravskoslezské]] a k [[1. leden\|1. lednu]] 1949 bylo zemské zřízení zrušeno [[komunistický režim v Československu\|komunistickým režimem]] a znovu vytvořeny kraje, avšak nyní jako nejvyšší článek správy. Na krajské zřízení pak, i přes [[Moravisté\|velké snahy o návrat k zemskému uspořádání]] po roce 1989, navázalo i novodobé Česko.

Země (Česko): Porovnání verzí